Čeká nás další doba ledová? Některé odborníky zneklidňuje, co se děje na Slunci

Agentura SpaceWeather.com potvrdila, že Slunce poslední dva roky vykazuje rekordně nízký výskyt slunečních skvrn, a to bezpochyby přispívá k „velmi hlubokému slunečnímu minimu“. V případě, že se na Slunci neobjevují téměř žádné sluneční skvrny, je patrný vliv na podnebí na Zemi, které se díky absenci skvrn stává chladnější.

Klimatickou anomálii již lidstvo zažilo přibližně mezi 14. a 19. stoletím. Ačkoliv si nese označení „malá doba ledová“, ve skutečnosti se jedná spíše o razantní ochlazování spojené s nepředvídatelným počasím. Deštivé počasí celé léto poškozovalo úrodu, a to způsobovalo zdecimování zemědělství. Po velkém nárůstu počtu obyvatel v Evropě série neúrod způsobila hladomor a vymírání obyvatel.

Vyvrcholení přišlo v 17. století, kdy se citelně ochladilo, a to způsobilo pokrytí Grónska ledem a zamrznutí všech řek Evropy. Dokonce i Vltava byla pravidelně pokrytá ledem o šířce několika centimetrů.

NASA však uvádí, že absence skvrn na slunci je součást cyklu, při kterém sluneční skvrny vymizí každých 11 let. „A přináší období relativního klidu, tomu se říká sluneční minimum,“ uvedl Dean Pesnell.

Odborníci se domnívají, že by znovu mohla nastat „malá doba ledová“, která by opět vedla k hladomoru a zamrzání velkých ploch, ale NASA argumentuje tím, že na Zemi působí více faktorů. „Globální faktory jako oteplování planety způsobené emisemi skleníkových plynů jsou dominantnější než změny na Slunci, proto i kdyby sluneční minimum trvalo století, teploty na Zemi se budou nadále zvyšovat,“ ujišťuje agentura.