Fermiho paradox: Proč jsme doposud nepotkali žádného mimozemšťana?

Lidstvo se na setkání s mimozemšťany dívá s obavami i nadšením. Ačkoliv se astronomové snaží najít známky jejich života, zatím se jim to nepodařilo. Přitom podle některých prognóz existuje vysoká pravděpodobnost, že ve vesmíru je život. Tento rozpor formuluje tzv. Fermiho paradox, na které jsou tři základní odpovědi.

Americký astronom Frank Drake se v 60. letech 20. století pokusil vypočítat, kolik mimozemských ras bychom mohli potkat. Do své rovnice zahrnul množství proměnných jako je podíl hvězd, které okolo sebe planetární systémy jako naše Slunce; poměr planet, na kterých se vyvine život či podíl mimozemských civilizací, které dosáhly schopnosti mezihvězdné komunikace.

Drakeova rovnice stanovuje počet takových mimozemských civilizací, s kterými by mohlo lidstvo navázat kontakt, na 20. Nicméně, zatím se tak nestalo. Tento rozpor mezi vysokou pravděpodobností cizích civilizací a jejich zjevnou nepřítomností se nazývá Fermiho paradox, po fyzikovi Enricu Ferminim, který měl první položit otázku: „Kde jsou všichni?“

Na Ferminiho paradox existují tři hlavní odpovědi. Podle té první mimozemšťané neexistují. To může být z řady příčin. I když může být planeta v tzv. obyvatelné zóně, tj. oblasti kolem hvězdy, jejíchž záření zahřívá planetu tak, že není ani příliš horká ani příliš studená, nemusí se zde vyskytnout podmínky pro život. Lidský život pak lze považovat za natolik jedinečnou a proti vší pravděpodobnosti uskutečněnou událost, která nemá nikde jinde opakování.

Případně mohou už mimozemšťané existovat, ale zcela v podobě v jaké jsou např. naše zvířata. Na svých planetách nemuseli vyvinout neurální struktury, jaké mají lidé a které jsou potřebné pro vznik a rozvoj inteligence. Opětovně, lze právě tento rozvoj velkých mozků vnímat jako něco, co se odehrálo za tolik specifických podmínek, že mimo Zemi nebylo možné to zopakovat.

Podle serveru Big Think je ale možné, že vysoce vyspělí mimozemšťané už žili, ale že mohli zažít nějaký typ katastrofy, který je vyhladil. To mohlo být externího původu (asteroid), ale i vnitřního původu. Mohli se sami dopustit nějakého typu katastrofy, kterou lidstvo dokázalo přežít, např. hrozbu nukleární války.

Taktéž je možné, že vesmírné civilizace zničila nějaká hrozba, které teprve lidstvo bude muset čelit, ať se bude jednat o vnitřní záležitost – např. tvorba vlastní černé díry – či o vnější (útok cizí strojové inteligence systematicky ničící pokročilé civilizace jak to popisují některé sci-fi knihy).

Poslední odpověď na Fermiho paradox tvrdí, že existují nějaké mimozemské civilizace a část lidstva s nimi komunikuje. Tato teorie je oblíbená zvláště mezi příznivci esoterických nauk, kteří si tímto prostřednictvím vysvětlují existenci pyramid, kruhů v obilí či posvátných osob světových náboženství, kterým jsou připisovány zvláštní schopnosti.

Originální odpověď představuje známý spisovatel tzv. „kosmického hororu“, Howard Phillip Lovecraft. V jeho díle jsou mimozemské bytosti natolik cizí lidstvu a natolik temné podstaty, že pro člověka je jen dobře, že se nachází mimo jeho svět. Lovecraft připouští možnost komunikace, ale důsledně před ní varuje – málokdy to končí hezky. Možná lidstvo by skutečně mělo být rádo, že ony nepochopitelné bytosti nepodléhající pravidlům známého vesmíru se věnují svým zvláštním záležitostem a lidi nechávají na pokoji.

Související

Ilustrační foto

Česká republika navýší svůj příspěvek na investice do kosmických programů ESA na 62 milionů eur

Česká republika navýší svůj příspěvek na investice do kosmických programů evropské vesmírné agentury ESA na 62 milionů eur (asi 1,6 miliardy Kč) ročně. Příspěvek, který se oproti současnosti zvýší asi o 60 milionů Kč, by měl posílit postavení českých firem v oboru a tím i vesmírné aktivity v zemi. Na tiskové konferenci k zahájení festivalu kosmických aktivit Czech Space Week v Praze to dnes uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Pátý ročník festivalu se koná ode dneška do 2. prosince.

