K Marsu zamířila nejsložitější laboratoř v dějinách. K "rudé planetě" dorazí v létě 2012

Sonda má na Marsu pátrat po vodě i stopách života a poskytnout informace o historii planety. Součástí sondy je pojízdná robotická laboratoř s příznačným názvem Curiosity - Zvídavost. "Čidla Curiosity jsou schopna zaznamenat Marťany, i kdyby to byli mikrobi," řekl o laboratoři jeden z jejích konstruktérů, John Grotzinger z Technického institutu v kalifornské Pasadeně. NASA na svém webu píše, že je to největší a nejlépe vybavené zařízení vyslané na Mars. Curiosity nebude odkázaná jen na sběr vzorků hornin, bude "rentgenovat" půdu do hloubky půl metru, a snímky posílat na zem. Curiosity připomíná svými rozměry osobní auto. Je 2,7 metru dlouhá a na Zemi váží 900 kilogramů. NASA předpokládá, že bude pracovat alespoň jeden marťanský rok, tedy 687 pozemských dní. Pohánět ji bude jaderná energie z plutoniových baterií. Špičkovému zařízení odpovídá cena. Sonda přišla na 2,5 miliardy dolarů, tedy na 48 miliard korun. K rudé planetě poletí osm měsíců. Přistát na jejím povrchu by sonda měla 6. srpna 2012. Za místo přistání vybrali vědci Galeův kráter, který tvoří naplaveniny ze sedimentů kdysi unášených vodou. Vrstvy na úpatí kráteru se skládají z jílů a sulfátů, jež vznikají ve vodě.