Fermiho paradox: Proč jsme doposud nepotkali žádného mimozemšťana?

Lidstvo se na setkání s mimozemšťany dívá s obavami i nadšením. Ačkoliv se astronomové snaží najít známky jejich života, zatím se jim to nepodařilo. Přitom podle některých prognóz existuje vysoká pravděpodobnost, že ve vesmíru je život. Tento rozpor formuluje tzv. Fermiho paradox, na které jsou tři základní odpovědi.

Americký astronom Frank Drake se v 60. letech 20. století pokusil vypočítat, kolik mimozemských ras bychom mohli potkat. Do své rovnice zahrnul množství proměnných jako je podíl hvězd, které okolo sebe planetární systémy jako naše Slunce; poměr planet, na kterých se vyvine život či podíl mimozemských civilizací, které dosáhly schopnosti mezihvězdné komunikace.

Drakeova rovnice stanovuje počet takových mimozemských civilizací, s kterými by mohlo lidstvo navázat kontakt, na 20. Nicméně, zatím se tak nestalo. Tento rozpor mezi vysokou pravděpodobností cizích civilizací a jejich zjevnou nepřítomností se nazývá Fermiho paradox, po fyzikovi Enricu Ferminim, který měl první položit otázku: „Kde jsou všichni?“

Na Ferminiho paradox existují tři hlavní odpovědi. Podle té první mimozemšťané neexistují. To může být z řady příčin. I když může být planeta v tzv. obyvatelné zóně, tj. oblasti kolem hvězdy, jejíchž záření zahřívá planetu tak, že není ani příliš horká ani příliš studená, nemusí se zde vyskytnout podmínky pro život. Lidský život pak lze považovat za natolik jedinečnou a proti vší pravděpodobnosti uskutečněnou událost, která nemá nikde jinde opakování.

Případně mohou už mimozemšťané existovat, ale zcela v podobě v jaké jsou např. naše zvířata. Na svých planetách nemuseli vyvinout neurální struktury, jaké mají lidé a které jsou potřebné pro vznik a rozvoj inteligence. Opětovně, lze právě tento rozvoj velkých mozků vnímat jako něco, co se odehrálo za tolik specifických podmínek, že mimo Zemi nebylo možné to zopakovat.

Podle serveru Big Think je ale možné, že vysoce vyspělí mimozemšťané už žili, ale že mohli zažít nějaký typ katastrofy, který je vyhladil. To mohlo být externího původu (asteroid), ale i vnitřního původu. Mohli se sami dopustit nějakého typu katastrofy, kterou lidstvo dokázalo přežít, např. hrozbu nukleární války.

Taktéž je možné, že vesmírné civilizace zničila nějaká hrozba, které teprve lidstvo bude muset čelit, ať se bude jednat o vnitřní záležitost – např. tvorba vlastní černé díry – či o vnější (útok cizí strojové inteligence systematicky ničící pokročilé civilizace jak to popisují některé sci-fi knihy).

Poslední odpověď na Fermiho paradox tvrdí, že existují nějaké mimozemské civilizace a část lidstva s nimi komunikuje. Tato teorie je oblíbená zvláště mezi příznivci esoterických nauk, kteří si tímto prostřednictvím vysvětlují existenci pyramid, kruhů v obilí či posvátných osob světových náboženství, kterým jsou připisovány zvláštní schopnosti.

Originální odpověď představuje známý spisovatel tzv. „kosmického hororu“, Howard Phillip Lovecraft. V jeho díle jsou mimozemské bytosti natolik cizí lidstvu a natolik temné podstaty, že pro člověka je jen dobře, že se nachází mimo jeho svět. Lovecraft připouští možnost komunikace, ale důsledně před ní varuje – málokdy to končí hezky. Možná lidstvo by skutečně mělo být rádo, že ony nepochopitelné bytosti nepodléhající pravidlům známého vesmíru se věnují svým zvláštním záležitostem a lidi nechávají na pokoji.

Související

Noční obloha, ilustrační fotografie.

Cimrmanova planetka se našla před 30 lety. Objevil ji astronom Moravec

Čas od času astronomové při svých pozorováních objeví nová tělesa ve vesmíru. Jejich objevitelé pak mají právo navrhnout název svému vesmírnému nálezu. Přesně před 30 lety, dne 16. ledna 1996, objevil jeden český astronom novou planetku, pro kterou vymyslel název Járacimrman. Kuriózní pojmenování bylo později schváleno odbornou komisí. Tato planetka není jediná ve vesmíru s názvem po nějaké české fiktivní postavě.

Více souvisejících

vesmir mimozemšťané / ufo

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 1 hodinou

Portland, ilustrační foto

V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi

V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.

před 1 hodinou

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.

před 2 hodinami

Kirill Dmitrijev

Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka

Přední spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev přišel s varováním, že Evropa a Velká Británie budou brzy nuceny „prosit“ Moskvu o dodávky energetických surovin. Podle jeho slov globální trhy čelí drastickému nedostatku zásob, který je umocněn probíhající válkou v Íránu. Rusko si pak bude moci samo vybrat, zda a komu případné žádosti o pomoc vyhoví.

před 3 hodinami

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice

Jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v astronomické výši 1,8 bilionu eur se ocitla v kritickém bodě. Podle diplomatů v Bruselu bude pro budoucí směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Ty jsou momentálně považovány za důležitější milník než nadcházející prezidentská volba ve Francii.