Více souvisejících

vesmir mimozemšťané / ufo

Aktuálně se děje

před 10 minutami

Letadla, ilustrační foto

Cestujících do zahraničí po dvou letech ovlivněných pandemií přibývá

Cestujících do zahraničí po dvou letech ovlivněných pandemií covid-19 přibývá. Pražské letiště v období od června do konce října odbavilo dvě třetiny počtu cestujících v porovnání se stejným obdobím roku 2019, tedy posledním předcovidovým. Letiště Leoše Janáčka v Ostravě je na 87 procentech provozu a poslednímu předcovidovému roku se přibližuje i brněnské letiště. Vyplývá to z dnešní tiskové zprávy Evropské pojišťovny, kterou má ČTK k dispozici.

před 36 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

Ilustrační foto

Británie přišla kvůli brexitu o tisíce lékařů

V Británii v důsledku brexitu ubylo zhruba 4000 lékařů. V systému je nedostatek zejména anesteziologů, pediatrů, psychiatrů či kardiologů a plicních lékařů, informovala odborná společnost Nuffield Trust. Podle ní pracovalo v roce 2021 ve Spojeném království na 37.000 lékařek a lékařů z jiných evropských zemi. Odchod země z Evropské unie však vedl k pomalejšímu náboru lékařského personálu.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Rusko, Kreml

Rusko na poslední chvíli odložilo jednání s USA o jaderných zbraních

Rusko odložilo jednání s USA o strategických jaderných zbraních, která měla začít v úterý v Káhiře, informoval ruský deník Kommersant s odvoláním na vyjádření americké ambasády v Rusku. Podle amerického ministerstva zahraničí šlo o jednostranné rozhodnutí. Moskva podle ambasády uvedla, že navrhne nový termín jednání.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Ruské matky sbírají podpisy pod petici za ukončení války a návrat synů z Ukrajiny

Skupina ruských matek sbírá podpisy pod petici, v níž požaduje ukončit válku proti Ukrajině a vrátit vojáky domů. Kreml se k této internetové petici dnes odmítl vyjádřit, informovala agentura Interfax. Petice je podle médií dílem skupiny matek z hnutí Feministický protiválečný odpor a skupiny matek mobilizovaných vojáků a branců povolaných k povinné vojenské službě v ruské armádě. Zveřejněna byla neděli.

před 3 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

Kyjev

Zhruba 40 procent obyvatel Kyjevské oblasti je od minulého týdne stále bez elektřiny

Zhruba 40 procent obyvatel Kyjevské oblasti je od rozsáhlých ruských útoků na energetickou infrastrukturu z minulého týdne stále bez elektrického proudu. Podle agentury Unian to dnes řekl šéf oblastní správy Oleksij Kuleba. Provozovatel ukrajinské přenosové soustavy kromě toho kvůli nedostatku elektřiny v síti přistoupil k havarijním odstávkám proudu po celé Ukrajině, což je v poslední době v napadené zemi obvyklé.

Aktualizováno před 3 hodinami

Miloš Zeman

Zeman podepsal daň z neočekávaných zisků a odvody z prodeje elektřiny

Na energetické, petrolejářské či těžební firmy a banky od příštího roku dopadne daň z mimořádných zisků. Od příštího roku se také zvýší limit pro registraci plátců daně z přidané hodnoty z nynějšího jednoho milionu korun na dva a spolu s tím se zvýší i limit pro využití paušální daně. Do konce příštího roku se prodlouží možnost rychlejších odpisů firemního majetku. Takzvaný daňový balíček, který tyto a další novinky přináší, dnes podepsal prezident Miloš Zeman. O jeho podpisu informoval Hrad.

před 4 hodinami

Petr Pavel

Volby prezidenta 2023: Mezi kandidáty je sázkovým favoritem Pavel, po něm Nerudová

Petr Pavel je z prezidentských kandidátů největším sázkovým favoritem na post hlavy státu. Na druhé místo se u některých sázkových kanceláří dostala poprvé od začátku října Danuše Nerudová těsně před Andreje Babiše. Ten je ale favoritem na výhru hned v prvním kole voleb. Vyplývá to z dat sázkových kanceláří zveřejněných na webech.

před 4 hodinami

Vánoce

Češi nemají na vánoční dárky peníze. Desetina lidí žádný nekoupí

Přibližně desetina Čechů letos kvůli nedostatku peněz nebude kupovat žádné vánoční dárky. Nejčastěji jde o lidi v důchodovém věku a bez zaměstnání, kterým finance mnohdy nestačí ani na nejlevnější jídlo a oblečení. Vyplývá to z říjnového průzkumu, který si mezi tisícovkou respondentů nechala v říjnu vypracovat společnost KRUK, která se zaměřuje na správu pohledávek finančních ústavů a korporátních zákazníků.

