Kam se poděl kus zeměkoule? Miliarda kilometrů kubických prostě zmizela

Geology dlouho dobu trápí jeden problém. Na některých místech na Zeměkouli totiž chybí poměrně výrazná vrstva v sedimentaci geologických hornin. Podle odhadu asi tak zhruba miliarda kilometrů kubických. A to už je pořádný kus země. Teď už ale možná víme, jak se takové množství hmoty ztratilo.

Jako první si této velké geologické zvláštnosti všimli geologové Charles Llyell, který ho pozoroval ve Skotsku a James Hutton v roce 1869, který zkoumal Grand Canyon. Právě v Grand Canyon lze díky jeho specifickým geologickým vlastnostem pozorovat pouhým okem dodnes. Ale jde o úkaz, který byl dokumentován na řadě míst po celém světě.

V rámci geologických vrstev chybí sedimentace odpovídající období mezi 175 milióny až 1,5 miliardy let. Což nemá daleko do poloviny doby existence Zeměkoule, takže to rozhodně stojí za zmínku.

Pro takový obří sedimentační zlom existují dvě základní vysvětlení. Buď se během krátkého času velice dramaticky zvedla rychlost usazování hornin nebo došlo, k do té doby nevídané, erozi. Autoři studie z Berkeley Geochronology Center zastávají teorii druhou. Pro rychlou erozi přinášejí řadu důkazů. 

Mimo jiné tuto hypotézu podporuje fakt, že známe poměrně hodně dopadů asteroidů na zemských povrch mladších než 700 miliónu let, ale pouze dva krátery jsou starší než 700 milionu let. Podle všeho byla Země bombardována stejně často, jenomže v období extrémní eroze byly krátery v podstatě smazány z povrchu zemského.

Zhruba v období před 700 milionu lety podle teorie Sněhové koule totiž přišla možná nejmrazivější období v historie země. V té době byly zemský povrch celý pokrytý ledovou krustou, která měla na výšku i několik stovek metrů, a to dokonce i v rovníkových oblastech.

Právě tyto obří ledovce mají mít na svědomí extrémní erozi, která způsobila, že nám dnes chybí kus geologické historie. Podle nových propočtů totiž ledovcová eroze vymazala kolem 3-5 kilometrů hornin. Taková rychlost přibližně odpovídá ledovcové erozi, kterou lze pozorovat v současné době v Grónsku.

Pokud je tato teorie pravdivá mohlo by leccos napovědět i o vzniku prvních zvířat v době po skončení této ledovcové fáze historie Země. Takto rychlá eroze by totiž uvolnila ohromné množství nutrientů, které by mohla přispět ke vzniku komplexnějších živočišných forem.

Související

Země

Proč nemůže být Země placatá? Jednoduše to prostě nejde, ačkoliv si část Slováků myslí opak

Myšlenka, že Země je kulatá, není novinkou vědy, která se zrodila v moderní době. I tak se ještě dnes můžeme setkat s názory, které tvrdí opak. Ostatně ukázal to i nedávný průzkum na Slovensku, kde v placatou Zemi věří až alarmují počet respondentů. Obyčejná myšlenka, že by Země nemusela být plochá, se přitom zrodila už dávno před počátkem našeho letopočtu, ale až pozdější pozorování a experimenty z myšlenky udělaly ověřený fakt. 

Více souvisejících

Země Grand Canyon

Aktuálně se děje

před 35 minutami

před 3 hodinami

Agrofert

Babišova Agrofertu si opět všímají v zahraničí. Znovu může čerpat evropské dotace

Zemědělský koncern Agrofert, který je úzce spjat s premiérem Andrejem Babišem, má podle rozhodnutí Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) nárok na čerpání evropských dotací. Fond ve středu oznámil, že po právním posouzení shledal společnost jako způsobilého příjemce finanční podpory z unijních zdrojů, čehož si všimla i zahraniční média, jako server Politico.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Kanye West

Ostuda Česka: Kontroverzní Kanye West má vystoupit v Praze, zbytek Evropy mu koncerty zrušil

Kontroverzní americký rapper Kanye West, v současnosti známý jako Ye, se zřejmě letos v létě skutečně představí českému publiku. Podle webu Page Not Found se na jeho vystoupení dohodla soukromá Chuchle Aréna Praha s produkční společností HUGO productions. Přestože oficiální program arény zatím o koncertu mlčí, ředitelka areálu Zuzana Rambová plány potvrdila s tím, že v umělcově vystoupení nevidí žádný problém.

