Geology dlouho dobu trápí jeden problém. Na některých místech na Zeměkouli totiž chybí poměrně výrazná vrstva v sedimentaci geologických hornin. Podle odhadu asi tak zhruba miliarda kilometrů kubických. A to už je pořádný kus země. Teď už ale možná víme, jak se takové množství hmoty ztratilo.
Jako první si této velké geologické zvláštnosti všimli geologové Charles Llyell, který ho pozoroval ve Skotsku a James Hutton v roce 1869, který zkoumal Grand Canyon. Právě v Grand Canyon lze díky jeho specifickým geologickým vlastnostem pozorovat pouhým okem dodnes. Ale jde o úkaz, který byl dokumentován na řadě míst po celém světě.
V rámci geologických vrstev chybí sedimentace odpovídající období mezi 175 milióny až 1,5 miliardy let. Což nemá daleko do poloviny doby existence Zeměkoule, takže to rozhodně stojí za zmínku.
Pro takový obří sedimentační zlom existují dvě základní vysvětlení. Buď se během krátkého času velice dramaticky zvedla rychlost usazování hornin nebo došlo, k do té doby nevídané, erozi. Autoři studie z Berkeley Geochronology Center zastávají teorii druhou. Pro rychlou erozi přinášejí řadu důkazů.
Mimo jiné tuto hypotézu podporuje fakt, že známe poměrně hodně dopadů asteroidů na zemských povrch mladších než 700 miliónu let, ale pouze dva krátery jsou starší než 700 milionu let. Podle všeho byla Země bombardována stejně často, jenomže v období extrémní eroze byly krátery v podstatě smazány z povrchu zemského.
Zhruba v období před 700 milionu lety podle teorie Sněhové koule totiž přišla možná nejmrazivější období v historie země. V té době byly zemský povrch celý pokrytý ledovou krustou, která měla na výšku i několik stovek metrů, a to dokonce i v rovníkových oblastech.
Právě tyto obří ledovce mají mít na svědomí extrémní erozi, která způsobila, že nám dnes chybí kus geologické historie. Podle nových propočtů totiž ledovcová eroze vymazala kolem 3-5 kilometrů hornin. Taková rychlost přibližně odpovídá ledovcové erozi, kterou lze pozorovat v současné době v Grónsku.
Pokud je tato teorie pravdivá mohlo by leccos napovědět i o vzniku prvních zvířat v době po skončení této ledovcové fáze historie Země. Takto rychlá eroze by totiž uvolnila ohromné množství nutrientů, které by mohla přispět ke vzniku komplexnějších živočišných forem.
Související
Proč nemůže být Země placatá? Jednoduše to prostě nejde, ačkoliv si část Slováků myslí opak
Češi věří vědě, Slováci konspiracím. Průzkum o placaté zemi ukazuje na tragický stav tamního vzdělávání
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí v novém týdnu nebude jen o tropech. Hrozí i bouřky
včera
Princ Harry odcházel od soudu zklamaný. Novináři se neprovinili
včera
Druhý český BlackHawk vyrazil do boje s požáry ve Francii
včera
Hrad reagoval na Babišovo video. Pavel odhalil, o co mu jde
včera
Poradíme, kde se v Česku vykoupat. Kvalita vody se zhoršuje kvůli počasí
včera
Medvěd na Slovensku napadl muže přímo v obci. Místní dostali doporučení
včera
Trump tvrdí, že Hormuz je otevřený. Íránci jsou nemocní lidé, zopakoval
včera
Přišli jsme o odhodlaného lídra, komentoval Zelenskyj úmrtí Grahama
Aktualizováno včera
Předpovědi budou jiné, upozornil ČHMÚ. Změna vychází z připomínek občanů
včera
Ostuda. Babiš znovu zkritizoval Pavla kvůli summitu NATO
včera
Tragédie na závodech v Brně. Cizinci nepřežili nehodu, policisté zahájili šetření
včera
První reakce Donalda Trumpa. Zesnulého Grahama si vážil jako patriota
včera
Ve Zlíně už platí jen první stupeň požárního poplachu. Případ řeší policie
včera
Republikáni přišli o výraznou osobnost. Zemřel senátor Lindsey Graham
včera
Filmové Vary jsou u konce. Vyhrálo Padlé ovoce, cenu má i Vášáryová
včera
Írán opět uzavřel Hormuzský průliv. Američané opět útočili
včera
Výhled počasí na další víkend. Bude tropické, na závěr se změní
11. července 2026 21:56
V Česku se nastavují pravidla pro bezpečné využívání AI ve zdravotnictví
11. července 2026 21:01
Wimbledon ovládly Češky. Díky nekompromisnosti nakonec slaví Nosková
11. července 2026 19:58
Trump se dočkal další pocty. Na Floridě přejmenovali letiště
S Kennedyho centrem to nakonec nevyšlo, ale na jiná místa se jméno úřadujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa daří protlačit. Šéf Bílého domu má momentálně radost z toho, že po něm bylo pojmenováno jedno z letišť ve Spojených státech.
Zdroj: Lucie Podzimková