Byl to závod, Západ byl frustrovaný. Astronom Dušek pro EZ promluvil o přistání na Měsíci

Svět si připomíná 50. výročí přistání na Měsíci. Jaký vlastně byl hlavní účel mise?

Byl to závod. Sovětský svaz a Spojené státy v šedesátých letech soupeřily o převahu v dobývání vesmíru. První vítězství si totiž připisovali Rusové, když v říjnu 1957 vypustili Sputnik a o pouhý měsíc později i druhou družici, tentokrát s živým pasažérem na palubě: psem Lajkou. Stejně tak v dubnu 1961 zvládli dostat prvního člověka na oběžnou dráhu Země, kosmonauta Jurije Gagarina. Ta frustrace veřejnosti takzvaného západního světa byla veliká... Naštěstí americký prezident Kennedy pochopil a vyhlásil výpravu na Měsíc

Asi každému se vybaví památná věta ‚Malý krok pro člověka, obrovský skok pro lidstvo.' Co vlastně tato událost znamenala pro svět a co pro  vědce?

Byl to největší technologický projekt, do kterého se lidstvo kdy pustilo. Aplikace z projektu Apollo ovlivnily naše každodenní životy. Kosmonautika potřebuje nové materiály zcela unikátních vlastností. Vyžadují to extrémní podmínky, ve kterých družice pracují. Ty nejúspěšnější vesmírné technologie se pak objevují v našich každodenních životech. Na své si přišla i věda. Měsíc vznikl krátce po vzniku planety Země. A jelikož na něm není voda, nemá atmosféru a ani pohybující se kontinenty, které pozvolna vznikají a zase zanikají, je v něm ukryta historie celé Sluneční soustavy.

Už dlouho ovšem na Měsíci nikdo nepřistál – konkrétně od roku 1972,  kdy na něm přistálo Apollo 17. Proč mise nepokračovaly dál?

Za vším hledej peníze. Úkol stanovený prezidentem Kennedym byl splněn a řešení ekonomických a politických problémů Spojených států amerických dostalo přízemní přednost před pro laika nesrozumitelnou vědou o bledém Měsíci. Pozitivní motivace však zůstala. Úžasné projekty, jako byl Apollo, přinášejí nejen další a další objevy, ale současně strhávají zájem veřejnosti o vědu a techniku. Proměna člověka pozemského ve skutečného kosmoplavce tak stále pokračuje.

Kdy by se podle vás mohl člověk na Měsíc vrátit? A je to dnes vůbec aktuální téma? Nebo se výzkum vesmíru soustředí na jiné objekty?

Měsíc může být trenažérem pro Mars - je výrazně blíže k Zemi a tedy i event. záchraně. Výprava na Mars zabere nejméně dva roky letu. Navíc vás ohrožuje Slunce, kosmické záření apod. Je to tedy technicky mnohem složitější... a tedy i finančně.

Uvádí se, že přistání modulu a první lidské kroky na Měsíci živě pozorovalo přes 600 milionů diváků z celé Země. Bylo možné vše sledovat v přímém přenosu i v tehdejším Československu?

Ano, bylo to možné. Moje maminka je toho svědkem.

Existují konspirační teorie, že celý program Apollo byl podvod a  záběry z Měsíce byly natočeny v pozemských studiích. Populární jsou  především v USA. Je možné jejich příznivce najít i v Česku? Setkal jste  se při vaší práci v brněnském planetáriu s někým, kdo by tomu věřil a  snažil se vás přesvědčit o své pravdě?

Setkal, ale je to nesmysl. 400 tisíc lidí by půl století udrželo vše pod pokličkou - navíc v době, kdy se obě velmoci bedlivě sledovaly? To už je jednodušší člověka na Měsíc dopravit. Taky se říká vtip, že Armstrong s Aldrinem byli skutečně herci. Ale tak dobří, že si vymínili, že budou hrát pouze v reálném prostředí, na povrchu Měsíce.

Jak si přistání na Měsíci připomínáte na Brněnské hvězdárně a planetáriu? Připravili jste pro návštěvníky nějaký speciální program?

Kdo neviděl, ať přijde na naše představení Vzhůru na Měsíc! 3D, které v těchto dnech dáváme v digitáriu. Je to skutečně úžasná podívaná o největším dobrodružství, do kterého se lidstvo kdy pustilo. Moc se na vás těšíme.

Speciálně na víkend 19. až 21. července pak chystáme velké oslavy: projekce filmů, dokumentů a nafoukneme model Měsíce o průměru 10 metrů! Nic tak velkého není jinde k vidění.