před 5 hodinami

Petr Fiala

Odvolejte nekompetentního Klempíře a stáhněte ten paskvil, vyzval Babiše Fiala

Bývalý předseda vlády Petr Fiala vyzval současného premiéra Andreje Babiše k okamžitému odvolání ministra kultury Oty Klempíře. Důvodem je kritika připravovaného zákona o médiích veřejné služby, který by měl podle návrhu zrušit stávající systém poplatků pro Českou televizi a Český rozhlas. Fiala považuje tento legislativní počin za nebezpečný a ohrožující nezávislost veřejnoprávních médií.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Írán, ilustrační foto

Experti: Írán je jednotnější než před válkou. Trump situaci v zemi vůbec nepochopil

Americký prezident Donald Trump nedávno označil íránský režim za vážně roztříštěný. Toto tvrzení použil jako vysvětlení pro to, proč se Írán nezúčastnil druhého kola mírových rozhovorů v Pákistánu, kam se nedostavila íránská delegace. Bílý dům argumentuje, že právě nejednotnost vedení v Teheránu znemožňuje dosažení dohody o příměří.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 11 hodinami

Jaro na Petříně

Počasí se začne oteplovat, v neděli se ale teploty propadnou

Nadcházející víkend nabídne převážně jasné až polojasné počasí, které v pátek a v sobotu přinese příjemné teploty dosahující až 21 stupňů Celsia. V severních a severovýchodních oblastech se mohou ojediněle vyskytnout přeháňky, přičemž v horských polohách se v závěru víkendu může objevit i sněžení. Neděle přinese citelnější ochlazení s denními maximy v rozmezí 10 až 15 stupňů a přechodnou oblačností.

včera

Energetika

Evropská unie představila plán na boj s energetickou krizí

Evropská unie hodlá snížit daně z elektřiny a nabídnout spotřebitelům nové pobídky k přechodu od vozidel a kotlů spalujících paliva. Tento plán je reakcí na energetickou krizi vyvolanou válkou v Íránu, která urychlila odklon ke čistému hospodářství. Brusel chce pomocí těchto opatření nejen snížit účty domácnostem, ale také podpořit konec závislosti na dovážených fosilních zdrojích.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj: Ukrajina nemůže čekat, až skončí válka v Íránu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro americkou televizi CNN varoval před odkládáním jednání o ukončení ruské agrese. Přiznal, že pozornost mezinárodního společenství se nyní výrazně přesunula k válce v Íránu, což považuje za velké riziko pro svou zemi. Domnívá se, že vyjednávání o budoucnosti Ukrajiny nelze podmiňovat tím, až skončí konflikt na Blízkém východě.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Bundeswehr chce být nejsilnější armádou v Evropě. Rusko je největší hrozbou

Německý ministr obrany Boris Pistorius představil první komplexní vojenskou strategii Bundeswehru, která reaguje na zásadní proměnu bezpečnostní situace v Evropě. K těmto změnám přispěl ruský útok na Ukrajinu, napětí ve vztazích s USA a aktuální konflikt na Blízkém východě. Berlín se nyní snaží jasně vytyčit svůj nový vojenský kurz, aby odpovídal aktuálním výzvám.

Aktualizováno včera

Demonstrace na podporu veřejnoprávních médií Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Klempíř se bojí studentů? Tisíce demonstrujících vyrazily do ulic, ministr za nimi nepřišel

Tisíce studentů po celé České republice symbolicky minutu před dvanáctou opustily své učebny, aby vyjádřily svůj nesouhlas s vládním návrhem na zrušení koncesionářských poplatků pro veřejnoprávní média. Tato masová akce, organizovaná iniciativou Média nedáme!, se uskutečnila ve středu a zapojily se do ní desítky vzdělávacích institucí napříč celou zemí, od Aše až po Krnov.

včera

včera

včera

včera

Cenny pohonných hmot

Ministerstvo financí zveřejnilo nové cenové stropy pro prodej pohonných hmot

Ministerstvo financí zveřejnilo nové cenové stropy pro prodej pohonných hmot, které vstupují v platnost pro čtvrteční den. Maximální povolená cena benzinu byla stanovena na 41,12 koruny za litr, zatímco u nafty nesmí cena překročit 41,16 koruny za litr. V porovnání s dnešním dnem se jedná o velmi mírné úpravy v obou případech.

včera

Slovensko a Maďarsko daly zelenou dalším protiruským sankcím, státy souhlasí s půjčkou 90 miliard eur Ukrajině

Kyperské předsednictví Evropské unie potvrdilo, že velvyslanci členských států udělili předběžný souhlas s poskytnutím půjčky pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Jde o významný posun v evropské dotační politice, který byl v posledních dnech předmětem intenzivních jednání mezi zástupci jednotlivých vlád.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy