Vikingové vykáceli lesy, Island je intenzivně vysazuje

Před osídlením Vikingy měl Island hojnost lesů, které byly ochranou proti bouřím. Obávaní válečníci ale všechno vykáceli. Ostrov dnes ve jménu biodiverzity a klimatu lesy znovu intenzivně vysazuje. Island je považován za nejméně zalesněnou zemi z celé Evropy - lesy zaujímají sotva 0,5 procenta území Islandu, uvádí se ve zprávě Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO).

Mohou za to Vikingové, píše agentura AFP. Když koncem 9. století přišli z Norska do této neobydlené země v severním Atlantiku, pokrývaly lesy více než čtvrtinu ostrova, zejména u pobřeží. Noví osadníci ale během jednoho století změnili lesy v pastviny a dřevo použili na stavbu domků. "Přišli jsme o 97 procent původních lesů," zdůrazňuje ředitel Islandského úřadu pro lesy Adalsteinn Sigurgeirsson.

K tomuto masakru je třeba připočítat nevlídné klima a vulkanickou činnost, kdy sopky vypouštějí plyny a půdu pravidelně zasypávají popelem a zaplavují lávou.

Od 50. let minulého století, zvláště pak v 90. letech, se Island částečně vrátil ke své původní zeleni díky ambicióznímu programu zalesňování. Intenzivně se vysazují lesy, například na jihozápadě v Hafnarsanduru, na velké ploše o 6000 hektarech černého písku a čediče.

"Hafnarsandur je jedním z nejhorších případů eroze půdy na Islandu v nízkých výškách," vysvětluje Hreinn Óskarsson, který má v Islandském úřadu pro lesy na starosti strategii.

Tento státní úřad dostal od státu volnou ruku, aby osázel tuto měsíční krajinu. Islandská vláda učinila ze zalesňování jednu z priorit nového akčního plánu týkajícího se klimatu, který byl zveřejněn loni v září. Jeho cílem je do roku 2030 snížit emise skleníkových plynů, aby země dostála závazkům přijatým na pařížské konferenci OSN o změně klimatu a obohatila místní ekosystém.

Vyzbrojen speciálním nástrojem zvaným "pottiputki" a určeným k ručnímu sázení stromů se Óskarsson snaží umístit do půdy borovice pokroucené a smrky sitka, dva severoamerické druhy. "Chceme to tady osázet, abychom stabilizovali půdu a chránili nedaleké město před písečnými bouřemi, kterým tyto stromy odolávají," říká.

Padesátiletý les Mógilsá poblíž úpatí hory Esja nad metropolí Reykjavíkem tvoří břízy pýřité, jediný původní druh, a pak další dovezené druhy. "Problém je v tom, že bříza není produktivní druh. Když chceme dosáhnout pohlcování oxidu uhličitého nebo produkce dřeva, potřebujeme větší rozmanitost," uvádí Sigurgeirsson.

Islandská půda je ale chudá na dusík a proces dospívání stromů, které se předpěstovávají ve sklenících o teplotě 21 stupňů Celsia, je pomalý. Míra růstu je v průměru desetinová ve srovnání s Amazonií.

Stromy na Islandu dnes paradoxně mohou těžit z oteplování klimatu. "Růstu lesů tady škodí hlavně nízké teploty a chladná léta. Ale my si uvědomujeme, že se to mění v souvislosti s oteplováním planety," říká Sigurgeirsson. Oteplování zřejmě urychlilo růst stromů na Islandu. Vznikla i nová biodiverzita: v islandských lesích se nedávno objevil výr velký a sluka lesní.

Od roku 2015 byly na Islandu vysazeny tři až čtyři miliony stromů, což odpovádá ploše zhruba 1000 hektarů. Pro srovnání - Čína ve stejném období vysadila šest až sedm milionů hektarů stromů.

Související

Více souvisejících

island lesy vikingové globální oteplování

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

COP29

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

včera

Itálie, ilustrační foto

Vadí vám Trump? Prodáme vám dům za dolar, vyzývá italská vesnice Američany

V reakci na výsledek prezidentských voleb v USA se italská vesnice Ollolai na Sardinii rozhodla nabídnout Američanům šanci začít nový život v Evropě. Tento krok je součástí dlouhodobého úsilí vesnice o revitalizaci po desetiletích depopulace, kdy se vesnice potýká s úbytkem obyvatel. Ollolai se rozhodla nabídnout zchátralé domy za cenu jednoho eura (asi 25 korun), aby přilákala nováčky, kteří by pomohli obnovit její úpadek.

včera

včera

včera

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Generální ředitel WHO skončil v nemocnici

Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus byl propuštěn z nemocnice Samaritano Barra da Tijuca v Rio de Janeiru, kde strávil noc pod lékařským dohledem.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

ICC vydal zatykače na Netanjahua a Gallanta

Mezinárodní trestní soud (ICC) vydal zatykače na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta kvůli údajným válečným zločinům. Soud, který sídlí v Nizozemsku, podle CNN uvedl, že má „rozumné důvody“ se domnívat, že Netanjahu nese trestní odpovědnost za válečné zločiny, mezi něž patří „použití hladovění jako metody války“, stejně jako za „zločiny proti lidskosti zahrnující vraždy, pronásledování a jiné nelidské činy“.

včera

včera

včera

včera

Nové varování meteorologů. Sněhu bude až 15 centimetrů, zesílí i vítr

Na Moravě a ve Slezsku může napadnout ještě o pár centimetrů více, než se původně předpokládalo. Vyplývá to z nejnovějšího znění výstrahy, v němž Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) upřesnil její časovou a územní platnost. Meteorologové zároveň přidali varování před silným větrem. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy