Fermiho paradox: Proč jsme doposud nepotkali žádného mimozemšťana?

Lidstvo se na setkání s mimozemšťany dívá s obavami i nadšením. Ačkoliv se astronomové snaží najít známky jejich života, zatím se jim to nepodařilo. Přitom podle některých prognóz existuje vysoká pravděpodobnost, že ve vesmíru je život. Tento rozpor formuluje tzv. Fermiho paradox, na které jsou tři základní odpovědi.

Americký astronom Frank Drake se v 60. letech 20. století pokusil vypočítat, kolik mimozemských ras bychom mohli potkat. Do své rovnice zahrnul množství proměnných jako je podíl hvězd, které okolo sebe planetární systémy jako naše Slunce; poměr planet, na kterých se vyvine život či podíl mimozemských civilizací, které dosáhly schopnosti mezihvězdné komunikace.

Drakeova rovnice stanovuje počet takových mimozemských civilizací, s kterými by mohlo lidstvo navázat kontakt, na 20. Nicméně, zatím se tak nestalo. Tento rozpor mezi vysokou pravděpodobností cizích civilizací a jejich zjevnou nepřítomností se nazývá Fermiho paradox, po fyzikovi Enricu Ferminim, který měl první položit otázku: „Kde jsou všichni?“

Na Ferminiho paradox existují tři hlavní odpovědi. Podle té první mimozemšťané neexistují. To může být z řady příčin. I když může být planeta v tzv. obyvatelné zóně, tj. oblasti kolem hvězdy, jejíchž záření zahřívá planetu tak, že není ani příliš horká ani příliš studená, nemusí se zde vyskytnout podmínky pro život. Lidský život pak lze považovat za natolik jedinečnou a proti vší pravděpodobnosti uskutečněnou událost, která nemá nikde jinde opakování.

Případně mohou už mimozemšťané existovat, ale zcela v podobě v jaké jsou např. naše zvířata. Na svých planetách nemuseli vyvinout neurální struktury, jaké mají lidé a které jsou potřebné pro vznik a rozvoj inteligence. Opětovně, lze právě tento rozvoj velkých mozků vnímat jako něco, co se odehrálo za tolik specifických podmínek, že mimo Zemi nebylo možné to zopakovat.

Podle serveru Big Think je ale možné, že vysoce vyspělí mimozemšťané už žili, ale že mohli zažít nějaký typ katastrofy, který je vyhladil. To mohlo být externího původu (asteroid), ale i vnitřního původu. Mohli se sami dopustit nějakého typu katastrofy, kterou lidstvo dokázalo přežít, např. hrozbu nukleární války.

Taktéž je možné, že vesmírné civilizace zničila nějaká hrozba, které teprve lidstvo bude muset čelit, ať se bude jednat o vnitřní záležitost – např. tvorba vlastní černé díry – či o vnější (útok cizí strojové inteligence systematicky ničící pokročilé civilizace jak to popisují některé sci-fi knihy).

Poslední odpověď na Fermiho paradox tvrdí, že existují nějaké mimozemské civilizace a část lidstva s nimi komunikuje. Tato teorie je oblíbená zvláště mezi příznivci esoterických nauk, kteří si tímto prostřednictvím vysvětlují existenci pyramid, kruhů v obilí či posvátných osob světových náboženství, kterým jsou připisovány zvláštní schopnosti.

Originální odpověď představuje známý spisovatel tzv. „kosmického hororu“, Howard Phillip Lovecraft. V jeho díle jsou mimozemské bytosti natolik cizí lidstvu a natolik temné podstaty, že pro člověka je jen dobře, že se nachází mimo jeho svět. Lovecraft připouští možnost komunikace, ale důsledně před ní varuje – málokdy to končí hezky. Možná lidstvo by skutečně mělo být rádo, že ony nepochopitelné bytosti nepodléhající pravidlům známého vesmíru se věnují svým zvláštním záležitostem a lidi nechávají na pokoji.

Související

Noční obloha, ilustrační fotografie.

Cimrmanova planetka se našla před 30 lety. Objevil ji astronom Moravec

Čas od času astronomové při svých pozorováních objeví nová tělesa ve vesmíru. Jejich objevitelé pak mají právo navrhnout název svému vesmírnému nálezu. Přesně před 30 lety, dne 16. ledna 1996, objevil jeden český astronom novou planetku, pro kterou vymyslel název Járacimrman. Kuriózní pojmenování bylo později schváleno odbornou komisí. Tato planetka není jediná ve vesmíru s názvem po nějaké české fiktivní postavě.

