Senzace: Čeští lékaři rázně zatočili s leukémií u dětí

Výzkum se vedl v letech 2002 až 2007, v dalším období byli pacienti sledováni. "Při hodnocení pěti let od propuknutí choroby se potvrdilo, že se podařilo zachránit život 82 procentům dětí. Optimalizací léčby jsme vylepšili naději na vyléčení naprosté většině malých pacientů," uvedl.

Akutní lymfoblastická leukémie je nejčastější dětskou rakovinou ve vyspělých zemích, počty pacientů rostou ročně v průměru o procento. V ČR lékaři ročně zjistí tuto nemoc zhruba u 70 dětí.

Ještě před 50 lety byla stoprocentně smrtelná, první vyléčené dítě bylo v Motole diagnostikováno v roce 1969. Ještě počátkem 80. let tu vyléčili 20 procent dětí, v současnosti, po využití výsledků studie, až 89 procent. Dá se předpokládat, že se u některých ještě nemoc může vrátit, výsledek by ale neměl klesnout pod 85 procent.

"My jsme na základě výsledků studie změnili diagnostiku dětské leukémie a hodnocení časné odpovědi na léčbu, tím pádem dostane dítě léčbu, která je mu šita více na míru, než tomu bylo dosud. Děti, které mají vyšší riziko, dostanou intenzivnější léčbu, třeba i transplantaci kostní dřeně, čili významná změna k lepšímu," shrnul dopad studie pro pacienty léčené v českých centrech Starý. Ocenil i to, že děti, které tak intenzivní léčbu nepotřebují, jí mohou být díky studii ušetřeny, protože jim zabírá dostatečně léčba standardní.

Léčba je náročná, dlouhodobá a přináší řadu akutních i život ohrožujících komplikací. Navíc se u 20 procent vyléčených nemoc vrací a nutná je další léčba, včetně transplantace kostní dřeně. V posledních 30 letech nebyl do počáteční léčby dětské leukémie zařazen žádný nový lék, pokroků dosahují lékaři úpravou dávek léků a schémat léčby.

Hlavní příčina vzniku leukémií není jasná

Vznik onemocnění ovlivňují určité, spíše vzácné, virové infekce. Vystavení se ionizačnímu záření, vliv určitých chemikálii. Obecně mají k tvorbě tohoto nádorového onemocnění větší dispozice lidé s genetickou vadou – např. s Downovým syndromem. Určitými faktory může být i kouření, které je běžně karcinogenní a dále potom také věk – je prokázáno, že chronická leukémie je nejčastější u lidí straších padesáti let, uvedla Vitalia.cz.

Leukémii dělíme na akutní a chro­nickou, dále potom ještě podle typu buněk, ve kterých jako prvních došlo k tvorbě nádorových buněk na lymfatickou a myeloidní.

Akutní leukémie se projeví v průběhu dnů či týdnů. Kostní dřeň netvoří dostatek krvinek a krevních destiček, v důsledku toho se nemocní cítí stále unavení. Mají skutečný nedostatek energie, jsou bledí.

Kvůli nedostatku krevních destiček se může často objevit krvácení z nosu či dásní, tvorba modřin bez předchozího úderu či poranění, nebo také tvorba tzv. petechií – červených teček na pokožce. Leukemické buňky se mohou hromadit i v míšních – lymfatických uzlinách, ty jsou pak citlivé na dotek, velmi dobře viditelné – nahromadění ve slezině způsobuje například velmi silné křeče a bolesti břicha. Tento typ leukémie je ovšem většinou léčitelný, zpravidla chemoterapií, radioterapií nebo transplantací krvetvorných buněk.

V případě chro­nické leukémi­e, která se rozvíjí pomalu, je pacient dlouhou dobu bez příznaků. Bohužel kvůli tomu se choroba často stihne rozšířit ve velkém rozsahu a rakovina bují v celém těle. Tento typ leukémie se velmi nesnadně léčí a mnohdy bývá zhoubný. První příznaky se mohou objevit až po několika letech, bývá to většinou nebolestivé zvětšení lymfatických uzlin, noční pocení, velké úbytky váhy, slabost, častá únava, nedostatek energie, dušnosti, bušení srdce. Chronická leukémie většinou postihuje převážně osoby nad 55 let.