Kruté umírání: Toxikolog přišel s novou teorií o smrti Alexandra Makedonského

Podle antických historiků Justina a Curtia Rufa otrávili Alexandra Antipatrovi synové Kassandros a Iollas, zatímco Plútarchos a Arriános se přidržují názoru, že Alexandr nebyl otráven, nýbrž zemřel přirozeným způsobem. Alexandrova smrt mohla být vyvolána recidivou malárie, tyfem nebo západonilskou horečkou. Teorii onemocnění nahrává rovněž skutečnost, že Alexandrovo zdraví bylo vážně podlomeno léty nezřízeného pití, což společně se zraněními utrženými ve válkách přivodilo celkovou slabost jeho organismu.

Univerzita v Otago na Novém Zélandu se naopak držela verze o otravě a nedávno přišla s novou teorií. Konkrétně doktor Leo Shep, toxikolog z Národního centra pro jedy, se začal o smrt Alexandra Makedonského zajímat už v roce 2003. Dnes tvrdí, že viníkem otravy je nenápadná bílá rostlina kýchavice bílá (Veratrum album), z které kdosi uvařil víno. Článek s touto teorií byl zveřejněn v časopise Klinická toxikologie a spolupracoval na něm i odborník na antiku Pat Wheatley.

Doktor Shep se domnívá, že jedy jako arsen či strychnin nepřipadají v úvahu, protože po jejich požití nastává smrt velmi rychle. Vrah Alexandra Velikého byl obezřetnější, nesmělo padnout podezření, že se něco stalo přímo na hostině.

Odvar z kýchyvice je velmi hořký, ale lze jen dosladit. „Navíc byl Alexandr s velkou pravděpodobností už dost opilý, takže nic nezpozoroval," míní toxikolog. Kýchavice byla Řekům dobře známá jako rostlina, která vyvolává silné zvracení, ale nezabíjí hned. Alexandr tak posledních dvanáct dnů svého života prožil v mukách, navíc nemohl mluvit a nebyl schopen chůze.

Nicméně ani tato teorie samozřejmě nikdy nebude stoprocentně ověřena. Tajemství smrti Alexandra Velikého tak trvá dál....

Kýchavice bílá je prudce jedovatá rostlina. Obsahuje několik steroidních alkaloidů, souhrnně označovaných jako veratrové alkaloidy. Nejdůležitějšími jsou protoveratrin A a B, které jsou významně toxické. Otrava jimi se projevuje zánětem sliznice ústní dutiny, znecitlivěním, zvracením a průjmem. Otravu často provází kýchání, krvácení z nosu, slzení a překrvení spojivek. Protoveratriny rozšiřují cévy, což vede ke snížení krevního tlaku. Smrt může nastat selháním dechu a srdeční činnosti.

Dalším důležitým alkaloidem je jervin, který je prokázaným teratogenem (látka způsobující vývojové defekty, zrůdnosti) u ovcí. Je toxický i pro člověka, u nějž způsobuje selhání oběhu, průjmy, křeče. Kýchavice obsahuje také kardiotoxický germin a germidin a konečně cyklopamin, jenž je stejně jako jervin silným teratogenem, který, pokud působí na vyvíjející se plod, je odpovědný za malformace typu kyklopie (zrůdnost, při níž obě oči splývají v jedno).

V minulosti se kýchavice využívala jako léčivá bylina. Sušený oddenek se rozemlel na jemný prášek a používal zejména ke snížení vysokého krevního tlaku, také proti bolestem nervů, při svalové únavě, revmatismu či astmatu. Prášek se přidával do šňupacích tabáků; při vdechnutí vyvolává silné kýchání, odtud jméno. Od využívání kýchavice však vždy odrazovala její velká jedovatost, informuje kvetenacr.cz.