Více souvisejících

vesmir mimozemšťané / ufo

Aktuálně se děje

před 37 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Michal Krčmář

Vysočina Aréna na nohou. Díky finiši Krčmáře vybojovala smíšená biatlonová štafeta bronz

Fanoušci, kteří tradičně zaplnili vysoké tribuny Vysočina Arény v Novém Městě na Moravě, se o třetím závodním dni podniku biatlonového Světového poháru dočkali cenného kovu pro českou reprezentaci. O bronz se postarala smíšená štafeta ve složení Jessica Jislová, Tereza Voborníková, Vítězslav Hornig a Michal Krčmář. Právě velezkušený, čerstvě pětatřicetiletý finišman Krčmář má na bronzové medaili největší podíl, jelikož právě on v závěrečných metrech závodu unikl dotírajícímu Američanovi Maximu Germainovi a do cílové rovinky vjel s již bezpečným náskokem. Krčmář si tak při svém dojezdu mohl vychutnat jásot zaplněných tribun. Ještě před českou štafetou stačily cíl protnout štafety Itálie a Francie.

před 2 hodinami

Počasí

Potvrzeno. Počasí přinese sníh i ledovku, platí varování

Zimní počasí má v Česku opět způsobit problémy. Meteorologové v neděli zveřejnili výstrahu kvůli ledovce a novému sněhu, kterého nakonec může místy být až 12 centimetrů. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

před 3 hodinami

Donald Trump

Trump ukázal údajnou zbraň zastřeleného muže. Zmínil krádeže a podvody

Tragická sobotní střelba v Minnesotě neunikla ani americkému prezidentovi. Zastřelený muž byl podle Donalda Trumpa ozbrojený, přičemž příslušníci ICE se brání sami, protože místní policie je nechrání. Trump také napadl místní politiky v čele s guvernérem Timem Walzem, jenž proti němu kandidoval v prezidentských volbách na viceprezidenta. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Babiš, Trumpovo hodné štěňátko. Česko si vysokou cenu za bezbřehý obdiv nemůže dovolit

Staronový premiér Andrej Babiš systematicky odklání Českou republiku od pevně ukotvené prozápadní politiky a nahrazuje ji osobními sympatiemi a prázdnými gesty. Obdiv k Donaldu Trumpovi, laciná stylizace do role „silného spojence“ i mlčení k hrozbám vůči spojencům vysílají nebezpečné signály. Jde doslova o strategický hazard, který může Česko připravit o to nejcennější – důvěru, vliv a oporu spojenců.

před 5 hodinami

Juraj Blanár

Slovensko zvou Američané do Trumpovy Rady míru

Slovensko se také dočkalo od Američanů pozvánky do nově zřízené Rady míru, kterou vytvořil americký prezident Donald Trump. Ficova vláda zatím nemá jasno, zda se připojí. Bratislava ale vítá jakoukoliv mírovou iniciativu. 

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Tim Walz

Další tragická střelba v Minnesotě. Walz aktivoval Národní gardu

V USA se řeší další tragická střelba ve státě Minnesota, kterou mají na svědomí federální bezpečnostní složky. V sobotu zemřel sedmatřicetiletý muž. Podle rodiny se zastával ženy, přičemž se dostal do konfliktu s příslušníky. Ministerstvo tvrdí, že muž byl ozbrojený a bránil se snahám o odzbrojení. O případu informovala stanice NBC. 

před 8 hodinami

včera

včera

Ester Ledecká

Snový snowboardový závod pro Česko. V Simonhöhe vyhrála Ledecká, Maděrová třetí

Český snowboarding zažil v pátek neobyčejný historický den. V rakouském Simonhöhe si totiž obě české reprezentantky v tomto sportu Ester Ledecká a Zuzana Maděrová v závodu paralelního obřího slalomu dojely pro cenné kovy. Zatímco Maděrová navázala na předešlé úspěchy v tomto ročníku Světového poháru bronzovou medailí, Ledecká celý závod ovládla a připsala si tak svůj jubilejní 30. triumf v rámci Světového poháru.

včera

Petr Macinka na zasedání nové vlády

Motoristé a SPD se nebrání společnému prezidentskému kandidátovi

Motoristé i zástupci SPD jsou připraveni debatovat o společném kandidátovi současné vládní koalice pro prezidentské volby v roce 2028. O této strategii se v sobotu zmínil premiér Andrej Babiš (ANO), který v minulé volbě prohrál se současným prezidentem Petrem Pavlem. Ten nevylučuje opětovnou kandidaturu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump

Američané už teď mají v Grónsku volnou ruku. Trump to nechce přijmout, raději rozbije NATO

Ať už jsou výroky Donalda Trumpa o Grónsku míněny jako politický tlak nebo vážná hrozba, narážejí na tvrdou bezpečnostní realitu. Grónsko je klíčovým uzlem americké obrany v Arktidě a USA zde už dnes disponují nástroji, které jim umožňují chránit vlastní území bez napadání spojenců. Agresivní rétorika však nese vysoké systémové riziko, neboť podkopává důvěru uvnitř NATO, vytváří nebezpečný precedent a oslabuje alianční soudržnost. Cena případné eskalace by byla nesmírně vysoká a zaplatily by ji především samotné Spojené státy.

včera

Bez překvapení. Babiš obhájil post předsedy ANO, podpora Havlíčka byla ještě větší

Žádné překvapení se nekoná. Předsedou vládního hnutí ANO bude i nadále premiér Andrej Babiš, zvolilo jej 196 z 209 hlasujících delegátů. Babiš se nyní hodlá soustředit na vládní angažmá, lidem chce podle svých slov zlepšovat životy. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy