Uznávaný britský kosmolog a astrofyzik Martin Rees ve své nové knize popisuje hrozivé důsledky, které by mohly způsobit experimenty s urychlovači částic. Země by se například mohla smrsknout v hmotu o velikosti fotbalového hřiště. Pravděpodobnost takové katastrofy je sice malá, hrozba je ale podle Reese také reálná.
Velký hadronový urychlovač je největší urychlovač částic na světě. Při experimentech v něm vědci vystřelují částice tak, aby se srazily, a sledují jejich rozpad. Podle Reese je však s pokusy spojeno určité riziko.
Ve své knize „O budoucnosti: Vyhlídky pro lidstvo“ popisuje některé katastrofické události, k nimž by podle něj mohlo dojít. „Možná se vytvoří černá díra, která pak vcucne vše okolo sebe,“ cituje z publikace server Science Alert.
„Další děsivou možností je, že se kvarky stlačí a vytvoří (hypotetickou) částici zvanou strangelet,“ popsal astrofyzik. „To by samo o sobě bylo neškodné. Nicméně podle některých hypotéz můžou strangelety nakazit a změnit vše, s čím přijdou do styku, do nové formy hmoty. Tak by mohly přeměnit celou planetu do podoby superhustého útvaru velikosti fotbalového hřiště.“
Třetí katastrofický scénář, ke kterému by údajně mohlo dojít, by zničil celý vesmír. „Prázdný vesmír, který fyzikové označují pojmem vakuum, není jen nicota. V latentní formě se v něm vyskytují všechny síly a částice.“ A právě toto vakuum může být křehké a nestabilní.
„Někteří (lidé) se domnívají, že by zkoncentrovaná energie, která se vytvoří při srážce částic, mohla vyvolat fázový přechod, který by roztrhal celou strukturu vesmíru,“ popisuje Rees další riziko.
Podle vědců, kteří s Velkým hadronovým urychlovačem (LHC) pracují, však žádné riziko nehrozí. „Bezpečnostní skupina LHC potvrdila a rozšířila závěry studie z roku 2003, že srážky (částic) v urychlovači nepředstavují žádné riziko, a není proto důvod k obavám,“ informuje CERN na svých webových stránkách.
Vyjádřili se také k teoretické hrozbě, kterou představují strangelety. Otázku, zda mohou tyto částice „nakazit a transformovat“ hmotu ve svém okolí, poprvé odborníci zkoumali v roce 2000 v souvislosti s chystaným spuštěním urychlovače RHIC v USA.
„Studie tenkrát prokázala, že není žádný důvod k obavám. Dnes RHIC funguje již osm let a za tu dobu se nepodařilo žádný strangelet objevit,“ ubezpečují vědci.
Jako zbytečné označil obavy i nedávno zesnulý fyzik Stephen Hawking. „Svět nebude zničen, až bude LHC uveden do provozu. Je naprosto bezpečný… Denně se v naší atmosféře odehrají miliony srážek částic s větší energií a nic hrozného se dosud nestalo.“
Podle Reese jsou však zmiňované hrozby reálné, přestože málo pravděpodobné. „Mnoho z nás má tendence podceňovat tato rizika jako science fiction, ale vzhledem k tomu, co je v sázce, by neměla být podceňováno, přestože jsou velmi nepravděpodobná.“
Související
Obří urychlovač částic slaví 10 let existence. K čemu vlastně slouží?
Genetické mutace nebo katastrofa? Co se stane, když něco nebo někdo spadne do urychlovače částic
Urychlovač částic , fyzika , katastrofy , vesmir
Aktuálně se děje
před 36 minutami
Počasí: Silné bouřky budou pokračovat, na Moravě hrozí vznik supercel
včera
Extrémní počasí dál svírá Evropu. Nový absolutní rekord hlásí i Slovensko
včera
Soud v USA zablokoval kontroverzní pokus Trumpa omezit udělování občanství dětem cizinců
včera
Nejvyšší soud USA zakázal transgender sportovkyním účast v dívčích a ženských sportovních kategoriích
včera
Soukromé registry nestačí, za ignorování hrozí pokuty. Centrální evidence psů startuje, co o ní potřebujete vědět?
včera
Ostudné vystoupení Klempíře a Macinky už kritizují i vládní ministři
včera
Připojení k EU za cenu jedné kávy. Už je jasno, který další stát rozšíří sedmadvacítku
včera
Běžní Rusové poprvé tvrdě pociťují dopady války. Experti mají jasno, jestli Putin něco změní
včera
Konec předraženého námořnictva. Británie chystá obří transformaci armády, inspirovala se Ukrajinou
včera
Atentát na významného byznysmena. Při výbuchu v Monaku byl těžce zraněn ukrajinský oligarcha
včera
Česko zasáhnou další silné bouřky. Tropy vydrží na Moravě i zítra
včera
Polsko hrozí, že zablokuje vstup Ukrajiny do Evropské unie
Aktualizováno včera
Pavel jmenoval Hlaváče novým náčelníkem generálního štábu. Řehka zvažuje kandidaturu do Senátu
včera
Zemětřesení ve Venezuele: Místní zuří, záchranáři dorazili na místo až po dvou dnech. Pohřešuje se 46 tisíc lidí
včera
Zelenskyj se vysmál Putinovi: Stanovil už 15 termínů pro dobytí Donbasu, nevyšel ani jeden
včera
Motoristy ve Sněmovně už nikdo nechce, ukázal průzkum. Úspěšnější je i Kubovo Naše Česko
včera
Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách
včera
Počasí příští víkend: Vedra se opakovat nebudou, nehrozí ani tropické teploty
29. června 2026 21:01
Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl
29. června 2026 19:44
Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.
Zdroj: Libor Novák