"Kometa století" ISON se řítí ke Slunci, něco se však stalo...

I tak ale může optimistický scénář začátkem prosince nabídnout zajímavý úkaz, a to bezhlavou kometu, kdy bude viditelný pouze jasný ohon komety bez její hlavy. "Jev bychom mohli pozorovat zhruba od 4. prosince do poloviny prosince, mezi 6:00 až 6:30 ráno nad východním obzorem pouhým okem nebo malým dalekohledem. Bude se pohybovat na pomezí souhvězdí Hadonoše, Hada a Herkula. Dominantu noční oblohy ovšem nečekejme," řekl ČTK Jakub Černý ze Společnosti pro meziplanetární hmotu.

Viditelnost komety, která se může v následujících dnech sledovat online na snímku ze sond STEREO a SOHO, ale nekončí. Oblak prachu vzniklý rozpadem jádra se podle Černého rozpíná jen velice pomalu a astronomové nevylučují výskyt větších úlomků. Ve hře jsou tak dvě varianty. Podle té pesimistické, kdy jádro a jeho větší pozůstatky již zanikly, už nebude kometa ISON na obloze pozorovatelná.

Naopak optimistická varianta, kdy by větší úlomky zanikly až po průletu kolem Slunce, prý znamená, že se může vyskytnout jev nazývaný "bezhlavý div" po kometě pozorované v roce 1887. "Jedná se o případ, kdy je viditelný pouze jasný ohon bez komy (hlavy komety), jako bylo možné pozorovat kometu C/2011 W3 (Lovejoy) v prosinci roku 2011 z jižní polokoule," uvedl Černý.

Výše zmíněné družice SOHO a STEREO posílají nové snímky Slunce na Zemi řádově v minutách či desítkách minut, čili pohled na kometu u Slunce bude prakticky živý. Navíc jsou družice daleko nad zemskou atmosférou, tudíž v jejich výhledu neruší oblačnost.

Kometa je malé těleso sluneční soustavy podobné planetce, složené především z ledu a prachu a obíhající většinou po velice výstředné (excentrické) dráze kolem Slunce. Komety jsou známé pro své nápadné ohony. Naprostá většina komet se po většinu času zdržuje daleko za oběžnou dráhou Pluta, odkud občas přilétne do vnitřních částí sluneční soustavy. Velmi často jsou popisované jako „špinavé sněhové koule" – z velké části je tvoří zmrzlý oxid uhličitý, metan a voda smíchaná s prachem a různými nerostnými látkami.

V závislosti na gravitační interakci komety s planetami se dráha komet může změnit z eliptické na hyperbolickou (a definitivně opustit sluneční soustavu) nebo na méně výstřednou. Například Jupiter je známý tím, že mění dráhy komet a zachycuje je na krátkých oběžných dráhách. Proto existují i komety, které se ke Slunci vrací pravidelně a často. Mezi ně patří například Halleyova, Hale-Boppova nebo Kohoutkova kometa. Často v tomto smyslu znamená jednou za několik let až staletí.