Často si jsme jisti tím, na co si vzpomínáme, ale paměť není vždy docela důvěryhodná. Vědci prokázali, že mnozí z nás jsou přesvědčeni, že si vzpomínají na nejranější dětství, ale v té době ještě mozek nevyvinul pro tento účel nezbytné struktury, píše italský deník Corriere della Sera.
Tým vědců z Londýnské univerzity pod vedením Martina Conwaye byl překvapen výsledky svého výzkumu. Podle něj bylo téměř 40 procent ze 6000 sledovaných dospělých přesvědčeno, že si vzpomínají na události z doby, kdy jim byly dva roky. Podle vědců se události v paměti usidlují až od věku tří let.
"Nejméně 2478 osob datovalo své první vzpomínky do věku dvou let nebo dokonce i dříve," uvedli autoři studie. "A 893 osob tvrdilo, že si vzpomíná na to, co se stalo, když jim byl jeden rok nebo i méně. Označili jsme to za první nepravděpodobné vzpomínky," dodali vědci.
Podle vědců existuje několik hypotéz, proč se lidé domnívají, že si pamatují události z tak ranného věku. Za prvé: jde skutečně o jejich vzpomínky, ale na události, které se staly mnohem později, a oni si je špatně zařadili. Za druhé jde o imaginární paměť, a nikoli o události, které tyto osoby skutečně prožily. Lidé si je podvědomě vykonstruovali, například vlivem rodinných historek nebo fotografií.
Naproti tomu některé skutečné vzpomínky časem zastiní mraky, ztrácejí se celé úseky života, včetně radostných a krásných prožitků. Takovým ztrátám se dá částečně zabránit rekonstrukcí vlastního života v takzvaná Life story book (Kniha života).
To má podle studie zveřejněné v časopisu International Psychogeriatrics pozitivní vliv například na zlepšení vztahů s rodinou pro lidi postižené demencí. Podle vědců z nizozemské Twentské univerzity Kniha života stimuluje pozitivní vzpomínky a emoce, snižuje úroveň depresí a zlepšuje kvalitu života osob s demencí.
Life story book může mít různé formy a rozměry, kromě vlastních psaných záznamů mohou být doplněny doplněny fotografiemi nebo články z novin. Jiné mohou být multimediální a zahrnovat i videa či nahrávky.
Podle vědců si vlastně vzpomínky vybíráme. Mozek ví, co mu prospívá, a nezaznamenává všechny informace, nýbrž jen ty užitečné. "Když pozorujeme let ptáků, nepočítáme je a nepamatujeme si jejich počet, protože není důležité to vědět. To, co nás zajímá, je, že jsou to ptáci, a určovat jejich počet není nezbytné," uvedl Conway.
Související
V Thomayerově nemocnici byla otevřena banka mozkových tkání
Čeští vědci popsali zajímavý jev v buňkách. Některé molekuly se chovají jako antény
mozek , psychologie , Vědci
Aktuálně se děje
včera
Novinky z vyšetřování bývalého prince Andrewa. Řeší se i případ z roku 2002
včera
Influencer skončil pro podezření z obchodování s lidmi ve vazbě
včera
Dagmar Havlová následuje mecenáše. Od Knihovny Václava Havla dává ruce pryč
včera
Vítkovi ve Francii nařídili zbourat obří vilu. Už potřetí
včera
Na Sokolovsku se našla část lidského těla. Případ si převzala policie
včera
Počasí jako na houpačce má vysvětlení. Meteorologové prozradili, co za ním stojí
včera
Pavel se kvůli summitu NATO osobně zúčastní jednání vlády
včera
Německo kvůli migraci odmítá zrušit kontroly na hranicích
včera
V Praze byl údajně zavražděn izraelský „král automatů“
včera
Rubio: Grónsko je součástí Dánska, alespoň prozatím
včera
Miloš Zeman i Pan Nikdo. Poslanci poslali na Hrad návrhy vyznamenání
včera
Izrael otočil. Bude pokračovat v útocích na Libanon, příměří navzdory
včera
Trump potvrdil, že označil Netanjahua za šíleného. Experti popsali, co se děje v Bílém domě
včera
O víkendu nastane průlom ve vztazích s Íránem, slibuje Trump. Vždyť jsme nikam nepokročili, tvrdí Teherán
včera
Evropská unie plánuje uvalit sankce na čínské společnosti podporující Rusko
včera
Ruské vzdušné útoky na Ukrajinu výrazně nabraly na intenzitě
včera
Izrael a Libanon se dohodly na obnovení křehkého příměří
včera
Počasí o víkendu: Tropické teploty nedorazí, naopak hrozí déšť
3. června 2026 21:01
Země kvůli ebole zavádí zákazy cestování. WHO je silně proti
3. června 2026 19:47
Evropu spaluje stále extrémnější počasí. Proč s tím vlády nic nedělají?
Začátek meteorologického léta s sebou přinesl spalující horka, která kontinent zasáhla ještě před koncem jara. Ačkoliv západní Evropa se již z velké části vymanila z vlivu horké vzduchové hmoty, která v předchozích dnech překonala květnové teplotní rekordy ve Velké Británii a Irsku, celý region se již nyní připravuje na další extrémně horké léto.
Zdroj: Libor Novák