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže

Premiér Andrej Babiš se rozhodl pro radikální krok v boji proti vysokým cenám pohonných hmot. Jeho cílem je zavedení přísné kontroly marží u čerpacích stanic, přičemž navrhuje jejich zastropování na hranici tří korun za litr. Podle předsedy vlády je současné chování prodejců, kteří u některých stojanů nastavují marže ve výši až deseti korun, naprosto nehorázné a pro státní správu nepřijatelné.

před 5 hodinami

Volker Türk

Kdo ničil dívčí školu v Íránu? OSN chce odpovědi, vyšetřování zatím ukazuje na USA

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyzval k co nejrychlejšímu uzavření vyšetřování tragického bombardování dívčí školy v Minábu. Podle oficiálních íránských zdrojů si tento útok vyžádal životy 168 lidí, z nichž většinu tvořily děti. Türk během debaty Rady OSN pro lidská práva o ochraně dětí v konfliktech zdůraznil, že povinností těch, kteří útok provedli, je vyšetřit celou událost promptně, nestranně a transparentně.

před 6 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump couvá. Opět odložil Íránu ultimátum, podle Teheránu jednání neprobíhá

Americký prezident Donald Trump se rozhodl o dalších deset dní odložit plánované vojenské údery na íránské energetické objekty. Své původní ultimátum, které mělo vypršet tento pátek, posunul až na 6. dubna 2026. Podle vyjádření Bílého domu je důvodem tohoto kroku probíhající diplomatické vyjednávání s Teheránem, které Trump označil za velmi nadějné a produktivní.

před 6 hodinami

Hormuzský průliv

Vojenské kapacity Íránu jsou zničené, prohlašuje Trump. Jak tedy Teherán dokáže kontrolovat Hormuzský průliv?

Strategicky významný Hormuzský průliv zůstává již téměř čtyři týdny fakticky uzavřen, což uvrhlo globální energetické trhy do stavu hlubokého chaosu. Tato úzká vodní cesta je přitom naprosto klíčová pro světovou ekonomiku, neboť tudy proudí přibližně 20 % celosvětových zásob ropy a zemního plynu. Kromě energetických surovin jsou blokádou zasaženy i dodávky hnojiv, na nichž závisí zemědělská produkce v mnoha částech planety.

před 7 hodinami

Předseda vlády Andrej Babiš

Okamžitě zlevněte pohonné hmoty, pustil se Babiš do pumpařů

Premiér Andrej Babiš se ostře vymezil proti cenové politice největších provozovatelů čerpacích stanic v České republice. Ve svém videu na sociální síti Facebook vyzval dominantní hráče na trhu k okamžitému zlevnění pohonných hmot. Podle jeho slov jsou současné částky, které řidiči platí zejména u dálnic, naprosto nepřijatelné a neopodstatněné.

před 8 hodinami

Útok na Ruský dům

Útok zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze. Policie pátrá po pachateli

Ruský dům v pražských Dejvicích se ve čtvrtek večer stal místem násilného incidentu. Neznámý útočník na budovu, v níž sídlí Ruské středisko vědy a kultury, hodil několik zápalných lahví. Policie se případem intenzivně zabývá a po pachateli v současné době pátrá. Celá událost je vyšetřována jako trestný čin poškození cizí věci.

před 9 hodinami

před 16 hodinami

Ilustrační foto

Klidný život bez finančních starostí: Výhodné pojištění odpovědnosti

Stačí drobná nepozornost, nešikovný pohyb v obchodě plném drahé elektroniky nebo zatoulaný míč vašeho potomka, který si najde cestu rovnou do okna sousedova luxusního vozu. Naštěstí existuje snadný způsob, jak se ochránit před astronomickými účty za způsobené škody, aniž byste museli sahat hluboko do vlastních těžce vydřených úspor. Jak poznáte výhodné pojištění odpovědnosti?

včera

včera

Policie ČR

Vražda v Prachaticích objasněna. Cizinec byl opilý

Až osmnáct let za mřížemi hrozí cizinci obviněnému v případu pondělní vraždy na ubytovně v jihočeských Prachaticích. Policie prozradila podrobnosti a popsala, jak k činu došlo. Ukázalo se, že útočník jednal pod vlivem alkoholu. 

včera

včera

včera

včera

včera

Rakušan opět neuspěl ve volbě místopředsedy Sněmovny. Zřejmě naposledy

Exministr Vít Rakušan (STAN) ve středu nebyl ani napočtvrté zvolen místopředsedou Poslanecké sněmovny, ačkoliv podle dohod ještě náleží opozici jedno místo ve vedení dolní komory parlamentu. Rakušan připustil, že se o funkci ucházel naposledy. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy