ČR je velmoc v lovu meteorů. U čeljabinského superbolidu byla rychlejší než NASA

Meteor je světelný jev v atmosféře způsobený tělesem meziplanetární hmoty (meteoroidem), které vstoupí do atmosféry a třením o atmosféru se zahřívá a svítí. Pokud je světelný jev jasnější než minus čtvrtá magnituda, nazývá se bolid. "Laicky je to jev jasnější než planeta Venuše," upřesnil Spurný.

V podstatě všechny meteory shoří v atmosféře, u bolidů se ale může stát, že část původní hmoty přečká průlet atmosférou a dopadne na zemský povrch. "Pak už mluvíme o meteoritu. Je to vzácné, maximálně procento bolidů může skončit pádem na povrch," poznamenal.

Zatímco například v Německu astronomové stále používají kamery ze 60. let, ASÚ několikrát vybavení modernizoval. Aby vědci mohli například určit, kam mohl meteorit dopadnout, potřebují mimo jiné přesný fotometr, který informuje o průběhu světelného jevu a je součástí jejich kamer.

Od kolegů meteorologů pak získávají údaje o výškovém proudění v atmosféře. "Za deset minut ten kamínek prolétá různými vrstvami atmosféry, v nichž fouká různý vítr. Kdybychom počítali dráhu bez působení atmosféry, dostali bychom se kilometry daleko od skutečných míst dopadu," řekl Spurný. Díky modernizaci jsou čeští vědci schopni udělat komplexní popis zhruba 1400 bolidů ročně, v počátcích to bylo zhruba 40 bolidů.

V Československu založil v roce 1963 Zdeněk Ceplecha Evropskou bolidovou síť stanovišť, které mají bolidy zaznamenávat. "Naše kamery jsou v Česku, na Slovensku a v Rakousku. Pokrýváme území o rozloze téměř dvou milionů kilometrů čtverečních. Zaznamenáme jevy od Francie až do poloviny Ukrajiny a od Baltu po Jadran," vysvětlil. Dobře se českým vědcům spolupracuje se sítí v Kanadě. Spurný také společně s britským profesorem Philem Blandem zakládal síť v jihozápadní Austrálii.

Největší zaznamenaný bolid je tzv. čeljabinský z února 2013. "Když je meteor jasnější než minus 18. magnituda, což je někde uprostřed mezi jasností Měsíce v úplňku a Slunce, říkáme tomu superbolid. Jsou to tělesa, která když v noci zasvítí, je to jako ve dne. Tohle už bylo za světla, bolid byl v maximu jasnější než Slunce, které už bylo nad obzorem," přiblížil Spurný.

Na základě záznamů z palubních kamer automobilů v Rusku, které se dostaly na internet, byl tým ASÚ prvním, který vydal vědecky podložený popis dráhy, kudy těleso letělo. "Byli jsme rychlejší a hlavně přesnější než NASA," řekl Spurný, jehož týmu objev vynesl titulní stránku vědeckého časopisu Nature.

V Československu byl také zanalyzován první meteorit s tzv. rodokmenem, tedy se známou dráhou ve sluneční soustavě před dopadem na Zemi. Dopadl 7. dubna 1959 východně od Příbrami. O více než 40 let později navíc ASÚ sledoval bolid, který dopadl na hranicích mezi Tyrolskem a Bavorskem poblíž známého zámku Neuschwanstein a pohyboval se po identické dráze ve sluneční soustavě jako příbramský.

ASÚ také patří prvenství v nálezu meteoritu na jižní polokouli, a to v Austrálii, navíc to byl úplně do té doby neznámý typ meteoritu.