Vědci se spletli: Riziko srážky Země s asteroidem je větší, než se myslelo

Uvedené údaje byly podle nadace získány díky síti, která po celém světě monitoruje testy jaderných zbraní. Tento systém od roku 2001 zaznamenal 26 explozí s ekvivalentem síly více než jedné kilotuny TNT a všechny byly důsledkem dopadu asteroidů.

"Tato data ukazují, že dopady asteroidů nejsou ničím výjimečným. Ve skutečnosti jsou třikrát až desetkrát častější, než jsme si dříve mysleli," uvedl v prohlášení Lu.

Podle získaných údajů "vesmírné bomby", které se od začátku 21. století se Zemí srazily, měly výbušnou sílu odpovídající jedné až 600 kilotun TNT, uvedla rovněž nadace, která se věnuje vybudování systému včasného varování před těmito tělesy nebezpečnými pro lidstvo.

Naše planeta je přitom prakticky neustále bombardována úlomky asteroidů. Většina projektilů z hlubin vesmíru ale exploduje vysoko v atmosféře, takže nemůže způsobit vážné škody. V posledních 12 letech ovšem došlo k zásahům o síle přesahující 20 kilotun TNT v Indonésii, v Jižním ledovém oceánu, ve Středomoří a v Rusku, připomněla agentura DPA. Výbuch meteoritu loni nad Čeljabinskem uvolnil čtyřicetkrát větší energii než výbuch atomové bomby nad Hirošimou v roce 1945. Jeho síla dosáhla ekvivalentu 600 kilotun.

Asteroidy (planetky, někdy také malé planety) jsou malá pevná tělesa bez atmosféry obíhající po samostatných drahách kolem Slunce, jejichž velikost je natolik malá (max. stovky km), že je není možno označit jako planety a zároveň natolik veliká, že se nedá mluvit o kosmickém prachu či meteorech.

Od podobně velkých komet se liší jednak oběžnou drahou, která je převážně mírně eliptická, jednak složením hmoty tělesa, která je představována u komet především konglomerátem zmrzlé vody a plynů s příměsí prachových částic, kdežto planetky jsou pevná tělesa, uvedl spaceprobes.kosmo.cz.

První asteroid byl po usilovném pátrání po chybějící planetě v mezeře mezi drahou Marsu a Jupitera nalezen v roce 1801. Dostal pojmenování Ceres a jeho průměr je přibližně 1000 km. Další objevy menších těles následovaly, pravá exploze objevů však nastala teprve v posledním období v souvislosti se systematickým sledováním oblohy fotografickými metodami. K významným světovým pracovištím zabývajícím se sledováním malých těles Sluneční soustavy patří rovněž česká hvězdárna na Kleti v předhůří Šumavy.

Asteroidy jsou pozůstatky prvotního materiálu, ze kterého se tvořila před 4.5 miliardami let Sluneční soustava a kterému nebylo umožněno, především silným gravitačním působením Jupitera, zkondenzovat do většího vesmírného tělesa. Vedle toho stále ještě přežívá teorie, že alespoň část známých asteroidů je pozůstatkem srážky větších kosmických těles. Tomuto názoru nahrává i fakt, že asteroidy se liší svým složením, což by mohlo být způsobeno rozdílným rozvrstvením materiálů v kůře a v jádře původního velkého tělesa. Po roztříštění se část úlomků vytvořilo z jádra (železné asteroidy), další z kůry (křemíkové asteroidy).