Lidstvo se na setkání s mimozemšťany dívá s obavami i nadšením. Ačkoliv se astronomové snaží najít známky jejich života, zatím se jim to nepodařilo. Přitom podle některých prognóz existuje vysoká pravděpodobnost, že ve vesmíru je život. Tento rozpor formuluje tzv. Fermiho paradox, na které jsou tři základní odpovědi.
Americký astronom Frank Drake se v 60. letech 20. století pokusil vypočítat, kolik mimozemských ras bychom mohli potkat. Do své rovnice zahrnul množství proměnných jako je podíl hvězd, které okolo sebe planetární systémy jako naše Slunce; poměr planet, na kterých se vyvine život či podíl mimozemských civilizací, které dosáhly schopnosti mezihvězdné komunikace.
Drakeova rovnice stanovuje počet takových mimozemských civilizací, s kterými by mohlo lidstvo navázat kontakt, na 20. Nicméně, zatím se tak nestalo. Tento rozpor mezi vysokou pravděpodobností cizích civilizací a jejich zjevnou nepřítomností se nazývá Fermiho paradox, po fyzikovi Enricu Ferminim, který měl první položit otázku: „Kde jsou všichni?“
Na Ferminiho paradox existují tři hlavní odpovědi. Podle té první mimozemšťané neexistují. To může být z řady příčin. I když může být planeta v tzv. obyvatelné zóně, tj. oblasti kolem hvězdy, jejíchž záření zahřívá planetu tak, že není ani příliš horká ani příliš studená, nemusí se zde vyskytnout podmínky pro život. Lidský život pak lze považovat za natolik jedinečnou a proti vší pravděpodobnosti uskutečněnou událost, která nemá nikde jinde opakování.
Případně mohou už mimozemšťané existovat, ale zcela v podobě v jaké jsou např. naše zvířata. Na svých planetách nemuseli vyvinout neurální struktury, jaké mají lidé a které jsou potřebné pro vznik a rozvoj inteligence. Opětovně, lze právě tento rozvoj velkých mozků vnímat jako něco, co se odehrálo za tolik specifických podmínek, že mimo Zemi nebylo možné to zopakovat.
Podle serveru Big Think je ale možné, že vysoce vyspělí mimozemšťané už žili, ale že mohli zažít nějaký typ katastrofy, který je vyhladil. To mohlo být externího původu (asteroid), ale i vnitřního původu. Mohli se sami dopustit nějakého typu katastrofy, kterou lidstvo dokázalo přežít, např. hrozbu nukleární války.
Taktéž je možné, že vesmírné civilizace zničila nějaká hrozba, které teprve lidstvo bude muset čelit, ať se bude jednat o vnitřní záležitost – např. tvorba vlastní černé díry – či o vnější (útok cizí strojové inteligence systematicky ničící pokročilé civilizace jak to popisují některé sci-fi knihy).
Poslední odpověď na Fermiho paradox tvrdí, že existují nějaké mimozemské civilizace a část lidstva s nimi komunikuje. Tato teorie je oblíbená zvláště mezi příznivci esoterických nauk, kteří si tímto prostřednictvím vysvětlují existenci pyramid, kruhů v obilí či posvátných osob světových náboženství, kterým jsou připisovány zvláštní schopnosti.
Originální odpověď představuje známý spisovatel tzv. „kosmického hororu“, Howard Phillip Lovecraft. V jeho díle jsou mimozemské bytosti natolik cizí lidstvu a natolik temné podstaty, že pro člověka je jen dobře, že se nachází mimo jeho svět. Lovecraft připouští možnost komunikace, ale důsledně před ní varuje – málokdy to končí hezky. Možná lidstvo by skutečně mělo být rádo, že ony nepochopitelné bytosti nepodléhající pravidlům známého vesmíru se věnují svým zvláštním záležitostem a lidi nechávají na pokoji.
Související
Cimrmanova planetka se našla před 30 lety. Objevil ji astronom Moravec
CNN: Vědci jsou na stopě přelomovému objevu. Možná našli planetu s atmosférou
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Zelenskyj v Mnichově formuloval podmínky, za kterých Ukrajina přistoupí k podpisu mírové dohody
před 2 hodinami
Úleva, pak vystřízlivění. Rubio sklidil za svůj projev vřelý potlesk, Evropa přitom dostala tvrdé ultimátum
před 3 hodinami
Počasí: Zima bude pokračovat i příští týden, hrozí mrazy i sněžení
včera
Epibatidin. Jak funguje neurotoxin, který podle evropských spojenců zabil Navalného?
včera
Americká armáda využila při utajované operaci ve Venezuele umělou inteligenci
včera
Sikorski: Pro Putina je nepřijatelná existence Ukrajiny jako národa s vlastní historií
včera
Biatlonového sprintu žen se účastnila i Davidová, ale stále se trápí. Vyhrála Norka před Francouzkami
včera
Útoky dokazují, že Putin nemá zájem o mír, tvrdí Frederiksenová. Sánchez je proti jadernému přezbrojování
včera
Trumpova administrativa chce údaje lidí, kteří na sociálních sítích kritizují ICE
včera
Vynález, bez kterého bychom neměli mobily. Telefon dnes slaví 150 let
včera
Biatlon nabídl mužský sprint, Fernstädtová první jízdy. Curleři čekají na první výhru
včera
Počasí: Nové varování meteorologů. Do Česka se vrací pravá zima, hrozí sněhové jazyky
včera
Británie: Navalnyj byl otráven smrtícím neurotoxinem jihoamerických pralesniček
včera
Po uzavření mírové dohody na Ukrajině nebezpečí pro Evropu vzroste, varoval na MSC Starmer
včera
Zelenskyj na MSC: Obětování Československa Evropu nezachránilo. Je iluzorní věřit, že rozdělení Ukrajiny přinese mír
včera
Finové si zlepšili chuť, Slováci zdolali domácí Italy. Kanada postupuje přímo do čtvrtfinále
včera
České hokejistky vysněnou olympijskou medaili nezískají. Ve čtvrtfinále nestačily na Švédky
včera
„Nevíme, jestli to Rusko myslí vážně.“ Rubio sklidil za projev na MSC potlesk ve stoje
včera
Macron na MSC: Nastal čas, aby Evropa uvažovala o vlastních jaderných zbraních
včera
Ukrajina mrzne. Proč jsou ruské údery na energetickou síť tak efektivní? V Česku by měly stejný účinek
Mnoho Ukrajinců se během letošní zimy, která je zatím nejmrazivější od začátku války, ocitlo bez vytápění v důsledku neustálých ruských útoků na energetickou infrastrukturu. Ukrajina je vůči těmto úderům obzvláště zranitelná kvůli dědictví ze sovětské éry v podobě komunálního centrálního vytápění. Tento systém využívají celá sídliště a obytné bloky, což Moskvě umožňuje jediným zásahem odstavit od tepla rozsáhlé oblasti.
Zdroj: Libor Novák