Řezná rána zhojená za pouhý den už není sci-fi

Ojedinělé centrum je začleněné pod Fakultu chemickou Vysokého učení technického v Brně. "Svůj provoz naplno zahájilo symbolicky u příležitosti dvacátého výročí znovuobnovení fakulty," řekla agentuře Mediafax mluvčí VUT Jitka Vanýsková.

Odborníci se v Brně zabývají výzkumem v oblasti anorganických materiálů, pokročilých organických materiálů a biomateriálů. Centrum je natolik významné, že do něj odborníci z evropských a národních zdrojů investovali více jak 200 milionů korun.

Z evropské dotace například brněnští vědci pořídili více než 60 přístrojů, z nichž mnohé jsou unikátní nejen v tuzemsku, ale i ve střední a východní Evropě."Předností centra je interdisciplinární tým, zahrnující pracovníky z oblasti chemické i strukturní analýzy, fyzikální chemie, biotechnologie a biochemie, fyziky, anorganické i organické syntézy. Tým z převážné části tvoří mladí dynamičtí pracovníci," tvrdí ředitel centra Miloslav Pekař. Právě silný tým ve spojení s unikátním přístrojovým vybavením podle něj umožňuje úspěchy v oblasti výzkumu.

Na konto projektu CMV si brněnští vědci díky tomu připsali již několik velmi významných objevů a prací, které jsou podle Pekaře předznamenáním udržitelnosti i po skončení evropské dotace na konci roku 2013. Centrum již nyní, ještě před zahájením ostrého provozu aktivně spolupracuje s více než 50 společnostmi v oblasti smluvního výzkumu. Na projektu je zaměstnáno přes 70 výzkumníků, kteří vedou desítky bakalářských, diplomových a disertačních prací. Výzkumnou infrastrukturu CMV využívá více než 100 studentů.

K prokazatelným úspěchům patří například práce týmu odborníků pod vedením Ivany Márové, který přišel na to, jak efektivně využít odpadní olej a přetvořit jej na ekologický bioplast.

"Zjednodušeně lze říct, že v praxi pak bude možné například lahev od minerálky vyrobenou z takového materiálu hodit do koše, nebo na kompost a příroda ji sama rychle rozloží," řekla Mediafaxu Vanýsková.

Licence na technologii výroby bioplastů podle ní již dokonce moravští výzkumníci prodali a produkt úspěšně míří na asijské trhy. "Ke spolupráci na vývoji dalších aplikací se přihlásila jedna z nejprestižnějších škol v Asii - National University of Singapore a její centrum nanotechnologií," dodala mluvčí VUT.

Tým Miloslava Pekaře se soustředí na základní i aplikovaný výzkum biokoloidních systémů se zaměřením na jejich využití v oblasti medicíny, farmacie, kosmetiky a při ochraně životního prostředí. Vysoký komerční potenciál má zejména výzkum využití kyseliny hyaluronové v oblasti hojivých krytů ran. "V praxi tak bude možné, že jeden den se říznete, večer si ránu obvážete hojivým obvazem a další den již nepoznáte, kam jste se řízli," popsal manažer centra Petr Tesař.

Další z vědeckých týmů se orientují například na výzkum v oblasti pokročilých organických materiálů. Se svými pracemi v elektronice a fotonice byli výzkumníci kolem profesora Martina Weitera velmi úspěšní v realizaci rozsáhlých evropských projektů, na nichž spolupracovali se společnostmi jako jsou Merck, Phillips nebo Fiat.

K propojení aplikační a výzkumné sféry přispěly rovněž vědecké aktivity expertů kolem profesora Jaromíra Havlici, jehož členové se specializují zejména na možnosti uplatnění sekundárních surovin, především z energetického a metalurgického průmyslu.

V současnosti proto také úřady Centru přidělily akreditaci nového studijního oboru Chemie pro medicínské aplikace. Nový obor se podle Vanýskové zaměřuje na využití nanotechnologií a rozšiřuje standardní chemické vzdělávání o disciplíny požadované pro zvládnutí chemických základů potřebných pro zvládnutí medicínských aplikací.

"Nový obor připraví absolventy v oblasti technické chemie, se znalostí základů aktuálních pokročilých technologií nanotechnologie, biotechnologie a funkčních materiálů," uzavřela mluvčí VUT.