V USA objevili pozůstatky pravěkého žraloka. A Češi byli u toho

Unikátní nález poputuje do muzea ve Washingtonu. ČTK to řekl Josef Pšenička, paleontolog Západočeského muzea v Plzni, účastník projektu. Dalšími pak byli Stanislav Opluštil z Univerzity Karlovy a Stanislav Štamberg z muzea v Hradci Králové.

"Nebyl ve velké hloubce, zhruba 20 centimetrů pod vrstvou, kde jsme začali kopat. Kolega našel zadní část ploutve, od té se to začalo odvíjet," uvedl Pšenička. Nález má podle jeho slov světový význam, jde o dosud největšího nalezeného žraloka z daného období.

Na odkrývání pozůstatků pět až šest metrů dlouhého obratlovce dál pracují místí odborníci z přírodovědného muzea v Novém Mexiku. Lokalitu zkoumají američtí paleontologové už několik let.

Prvohory trvaly celkem 345 miliónů let. Geologové dělí tuto éru na šest period. Kambrium, ordovik, silur a devon (starší prvohory) a karbon a perm (mladší prvohory). 

Někteří geologové se domnívají, že koncem prekambria existoval jediný obrovský kontinent zvaný Pangea, který byl úplně obklopen praoceánem, ale který se brzy rozpadl na několik částí. Počátek prvohor charakterizuje velká záplava, při níž moře vniklo do rozsáhlých oblastí, jež byly koncem prekambria soušemi. 

Od počátku druhohor docházelo postupně k novému rozčleňování Pangey na jednotlivé kontinenty sunoucí se od sebe tak, že posléze zaujaly svou dnešní polohu. Mezery mezi nimi byly zality oceánem. Tuto domněnku o stěhování kontinentů poprvé jasně definoval r. 1912 německý profesor Alfred L. Wegener. Jeho teorie byla později zpřesněna a doplněna mnohými novými poznatky. Dnes ve své nové formě je označována jako domněnka o pohybu desek zemské kůry a je téměř všeobecně uznávána.

Pangea se v první fázi rozdělila na superkontinenty. Na severní polokouli to byla Laurasie a na jižní polokouli Gondwana. Mezera mezi nimi byla zalita oceánem, který byl přechůdce pozdějšího velkého středozemního moře zvaného Tethys.

Zvířena, která se objevila na počátku prvohor, měla již pevné kostry, schránky nebo štíty, které poskytují dobrou ochranu a oporu choulostivým částem těla a slouží jako zásobárna různých anorganických (neústrojných) látek umožňujících rozměrnější stavbu těla. Živočichové s pevnými schránkami dosáhli v kambriu rychlého rozvoje. Protože možnost zkamenění pevných schránek a koster byla daleko větší než u zvířeny prekambrické, zachovaly se hned z počátku kambria četné druhy bezobratlých živočichů a z konce tohoto útvaru již i první pozůstatky obratlovců (bezčelistní - Agnatha).

Vývojově nesmírně důležitou skupinou, která se v permu již značně rozšířila, jsou plazi. Vyvinuli se z pokročilých typů obojživelníků během karbonu a poměrně rychle se stali vládnoucí skupinou v druhohorách. Postupně z nich vznikaly nejrůznější a nejpodivnější typy často obludných rozměrů, avšak koncem druhohor začaly rychle vymírat. Jejich zánik, i když zpomaleně, pokračuje dodnes. V době největšího rozmachu, v druhohorách, však z nich vznikli savci a ptáci, kteří se pak během dalších geologických dob značně rozmohli.