Lidstvo se na setkání s mimozemšťany dívá s obavami i nadšením. Ačkoliv se astronomové snaží najít známky jejich života, zatím se jim to nepodařilo. Přitom podle některých prognóz existuje vysoká pravděpodobnost, že ve vesmíru je život. Tento rozpor formuluje tzv. Fermiho paradox, na které jsou tři základní odpovědi.
Americký astronom Frank Drake se v 60. letech 20. století pokusil vypočítat, kolik mimozemských ras bychom mohli potkat. Do své rovnice zahrnul množství proměnných jako je podíl hvězd, které okolo sebe planetární systémy jako naše Slunce; poměr planet, na kterých se vyvine život či podíl mimozemských civilizací, které dosáhly schopnosti mezihvězdné komunikace.
Drakeova rovnice stanovuje počet takových mimozemských civilizací, s kterými by mohlo lidstvo navázat kontakt, na 20. Nicméně, zatím se tak nestalo. Tento rozpor mezi vysokou pravděpodobností cizích civilizací a jejich zjevnou nepřítomností se nazývá Fermiho paradox, po fyzikovi Enricu Ferminim, který měl první položit otázku: „Kde jsou všichni?“
Na Ferminiho paradox existují tři hlavní odpovědi. Podle té první mimozemšťané neexistují. To může být z řady příčin. I když může být planeta v tzv. obyvatelné zóně, tj. oblasti kolem hvězdy, jejíchž záření zahřívá planetu tak, že není ani příliš horká ani příliš studená, nemusí se zde vyskytnout podmínky pro život. Lidský život pak lze považovat za natolik jedinečnou a proti vší pravděpodobnosti uskutečněnou událost, která nemá nikde jinde opakování.
Případně mohou už mimozemšťané existovat, ale zcela v podobě v jaké jsou např. naše zvířata. Na svých planetách nemuseli vyvinout neurální struktury, jaké mají lidé a které jsou potřebné pro vznik a rozvoj inteligence. Opětovně, lze právě tento rozvoj velkých mozků vnímat jako něco, co se odehrálo za tolik specifických podmínek, že mimo Zemi nebylo možné to zopakovat.
Podle serveru Big Think je ale možné, že vysoce vyspělí mimozemšťané už žili, ale že mohli zažít nějaký typ katastrofy, který je vyhladil. To mohlo být externího původu (asteroid), ale i vnitřního původu. Mohli se sami dopustit nějakého typu katastrofy, kterou lidstvo dokázalo přežít, např. hrozbu nukleární války.
Taktéž je možné, že vesmírné civilizace zničila nějaká hrozba, které teprve lidstvo bude muset čelit, ať se bude jednat o vnitřní záležitost – např. tvorba vlastní černé díry – či o vnější (útok cizí strojové inteligence systematicky ničící pokročilé civilizace jak to popisují některé sci-fi knihy).
Poslední odpověď na Fermiho paradox tvrdí, že existují nějaké mimozemské civilizace a část lidstva s nimi komunikuje. Tato teorie je oblíbená zvláště mezi příznivci esoterických nauk, kteří si tímto prostřednictvím vysvětlují existenci pyramid, kruhů v obilí či posvátných osob světových náboženství, kterým jsou připisovány zvláštní schopnosti.
Originální odpověď představuje známý spisovatel tzv. „kosmického hororu“, Howard Phillip Lovecraft. V jeho díle jsou mimozemské bytosti natolik cizí lidstvu a natolik temné podstaty, že pro člověka je jen dobře, že se nachází mimo jeho svět. Lovecraft připouští možnost komunikace, ale důsledně před ní varuje – málokdy to končí hezky. Možná lidstvo by skutečně mělo být rádo, že ony nepochopitelné bytosti nepodléhající pravidlům známého vesmíru se věnují svým zvláštním záležitostem a lidi nechávají na pokoji.
Související
Vědci řeší novou záhadu. Objevili atmosféru na planetě, kde to teoreticky nemělo být možné
OBRAZEM: Takhle Zemi 50 let nikdo neviděl. Z mise Artemis dorazily i první snímky odvrácené strany Měsíce
Aktuálně se děje
včera
Maďarsko začalo potápět lodě na Dunaji, aby udrželo v chodu jedinou jadernou elektrárnu
včera
Vývoj umělé inteligence vstupuje do nové fáze. Lidé začínají vytvářet své digitální dvojníky
včera
Zákaz sociálních sítí pro děti ve Francii neprošel. Nejvyšší soud zákon zrušil
včera
Po silném zemětřesení zasáhlo Indonésii 230 dalších otřesů. Počet mrtvých roste
včera
Ukrajina dokončuje vývoj první balistické rakety. Bude sloužit jako základ evropského protiruského štítu
včera
Ruská armáda utrpěla v červenci jedny z nejvyšších ztrát od začátku invaze, Ukrajina hlásí úspěšnou protiofenzívu
včera
Španělsko a Maroko se bojí další migrační vlny. Výrazně posilují bezpečnost na hranicích
včera
Rusko vydalo zatykač na Conora Kennedyho, syna ministra zdravotnictví USA
včera
Chorvatsko pohltily rozsáhlé lesní požáry
včera
Pět let od návratu Tálibánu k moci: Afghánistán se hroutí, lidem hrozí hladomor
včera
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, nejméně pět mrtvých
včera
Trump: V nejbližší době prohlásím Hormuzský průliv za území Spojených států
včera
Předpověď počasí na příští týden slibuje déšť. Meteorologové ale mírní očekávání
14. srpna 2026 22:01
Sucho v Evropě způsobuje i fenomén, který experti pozorují už desítky let
14. srpna 2026 21:06
Podvod připravil seniora o miliony. Myslel si, že investuje s premiérem
14. srpna 2026 20:25
Sparta se ke Slavii v Lize mistrů nepřidá. V předkole nestačila na Lyon
14. srpna 2026 19:47
Plány monarchie odhaleny. Figuruje stále i jméno bývalého prince Andrewa
14. srpna 2026 19:02
Policie zastavila pátrání po pohřešovaném z jezera Most. Zmizel při bouřce
14. srpna 2026 18:13
Pražské letiště obnovilo provoz na hlavní ranveji. Prošla modernizací
14. srpna 2026 17:44
Motocyklista Salač senzačně zvítězil na okruhu Silverstone. Vyhrál ve třídě Moto2
Český motocyklový sport si po letech připsal zase jednou velké vítězství na mezinárodní scéně. V rámci třídy Moto2 se v sobotu na legendárním okruhu v anglickém Silverstonu dočkal český jezdec prvního vítězství v závodě mistrovství světa po dlouhých 16 letech. Zatímco tehdy v roce 2010 se z triumfu na jednom ze závodů radoval Karel Abraham, až letos na jeho triumf dokázal navázat Filip Salač. Vylepšil tak tím také své dvě dosud pódiové umístění v této sezóně, které zaznamenal jednak v Maďarsku a jednak doma v Brně.
Zdroj: David Holub