Česká astrofyzička uspěla ve světě, pozoruje vliv Slunce na Zemi

Přijímací pohovor byl celý v angličtině a druhé kolo výběrového řízení trvalo šest hodin, česká astrofyzička Lenka Zychová to ale v roce 2017 dokázala. V náročné konkurenci obstála a nastoupila do Belgického institutu vesmírné aeronomie v Bruselu jako odbornice na kosmické počasí. Za úspěšnou kariérou mladé ženy z Ostravy ale není pouze její zjevná vědecká erudice. Jak říká ona sama, může za to láska. A tedy také jeden bar v Gentu, jehož názvu nemohla mladá hvězdářka před několika lety odolat.

"Já jsem přijela jako turistka, s kamarádkou na víkend. A během toho víkendu jsem poznala svého nynějšího nastávajícího," vysvětluje s úsměvem sympatická tmavovláska. Svého budoucího manžela, který je učitelem historie, tehdy potkala celkem symbolicky v gentském baru s astronomicky až gravitačně přitažlivým názvem Zwart Gat, tedy Černá díra. Brát se plánují letos v létě.

V době, kdy se z osobních důvodů rozhodla k zásadní životní změně a stěhování do belgického Gentu, dokončovala Zychová doktorát z astrofyziky na Masarykově univerzitě v Brně. "Rozhodla jsem se přestěhovat do Belgie, aniž bych tu měla práci. Jen jsem tajně doufala, že bych něco v oboru mohla dostat," říká.

V tak specifické oblasti jakou je astronomie bývá podle ní obvyklejší, že po studiích rozešle uchazeč nabídky na nejrůznější místa po Evropě a stěhuje se tam, kde o něj mají zájem. "Možností je málo a člověk se musí rvát. Nabídku v Belgii mi poslala sestra mého přítele, která pracovala v lidských zdrojích. A její kolega jí ukázal zdánlivě nesmyslnou nabídku - v Bruselu hledali specialistu na kosmické počasí," popisuje Zychová.

Štěstím pro nyní dvaatřicetiletou českou astrofyzičku bylo, že bruselský institut je mezinárodní institucí, jehož práce je ve značné míře vedena v angličtině. První kolo přijímacího pohovoru se odehrávalo na dálku přes počítač, se Zychovou tehdy déle než hodinu diskutovalo šest jejích budoucích kolegů. "Pak jsem dostala pozvání na osobní pohovor. Do teď jsem ještě neměla odvahu se zeptat, z kolika lidí se pro mne rozhodli," vzpomíná.

V její prospěch kromě vědecké práce podle všeho hrál i zájem o popularizaci vědy, třeba mezi dětmi. "Oni mi také ukazovali, co bych vlastně dělala, zajímalo je, zda umím reagovat. Ono je to něco kompletně jiného, než co jsem zkoumala v Česku," připustila Zychová. Její vědecká práce v České republice se týkala "mezihvězdných bublin" a v této oblasti chce stále publikovat některé další výsledky svého výzkumu.

V institutu má ale na starosti v kosmických rozměrech daleko bližší prostředí: od horního konce atmosféry ke Slunci. Sleduje totiž, jak kosmické počasí interaguje právě se zemskou atmosférou a jak ovlivňuje život na Zemi. Je to důležité, institut je součástí projektu Evropské kosmické agentury (ESA) a v případě potřeby vydává varování před sluneční aktivitou, kdy náhlý příval sluneční energie může ovlivnit ionosféru, a tedy například signály mířící k navigačním nebo komunikačním družicím.

Sluneční aktivita může mít koneckonců na svědomí i výpadky elektrické sítě. "To je právě projekt, kde se potkává věda s praktickou aplikací do života. My to musíme přeložit běžnému uživateli - pilotům nebo rozvodným sítím. Jsme systém včasného varování před děním na Slunci," vysvětluje vědkyně.

Nástup do nové práce se podle Zychové odehrál hladce, například technickým vybavením se belgické vědecké pracoviště v zásadě neliší od těch českých. Přesto jeden důležitý rozdíl vnímá. "Co mám zkušenosti z vědecké a akademické sféry v Česku a v Belgii, tak v Česku je pořád strašný sexismus. V Belgii nemám žádný problém s kolegy, žádné narážky, žádné hloupé vtípky, pohledy. Jednají se mnou jako s rovnocennou. Je to také tím, že tady je ve vědeckém prostředí mnohem více žen," upozorňuje a dodává, že problém nelze zevšeobecňovat a většina jejich kolegů v Česku byla v tomto ohledu vynikající.

"Ale musím říct, že v české sféře jsem se s nepříjemnými poznámkami a podobně setkala často," říká. Až zkušenost z cestování do zahraničí jí prý pomohla uvědomit si, že podobné chování ze strany kolegů není ve světě normou. "Věřím, že v Česku se to lepší, jen je tam setrvačnost," dodává.

