Často si jsme jisti tím, na co si vzpomínáme, ale paměť není vždy docela důvěryhodná. Vědci prokázali, že mnozí z nás jsou přesvědčeni, že si vzpomínají na nejranější dětství, ale v té době ještě mozek nevyvinul pro tento účel nezbytné struktury, píše italský deník Corriere della Sera.
Tým vědců z Londýnské univerzity pod vedením Martina Conwaye byl překvapen výsledky svého výzkumu. Podle něj bylo téměř 40 procent ze 6000 sledovaných dospělých přesvědčeno, že si vzpomínají na události z doby, kdy jim byly dva roky. Podle vědců se události v paměti usidlují až od věku tří let.
"Nejméně 2478 osob datovalo své první vzpomínky do věku dvou let nebo dokonce i dříve," uvedli autoři studie. "A 893 osob tvrdilo, že si vzpomíná na to, co se stalo, když jim byl jeden rok nebo i méně. Označili jsme to za první nepravděpodobné vzpomínky," dodali vědci.
Podle vědců existuje několik hypotéz, proč se lidé domnívají, že si pamatují události z tak ranného věku. Za prvé: jde skutečně o jejich vzpomínky, ale na události, které se staly mnohem později, a oni si je špatně zařadili. Za druhé jde o imaginární paměť, a nikoli o události, které tyto osoby skutečně prožily. Lidé si je podvědomě vykonstruovali, například vlivem rodinných historek nebo fotografií.
Naproti tomu některé skutečné vzpomínky časem zastiní mraky, ztrácejí se celé úseky života, včetně radostných a krásných prožitků. Takovým ztrátám se dá částečně zabránit rekonstrukcí vlastního života v takzvaná Life story book (Kniha života).
To má podle studie zveřejněné v časopisu International Psychogeriatrics pozitivní vliv například na zlepšení vztahů s rodinou pro lidi postižené demencí. Podle vědců z nizozemské Twentské univerzity Kniha života stimuluje pozitivní vzpomínky a emoce, snižuje úroveň depresí a zlepšuje kvalitu života osob s demencí.
Life story book může mít různé formy a rozměry, kromě vlastních psaných záznamů mohou být doplněny doplněny fotografiemi nebo články z novin. Jiné mohou být multimediální a zahrnovat i videa či nahrávky.
Podle vědců si vlastně vzpomínky vybíráme. Mozek ví, co mu prospívá, a nezaznamenává všechny informace, nýbrž jen ty užitečné. "Když pozorujeme let ptáků, nepočítáme je a nepamatujeme si jejich počet, protože není důležité to vědět. To, co nás zajímá, je, že jsou to ptáci, a určovat jejich počet není nezbytné," uvedl Conway.
Související
V Thomayerově nemocnici byla otevřena banka mozkových tkání
Čeští vědci popsali zajímavý jev v buňkách. Některé molekuly se chovají jako antény
mozek , psychologie , Vědci
Aktuálně se děje
včera
V Česku se nastavují pravidla pro bezpečné využívání AI ve zdravotnictví
včera
Wimbledon ovládly Češky. Díky nekompromisnosti nakonec slaví Nosková
včera
Trump se dočkal další pocty. Na Floridě přejmenovali letiště
včera
Pavel by byl rád, kdyby se spor mezi ním a Babišem uklidnil
včera
Princ Harry potěšil britského krále. Meghan mu přivezla ukázat vnoučata
včera
Hlavní nádraží čeká důležitá oprava. Omezí provoz na magistrále
včera
Kuba zažila druhý blackout za pět dní. Energetická krize se prohlubuje
včera
V Česku je přes 300 tisíc řidičáků s končící platností, upozornil úřad
včera
Ajatolláha pomstíme, přislíbil mladší Chameneí spoluobčanům
včera
Teplé počasí úřaduje. Nebezpečí požárů se rozšířilo na další oblasti
včera
Poslanci schválili novelu stavebního zákona. Proces má zrychlit a zjednodušit
včera
Putin by teď na mír nepřistoupil, naznačují informace z Kremlu
včera
Sucho je mimořádné a prohloubí se, varují meteorologové před tropickou vlnou
včera
Trump vyhrožuje Íránu úplným zničením
včera
Hasiči nadále zasahují ve Zlíně. Stupeň poplachu se dále snížil
včera
Babybox zachránil život ve středních Čechách. Chlapec se jmenuje Libor
včera
Írán má problém. Američané budou mít na jednáních jasné požadavky
včera
Počasí: Tropické teploty se příští týden vrátí, oteplí se už o víkendu
10. července 2026 21:36
CNN: Írán se pokouší o obnovu svých jaderných zařízení, memorandu navzdory
10. července 2026 20:27
Šest minut na přípravu, náklady za miliony. Jak se změnila doprava Hormuzským průlivem?
Trh s námořním pojištěním v londýnském sídle Lloyd's má více než třísetletou tradici, která se odráží i v zachovávání historických zvyklostí. Ztráty plavidel se zde od roku 1774 dodnes zapisují ručně labutím brkem do rozsáhlých knih. Tento rituál vykonávají speciálně vyškolení zaměstnanci, označovaní jako číšníci, což odkazuje na vznik instituce v kavárně Edwarda Lloyda v roce 1688.
Zdroj: Libor Novák