Vikingové vykáceli lesy, Island je intenzivně vysazuje

Před osídlením Vikingy měl Island hojnost lesů, které byly ochranou proti bouřím. Obávaní válečníci ale všechno vykáceli. Ostrov dnes ve jménu biodiverzity a klimatu lesy znovu intenzivně vysazuje. Island je považován za nejméně zalesněnou zemi z celé Evropy - lesy zaujímají sotva 0,5 procenta území Islandu, uvádí se ve zprávě Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).

Mohou za to Vikingové, píše agentura AFP. Když koncem 9. století přišli z Norska do této neobydlené země v severním Atlantiku, pokrývaly lesy více než čtvrtinu ostrova, zejména u pobřeží. Noví osadníci ale během jednoho století změnili lesy v pastviny a dřevo použili na stavbu domků. "Přišli jsme o 97 procent původních lesů," zdůrazňuje ředitel Islandského úřadu pro lesy Adalsteinn Sigurgeirsson.

K tomuto masakru je třeba připočítat nevlídné klima a vulkanickou činnost, kdy sopky vypouštějí plyny a půdu pravidelně zasypávají popelem a zaplavují lávou.

Od 50. let minulého století, zvláště pak v 90. letech, se Island částečně vrátil ke své původní zeleni díky ambicióznímu programu zalesňování. Intenzivně se vysazují lesy, například na jihozápadě v Hafnarsanduru, na velké ploše o 6000 hektarech černého písku a čediče.

"Hafnarsandur je jedním z nejhorších případů eroze půdy na Islandu v nízkých výškách," vysvětluje Hreinn Óskarsson, který má v Islandském úřadu pro lesy na starosti strategii.

Tento státní úřad dostal od státu volnou ruku, aby osázel tuto měsíční krajinu. Islandská vláda učinila ze zalesňování jednu z priorit nového akčního plánu týkajícího se klimatu, který byl zveřejněn loni v září. Jeho cílem je do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů, aby země dostála závazkům přijatým na pařížské konferenci OSN o změně klimatu a obohatila místní ekosystém.

Vyzbrojen speciálním nástrojem zvaným "pottiputki" a určeným k ručnímu sázení stromů se Óskarsson snaží umístit do půdy borovice pokroucené a smrky sitka, dva severoamerické druhy. "Chceme to tady osázet, abychom stabilizovali půdu a chránili nedaleké město před písečnými bouřemi, kterým tyto stromy odolávají," říká.

Padesátiletý les Mógilsá poblíž úpatí hory Esja nad metropolí Reykjavíkem tvoří břízy pýřité, jediný původní druh, a pak další dovezené druhy. "Problém je v tom, že bříza není produktivní druh. Když chceme dosáhnout pohlcování oxidu uhličitého nebo produkce dřeva, potřebujeme větší rozmanitost," uvádí Sigurgeirsson.

Islandská půda je ale chudá na dusík a proces dospívání stromů, které se předpěstovávají ve sklenících o teplotě 21 stupňů Celsia, je pomalý. Míra růstu je v průměru desetinová ve srovnání s Amazonií.

Stromy na Islandu dnes paradoxně mohou těžit z oteplování klimatu. "Růstu lesů tady škodí hlavně nízké teploty a chladná léta. Ale my si uvědomujeme, že se to mění v souvislosti s oteplováním planety," říká Sigurgeirsson. Oteplování zřejmě urychlilo růst stromů na Islandu. Vznikla i nová biodiverzita: v islandských lesích se nedávno objevil výr velký a sluka lesní.

Od roku 2015 byly na Islandu vysazeny tři až čtyři miliony stromů, což odpovádá ploše zhruba 1000 hektarů. Pro srovnání - Čína ve stejném období vysadila šest až sedm milionů hektarů stromů.

Související

Více souvisejících

island lesy vikingové globální oteplování

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

včera

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

včera

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy