Na světě žije v současnosti necelých 8 miliard lidí. Mnoho z nich nemá přístup k čisté vodě, toaletám nebo pravidelné stravě. Ačkoliv se hovoří o přelidnění, zdaleka nejde o konečné číslo. To podle posledních vědeckých poznatků raketově poroste.
Růst populace by mohl dosáhnout vrcholu kolem roku 2100, kdy by se měl celkový počet obyvatel planety přiblíží k 11 miliardám. Vyplývá to z nejnovější prognózy OSN.
Do roku 2050 vzroste počet obyvatel na 9,7 miliardy. Stále více zemí ale hlásí klesající porodnost, a je proto otázkou, jaký bude další vývoj. Zpráva OSN se totiž nijak nezmiňuje o možném vývoji po roce 2100.
Podle vědců se očekává, že více než polovina přírůstku světové populace do roku 2050 bude připadat na devět zemí - Indii, Nigérii, Pákistán, Konžskou demokratickou republiku, Etiopii , Tanzanii, Indonésii, Egypt a Spojené státy.
Počet obyvatel Afriky jižně od Sahary se má v tomto období téměř zdvojnásobit, zatímco v Severní Americe a Evropě počítá OSN jen přibližně se zhruba dvouprocentním nárůstem.
Indie navíc podle odhadů v počtu obyvatel kolem roku 2027 předběhne Čínu a stane se novou nejlidnatější zemí světa. Zároveň s tím ale začne planeta rapidně stárnout.
V současnosti je každý jedenáctý člověk starší 65 let, v roce 2050 už bude v této věkové kategorii každý šestý. V Americe a Evropě může jít dokonce o každého čtvrtého obyvatele. Počet seniorů nad 80 let se podle prognózy OSN do roku 2050 přibližně ztrojnásobí.
Jak rychle se plní Země?
Na počátku letopočtu žilo podle odhadů historiků na světě asi 200 až 300 milionů lidí. Od té doby populace až na určité výkyvy, které způsobily hlavně morové epidemie, neustále roste.
Přes první miliardu se počet obyvatel zeměkoule přehoupl v roce 1804. K dalším miliardám to lidstvu trvalo 123 a 32 let, poté 15 a 13 let. Od pěti miliard (červenec 1987) k šesti (říjen 1999) to bylo 12 let, od šesti k sedmi miliardám (říjen 2011) o rok více (13 let).
Podle odhadů odborníků by nárůst světové populace měl pokračovat stále pomaleji. Před 50 lety byl roční nárůst dvě procenta, loni to bylo 1,2 procenta a za 100 let by se světová populace mohla téměř stabilizovat. Zpomalení růstu světové populace je důsledkem snižování porodnosti. Zatímco v roce 1950 připadalo ve světě na jednu ženu v průměru pět dětí, nyní je to 2,5 dítěte.
Kromě zpomalení populačního růstu bude hlavním trendem růst podílu obyvatel žijících ve městech. Zatímco v roce 1800 žila ve městech pouhá tři procenta světové populace, v současnosti je to přes 50 procent a do roku 2030 by to mělo být 75 procent. Městská populace rozvojových zemí se zdvojnásobí a ztrojnásobí se i plocha měst.
Za 15 let bude ve městech soustředěno 80 procent globálního hrubého domácího produktu. Nejrychleji mají růst menší města s méně než milionem obyvatel, v nichž dnes žije 59 procent městské populace.
Kolik lidí žilo na Zemi celkově?
Z jednotlivých světadílů je nejlidnatější Asie, kde žije kolem 60 procent lidstva, následovaná Afrikou (15 procent) a Evropou (12 procent). Nadváha Asie se ale bude podle prognóz zmenšovat a v roce 2050 by podíl obyvatel Asie na světové populaci měl činit už "jen" 54 procent, u Afriky by měl tento podíl naopak stoupnout až na 25 procent, u Evropy naopak klesnout na pouhých asi osm procent.
Průměrný věk světové populace je podle odhadů 30 let, u mužů to činí 29,4 roku a u žen 30,9 roku. Zajímavé jsou i další odhady, podle kterých se celkový počet lidí, kteří kdy žili na zeměkouli, odhaduje na asi 108 miliard.
Z jazyků vede s přehledem čínština, kterou podle odhadů OSN hovoří necelá miliarda lidí. Za čínštinou je španělština (přes 400 milionů hovořících) a angličtina (360 milionů). Naopak z náboženství je nejrozšířenější křesťanství (téměř 32 procent; na 2,2 miliardy) před islámem (22,3 procenta; 1,6 miliardy), okolo miliardy je hinduistů i nevěřících.
Související

Proč nemůže být Země placatá? Jednoduše to prostě nejde, ačkoliv si část Slováků myslí opak

Češi věří vědě, Slováci konspiracím. Průzkum o placaté zemi ukazuje na tragický stav tamního vzdělávání
Aktuálně se děje
včera

Britové oslavili narozeniny budoucího krále. Na trůnu ho přivítají až za mnoho let
včera

Čeští fotbaloví zástupci v Evropě znají další možné soupeře. Nejtěžší výběr má Plzeň, co Ostrava a Sparta?
Aktualizováno včera

Zemřel legendární Ozzy Osbourne
včera

Na Českokrumlovsku řádily falešné lékařky. Hrozí jim až pět let ve vězení
včera

Trumpa podruhé přijme britský panovník. V programu zůstává jeden otazník
včera

Metro opět začne stavět na Staroměstské. Má to ale háček
včera

Sto let od vydání knihy, která byla základem nacistické ideologie. V Česku je zakázaná
včera

Íránský režim zdrcený válkou míchá víru s nacionalismem. Jde o nebezpečnou hru, problémy ale nezakryje
včera

Škrty v zahraniční pomoci nikoho nezabijí, tvrdí USA. Zemře 14 milionů lidí, spočítali vědci
včera

V Motole s meningokokem leží nezletilý student. Merxbauerová pro EZ řekla, na co si dávat pozor
včera

OSN: Pásmo Gazy je peklem na Zemi. Lékaři omdlévají, děti umírají hlady
včera

14 let po útocích na ostrově Utøya je internet inkubátorem extremismu. Navzdory nespočtu varování
včera

Británii dochází trpělivost. Izraeli zaslala důrazné varování
včera

USA opouští UNESCO, oznámil Trump
včera

EU žaluje Francii za to, že lidem říká, jak recyklovat
včera

V Motole je hospitalizován mexický student s potvrzenou nákazou meningokokem
včera

Francii dochází trpělivost. Tlačí EU k tvrdšímu postupu vůči Trumpovi
včera

Trump je zaskočen izraelskými útoky v Gaze a Sýrii, v Bílém domě sílí odpor k Netanjahuovi
včera

Manévry záchranářů v Roztokách u Prahy: Kvůli meningitidě vyšetřili stovku lidí
včera
Nejtragičtější letecké neštěstí v historii Bangladéše: Letadlo se zřítilo na školu, desítky mrtvých
Tragédie otřásla v pondělí bangladéšským hlavním městem, když se vojenský stíhací letoun zřítil přímo na školní areál v severní části Dháky. Podle oficiálních údajů přišlo o život nejméně 27 lidí, z toho 25 dětí. Dalších 171 osob utrpělo zranění, většinou školáci, kteří byli převezeni do několika nemocnic v metropoli.
Zdroj: Libor Novák