Moskva - Ruští odborníci nalezli na severovýchodě Sibiře části těl mamutů, které by mohly obsahovat živé buňky vhodné ke klonování. V dnešním rozhovoru pro zpravodajský server Vzgljad.ru to prohlásil šéf mezinárodního vědeckého týmu Semjon Grigorjev. Expedice Jana-2012 operovala v nejsevernější části Jakutska a kromě ruských vědců se jí zúčastnili odborníci z Jižní Koreje, USA a Švédska.
Ve věčně zmrzlé půdě v hloubi asi 100 metrů pod povrchem expedice nalezla měkké části mamutích ostatků, srst a kostní dřeň, což je podle Grigorjeva mimořádně cenný výzkumný materiál. Korejští účastníci expedice se speciálně zaměřují na vyhledání živých buněk, s jejichž pomocí by mohli zvířata vyhynulá před 10.000 lety klonovat. Už dnes je podle vědců zřejmé, že nálezy ze severního Jakutska obsahují živá buněčná jádra. Podle dostupných informací je vedoucím korejské části expedice kontroverzní vědec Hwang U-sok, který v minulosti při své vědecké práci podváděl. V roce 2005 se ukázalo, že jeho tvrzení o úspěšném naklonování lidských kmenových buněk bylo podvodné. Kvůli podvodu byl Hwang vyloučen z univerzity a v roce 2006 začalo soudní řízení, v němž byl obžalován z podvodu a zpronevěry dotací. Do vězení nakonec nešel. Úspěchy Hwangova týmu při klonování zvířat nicméně nezávislí experti potvrzují - Hwang se v roce 2005 stal prvním vědcem, kterému se podařilo naklonovat psa.Podaří-li se to i v případě mamutů a obsahují-li nalezené tkáně životaschopné buňky, ukáže podle Grigorjeva až další výzkum. Výsledky mají být k dispozici nejdříve koncem letošního roku. Buněčná jádra ale korejští vědci objevili už na místě nálezu s pomocí speciálních mikroskopů.Zmrzlá těla mrtvých mamutů našli vědci na Sibiři už nejednou. Tentokrát bude ale prý podniknut první seriózní pokus "vytěžit" z nálezu živé buňky vhodné ke klonování, uvádí Vzgljad. Dřívější výzkumy se omezovaly na zjištění genetického kódu, určení stáří zvířat a analýzu jejich DNA.Pokud se podle korejských expertů najde byť jen jediná živá buňka, je ostatní proces věcí techniky. Pokud živá buňka nalezena nebude, spokojí se podle Grigorjeva experti i se zachovalým buněčným jádrem. "I v něm by mohla zůstat zachována celá genetická informace," řekl ruský vědec.
Související
Vědci ze slavné MIT bádali v minulosti. Doba ledová nastupuje podle jasného scénáře
Svět se řítí do doby ledové? Země se začne v roce 2021 výrazně ochlazovat
Aktuálně se děje
před 50 minutami
Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?
před 2 hodinami
Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly
před 3 hodinami
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
před 4 hodinami
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
před 5 hodinami
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
před 6 hodinami
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
před 7 hodinami
Vztah Pavla s Babišem už se rozebírá i ve světě. Prezident je připraven podniknout právní kroky, píše Politico
před 8 hodinami
Proč se ebolu nedaří zastavit? Na vině je hned několik faktorů
před 9 hodinami
Rusku se na Ukrajině nedaří. Putinovi dochází čas, varuje rozvědka
před 11 hodinami
Počasí se po víkendu zásadně nezmění. Teplá epizoda bude pokračovat
včera
Princ William odložil dekorum. Záběry z fotbalu obletěly celý svět
včera
Politici zareagovali na tragédii v Pardubicích. Ozval se i premiér Babiš
včera
Recidivista míří k soudu. Policie navrhla jeho obžalobu za vraždu v Mírově
včera
Moravec představil pořady nového projektu. Otázky oprášil a přejmenoval
včera
OBRAZEM: Druhý den se sudetskými Němci v Brně. K jednomu stolu přišli i protestující
včera
Svědci mohou stále mluvit o bývalém princi Andrewovi, připomněla policie
včera
Policie vznesla obvinění z vraždy v případu čtvrtečního napadení v Pardubicích
včera
Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?
včera
Turecko a Austrálie odhalily ústřední téma letošního klimatického summitu COP31
včera
Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?
Americká armáda v Litvě úspěšně zakončila rozsáhlé vojenské cvičení Project Flytrap 5.0 (v překladu mucholapka, pozn. red.), které bylo zaměřeno na testování moderních technologií proti nepřátelským bezpilotním letounům. Manévry pod vedením pátého sboru americké armády probíhaly ve výcvikovém prostoru Pabrade, který se nachází pouhých třicet kilometrů od hranic s Běloruskem. Do cvičení se zapojil také druhý kavaleristický pluk americké armády, 52. brigáda protivzdušné obrany a třetí výsadkový pluk britských ozbrojených sil.
Zdroj: Libor Novák