Záhada: Oteplování Země je v útlumu. Klid před katastrofou?

Kritici teorie globálního oteplování naší planety poukazovali v poslední době na to, že v posledních 14 letech stoupají teploty pomaleji než dřív. Podle nich to svědčí o tom, že předpovědi týkající se katastrofálních dopadů klimatických změn jsou přehnané.

Australští experti ale nyní ve své studii dospěli k názoru, že za chladnějším počasím z posledních roků jsou nezvykle silné pasáty v tichomořské oblasti vanoucí od amerického kontinentu směrem na západ. Tyto vichry tlačí teplejší vody hlouběji pod povrch oceánu a naopak nahoru se dostávají vody studenější. Globální oteplování - které do velké míry vychází z teploty oceánů - bude ale brzy pokračovat, dodali.

Vedoucí studie Matthew England z univerzity v australském státě Nový Jižní Wales prohlásil, že tichomořské větry byly v posledních letech mohutnější, než předpokládaly klimatické modely. Jedná se ale o přirozený jev a je velmi pravděpodobné, že se síla větru vrátí brzy opět k normálu.

"Fáze zesílených pasátů, v níž se nyní nacházíme, trvá zpravidla několik desetiletí. Nyní máme za sebou 12 až 13 let těch nejsilnějších větrů. Podle našeho názoru jde o cyklus, v němž lze očekávat návrat k normální úrovni. Potom bude opět globální oteplování nastartováno a teploty budou zase výrazněji růst," dodal.England také upozornil, že střídání síly pasátů souvisí s takzvanou tichomořskou oscilací, což je jeden z největších oceánských systémů proudění, jenž přináší střídání teplejšího a chladnějšího počasí v řádech dekád.

Kdo má pravdu?

Řada lidí je přesvědčena, že i člověk sám o sobě je součástí přírody, stejně jako každý jiný druh. Od této úvahy už je jen krůček k myšlence, že každá činnost člověka je tedy taktéž věcí přirozenou. Tím bychom si snadno obhájili vše, co lidská ruka na světě provedla – včetně jaderných zbraní, obrovských elektráren, skládek nebo vyhubení živočichů či znečišťování řek atd. Člověka pak lze chápat jako jednoho z přirozených činitelů na Zemi.

Samozřejmě, že tento přístup v zásadě nelze argumentačně vyvrátit, protože už se pohybujeme na poli filosofie. Sklony k uvedenému přístupu lze najít v názorech exprezidenta Václava Klause, byť ten o tom takto explicitně nepíše. Ve své knize „Modrá, nikoli zelená planeta" např. tvrdí, že neexistuje žádný původní stav světa, který by bylo třeba chránit. Vychází z pravdivé skutečnosti, že příroda se mění i bez našeho zásahu. Je však otázkou, do jaké míry lidská činnost tento přirozený vývoj změnila...

Biocentrický postroj a následně i postoj ekocentrický jsou nyní na vzestupu. Je to proto, že rostoucí technologická úroveň společnosti ruku v ruce s antropocentrickým přístupem vede k velkým dopadům na přírodní sféru, což stále více lidí vnímá jako znechuceně.

Plná shoda v otázce zásahu člověka do klimatického systému není reálná. Nejde totiž o souboj argumentů, po jejichž vyjasnění bude zřetelné, která strana sporu má pravdu. Jelikož lidstvo nemá vyjasněný žebříček hodnot a neexistuje společenská shoda na tom, co je hodnotou nejvyšší. K této shodě se nelze nijak dobrat, protože psychika každého z nás funguje jiným způsobem, tj. individuálně. Shodneme se snad jen na tom, že každý člověk by měl mít právo na vlastní žebříček hodnot. Shodneme se tedy na tom, že máme právo se neshodnout.

Nelze nařídit jednotlivým lidem, jaký žebříček hodnot je ten správný. Máme nekonečně mnoho postojů, ale jen jednu planetu, na jejímž obrazu se naše postoje a chování ve výsledku projevují.

A když k tomuto problému osobních postojů ještě připočteme nesčetné množství zájmových skupin, kterým v této otázce vyhovuje jistý typ politiky před jiným čistě z hlediska osobního prospěchu, je zřejmé, že jakákoliv politika v otázkách boje se změnami klimatu (tedy včetně žádné – bezzásahové politiky) bude v souladu s požadavkem jen části společnosti. A kdoví, jestli vůbec té větší části.

Otázka není zdaleka o tom, kdo má pravdu, jako spíš o tom, kdo bude více křičet, aby prosadil své zájmy. V demokratických společnostech snad mohou rozhodnout i volby, ale v nich obvykle hrají klíčovou roli jiné otázky než problém životního prostředí. A ruku na srdce, drtivá většina obyvatel Země nemá přístup ani ke zlomku informací a poznatků, které existují, ani schopnosti je zhodnotit. Těžko se tak může kvalifikovaně rozhodnout, uvedl server meteocentrum.cz.