"Velbloudí" virus vyhubí lidstvo? Vědci uklidňují, ale...

Vědci prozkoumali vzorky krve 260 velbloudů ze saúdskoarabských archivů sahajících až do roku 1992. V období celých dvou desítek let v nich objevili stopy viru způsobujícího MERS. Podle studie není jasné, zda samotná zvířata kvůli viru onemocněla, patrně však bez ohledu na to přenesla MERS na člověka. "Je velmi pravděpodobné, že velbloudi přenášejí nákazu na lidi, ale tato studie nám přesně neříká, jakou cestou k tomu dochází," řekl mluvčí Světové zdravotnické organizace (WHO) Gregory Hartl.

Blízkovýchodní respirační syndrom (MERS) lékaři poprvé u člověka zjistili v roce 2012 v Saúdské Arábii. Od té doby se jím nakazilo přes 180 lidí a 79 infekci nepřežilo. Ačkoli se nemoc dostala i do Evropy a severní Afriky, většina obětí pocházela z blízkovýchodních zemí.

Podle vědců se lidé nakazili zřejmě prostřednictvím slin či hlenů, které velbloudi velmi často vylučují a jejichž stopy zůstávají na zemi, nebo konzumací masa.

Virus prý celá dvě desetiletí zůstává bez výrazných mutací a na člověka se přenáší pouze zřídka. Mohl by se však vyvinout do nějaké formy, která se bude mezi lidmi šířit snáze, varoval vedoucí výzkumu Ian Lipkin z Columbijské univerzity.

MERS podobně jako příbuzný virus SARS, který ve světě během epidemie v roce 2003 zabil nejméně 800 lidí, napadá dýchací cesty. Způsobuje silný kašel, horečku, zápal plic či selhání ledvin.

V blízkovýchodních zemích jsou velbloudi běžně chováni kvůli masu, mléku či jako domácí mazlíčci, k nimž mají vlastníci mnohdy velmi blízký vztah a občas prý svá zvířata dokonce políbí.

Máme se bát nových pandemií?

Je pravda, že především savci jsou zdrojem mnoha infekčních onemocnění, z nichž řada je tzv. emergentních (nových nebo nově poznaných). Z poslední doby lze připomenout několik vážných hrozeb (epidemie SARS, chřipková pandemie), které však byly díky fungujícímu systému surveillance úspěšně zažehnány. Objevují se ale stále nové hrozby (např. současná epidemie způsobená MERS-CoV v Arábii). Infekční nemoci se navíc s nárůstem cestování, obchodu se zvířaty a kvůli socioekonomickým i environmentálním změnám stávají globálním problémem a riziko importu a posléze šíření nových nákaz v našich zeměpisných šířkách není úplně zanedbatelné.

Na druhou stranu je ovšem nutné podotknout, že spíše minimum těchto nově zachycených virů představuje skutečné riziko pro zdraví člověka. Většina nově objevených virů je totiž přirozenou součástí mikroflóry svých savčích hostitelů bez známek patogenního potenciálu.

Aby byl mikroorganismus považován za patogenní, musí splňovat řadu přesně definovaných kritérií – tzv. Kochových postulátů (např. musí být izolován a kultivován z nemocného jedince a dále být schopen způsobit stejné onemocnění u zdravých jedinců téhož druhu). A je potřeba objektivně říci, že velká část nově poznaných virů, jejichž objevy vědci rádi zveřejňují v nejprestižnějších časopisech, nesplňuje ani jedno z požadovaných kritérií.

Není třeba se panicky obávat nových epidemií či pandemií, ty byly a budou, je však třeba mít dobře nastavený systém včasné reakce proti těmto hrozbám zahrnující detekci, kontrolu a následnou prevenci emergentních nákaz, informuje web Veda.muni.cz.