před 4 hodinami

Všeobecná zdravotní pojišťovna

VZP bude letos hospodařit se schodkem 1,5 až 3,5 miliardy

Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) bude letos zřejmě hospodařit se schodkem 1,5 až 3,5 miliardy korun podle vývoje nákladů na péči v posledních dvou měsících roku. Po jednání správní rady to dnes řekl její místopředseda Miroslav Kalousek (TOP 09). 

před 5 hodinami

Daně, ilustrační fotografie

Jak velké má mít Česko daně a lze z nich zalepit chyby levicových vlád?

Ta shakespearovská otázka je tu snad pořád. Má mít země vysoké anebo nízké daně? Jedni říkají, že když byl svět ještě normální, rozumějte milí čtenáři, pro lidi‒voliče, kteří se rozhodovali podle „levice“ či „pravice“, byla odpověď většinou jasná. Pro levici, která si vždy jaksi mimoděk „nárokovala“ vítězství v politické soutěži za to, že se dokáže o lidi lépe postarat, když prosadí vyšší daně, větší stát a o to míň prý starosti lidem, kdežto pravice většinou vždy zastávala pravý opak. Jenže, jak se zase s určitým zjednodušením, ukázalo, když do souboje nejen o přízeň voličů, ale hlavně o daně, přišli populisté, extrémisté či jiní byznysoví politici a místo jasné volby tu tak z nabídek nejen daní máme pěkný guláš, je všechno jinak. A nejen zdánlivě. Jenže ta původní otázka zůstává pořád stejná. A pořád na ní, aspoň v Česku, chybí jasná politická odpověď.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Česká republika navýší svůj příspěvek na investice do kosmických programů ESA na 62 milionů eur

Česká republika navýší svůj příspěvek na investice do kosmických programů evropské vesmírné agentury ESA na 62 milionů eur (asi 1,6 miliardy Kč) ročně. Příspěvek, který se oproti současnosti zvýší asi o 60 milionů Kč, by měl posílit postavení českých firem v oboru a tím i vesmírné aktivity v zemi. Na tiskové konferenci k zahájení festivalu kosmických aktivit Czech Space Week v Praze to dnes uvedl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Pátý ročník festivalu se koná ode dneška do 2. prosince.

před 6 hodinami

Evropská unie, ilustrační fotografie.

EU zařadila obcházení sankcí mezi trestné činy

 Státy Evropské unie dnes ve snaze zlepšit účinnost unijních sankcí proti ruskému režimu zařadily jejich obcházení na seznam evropských zločinů. Oznámila to Rada EU. Krok může v budoucnu otevřít cestu k zabavování majetku ruských bank či oligarchů, k němuž vyzývají některé evropské země. EU se však nejprve musí shodnout na podrobných pravidlech stanovujících konkrétní provinění a možné tresty.

před 6 hodinami

Jan Lipavský

Lipavský se zúčastní zasedání ministrů zahraničí zemí NATO a OBSE

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) se tento týden zúčastní zasedání šéfů diplomacií zemí Severoatlantické aliance (NATO) v Bukurešti. Hlavním tématem dvoudenního jednání, které se uskuteční v úterý a ve středu, bude ruská agrese vůči Ukrajině. Ve čtvrtek a v pátek se pak Lipavský zúčastní zasedání ministrů zahraničí zemí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) v polské Lodži.

před 6 hodinami

Německo, ilustrační fotografie.

Německo chce být připraveno, chystá celostátní zkoušku varovného systému

Německo připravuje na 8. prosince celostátní zkoušku varovného systému, vůbec poprvé chce otestovat i vysílání přes základnové stanice mobilních sítí. Dnes o tom informovalo spolkové ministerstvo vnitra. Pro Německo to bude druhá celostátní zkouška za více než 30 let, tu první země uskutečnila se rozporuplným výsledkem v roce 2020.

před 6 hodinami

Aktualizováno před 7 hodinami

V Šanghaji jsou kvůli protestům bariéry, policie neváhá zatýkat

Úřady v Šanghaji dnes vztyčily bariéry kolem městského centra, kde o víkendu protestovaly stovky lidí proti přísným koronavirovým opatřením. Pokud se některý z kolemjdoucích pokusí místo vyfotografovat, policisté ho přimějí fotky smazat nebo ho zadrží. Nejméně dva lidé již byli takto zatčeni, píše zpravodajský server BBC News. 

Zdroj: ČTK

Další zprávy