S jejím stěhováním do Belgie se rodina na Severní Moravě srovnala dobře, myslí si Zychová. "Oni byli zvyklí, že jsem dost mimo Česko i kvůli svému dalšímu koníčku - už 12 let vyučuji egyptské klasické a folklórní tance, jestli chcete orientální tanec," vysvětluje astrofyzička. Do zahraničí už tak po řadu let jezdila vyučovat či se také v této oblasti vzdělávat. Nyní ostatně třikrát týdně po práci na hvězdárně vede taneční kurz i v Gentu. "Rodiče jsou nejspíš rádi, že jsem zakotvila v Evropě, často jsem jezdila jak do Egypta tak do USA," směje se Zychová. Z Belgie to na Severní Moravu navíc není nijak zásadně daleko.

"Strašně ráda se vracím na chalupu do Oderských vrchů okopávat záhony," říká s tím, že Českou republiku má ráda. "Myslím, že je to tam fajn. A můj partner se začal učit česky," dodává.

Související

sonda Solar Orbiter

Solar Orbiter vyrazil na misi ke Slunci. Veze přístroje, které vyvíjeli i Češi

Raketa Atlas V 411 vynesla z Mysu Canaveral do vesmíru sondu Evropské kosmické agentury (ESA) Solar Orbiter. Sonda bude i s přístroji, na jejichž vývoji a výrobě se podíleli čeští experti a firmy, zblízka zkoumat Slunce. Raketa odstartovala podle plánu dnes v v 5:03 SEČ (v neděli 23:03 místního času), vyplývá z internetového přenosu amerického vesmírného úřadu NASA, který se na misi také podílí.

Více souvisejících

vesmír, Slunce Belgie ESA (European Space Agency) Lenka Zychová (astrofyzička) Vědci Masarykova univerzita Brno

Aktuálně se děje

před 40 minutami

Počasí

Počasí: Česko ochromí námraza a náledí, varují meteorologové

Meteorologové varují před tvorbou námrazy a náledí, vyplývá z nejnovější výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Výstraha začne platit dnes v 18:00 a potrvá do sobotních 10:00. Meteorologové nicméně naznačili, že je možné očekávat vydání dalších varování i v příštích dnech. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Rusko je připraveno jednat s Ukrajinou na Slovensku, řekl Putin

Rusko hodlá usilovat o ukončení války na Ukrajině, kterou Moskva zahájila plnohodnotnou invazí do sousední země v únoru 2022. Prohlásil to ve čtvrtek ruský prezident Vladimir Putin, podle kterého by případné mírové rozhovory mohlo hostit Slovensko. 

před 7 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Sestřelení letu J2-8243 letadla společnosti Azerbaijan Airlines

Sestřelení letu J2-8243 společnosti Azerbaijan Airlines: Co vše zatím víme?

Ázerbájdžán ve čtvrtek vyhlásil den smutku za oběti letecké nehody v Kazachstánu, při níž zahynuly desítky lidí. Zatímco příčiny havárie letu J2-8243 společnosti Azerbaijan Airlines zůstávají nejasné, začínají se objevovat otázky ohledně možné role ruského protivzdušného systému v této tragédii. Agentura Reuters s odkazem na několik anonymních zdrojů uvedla, že letadlo bylo údajně sestřeleno ruským obranným systémem.

včera

Pantsir-S

Pantsir-S. Co je zač ruský systém, který zřejmě sestřelil ázerbájdžánské dopravní letadlo?

Pantsir-S (v kódu NATO: SA-22 Greyhound) je ruský systém protivzdušné obrany krátkého a středního dosahu, který kombinuje raketové a kanónové zbraně. Je určen k ochraně strategických objektů, vojenských základen nebo jednotek před různými druhy leteckých hrozeb, jako jsou letadla, vrtulníky, řízené střely, bezpilotní prostředky (drony) a dokonce i raketové projektily. 

Aktualizováno včera

Pád letadla společnosti Azerbaijan Airlines

Ázerbájdžánské dopravní letadlo sestřelila ruská raketa. Kreml se bouří

Ruská vláda varovala před šířením nepodložených „hypotéz“ o příčině pádu letadla společnosti Azerbaijan Airlines, při kterém ve středu v Kazachstánu zahynulo 38 lidí. K incidentu došlo u města Aktau, přičemž přežilo 29 z 67 lidí na palubě. Tragédie vyvolala spekulace, že havárii mohl způsobit zásah ruského systému protivzdušné obrany v čečenské oblasti. Ázerbájdžánské vládní zdroje pro Euronews následně potvrdily, že ruská střela země-vzduch skutečně způsobila středeční havárii letadla.

včera

V pražské zoo zemřel velemlok čínský Karlo, zapsal se do Guinnessovy knihy rekordů

V pražské zoologické zahradě před Vánocemi zemřel velemlok čínský Karlo, který byl dlouhé roky považován za největšího obojživelníka na světě. Ředitel Zoo Praha Miroslav Bobek o této smutné události informoval na sociální síti X

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy