Hrozí kvůli Iráku třetí světová válka? Takhle by změnila svět

V souvislosti s novou krizí na Blízkém východě svět živě spekuluje, jestli hrozí třetí světová válka. Odborníci naštěstí uklidňují a tvrdí, že válečný konflikt nehrozí. Pokud by k němu ale došlo, mohly by být nasazeny i jaderné zbraně. Jak by taková válka změnila svět?

V dnešní době je hrozba jaderné války menší, než bývala před pádem Sovětského svazu. Jaderné zbraně jsou však na světě pořád a k odpálení stačí několik tlačítek. Lze předpokládat, že jakmile bude vypuštěna jedna, ostatní na sebe nenechají dlouho čekat. Vědci zkoušeli simulace a odhadují, co se pravděpodobně stane. Přežijeme?

Z nebe bude padat temnota

Jedním z prvních následků bude černý déšť, který se spustí jen chvilku po výbuchu bomb. A nepůjde o drobné kapky vody. A rozhodně nebudou hasit ohně a čistit zemi. Budou to husté kapky černé olejovité tekutiny, které vás pravděpodobně zabijí.

Takový déšť se spustil v Hirošimě 20 minut po dopadu bomby a pršelo v oblasti asi 20 kilometrů od místa výbuchu. Všechno bylo pokryto touto kapalinou. Ti, kteří se jí dotkli, byli ozářeni až stokrát víc než v místě výbuchu. Protože oběti trpěly žízní, někteří se pokoušeli vodu pít. A následky si v sobě nesou stále, stejně jako místa, na která déšť dopadl.

Vědci si myslí, že něco podobného se stane znovu, pokud dojde k dalším výbuchům.

Přijdeme o elektřinu

Jaderná exploze je schopná vyslat puls elektromagnetické radiace, která je schopná zničit elektrický systém, či dokonce síť celých zemí. Přišlo se na to náhodou během testů, kdy puls zničil pouliční lampy, televize a telefony 1 600 kilometrů od výbuchu. Dnes výrobci bomby navrhují s tímto účelem.

Pokud taková bomba vybuchne, může zničit veškerou elektrickou síť. Jestli se to tady stane, přijdeme o světlo, veškeré chlazení potravin a počítačová data. Přijdeme také o čističky vod, takže ztratíme zdroj čisté vody. Podle odhadů by se toto dalo opravit po půl roce tvrdé práce – pokud na to lidé budou mít čas.

Zmizí slunce

Kromě jaderných výbuchů dojde k množství požárů – hořet bude všechno, co může hořet. Budovy, lesy, plasty, asfalt a další. Ropné stanice a benzínové pumpy vybuchnou. Z těchto požárů vznikne hustý a toxický kouř, který se dostane do atmosféry a později do stratosféry. Tento hustý oblak se rozptýlí natolik, že pokryje celou planetu a zakryje oblohu. Bude trvat roky, než znovu uvidíme oblohu a především slunce. Vědci odhadují, že slunce neuvidíme 30 let po katastrofě.

Nic neporoste

Protože slunce nebude svítit na Zemi, planeta se ochladí. Podle toho, kolik bomb vybuchne, by teplota mohla klesnout až o 20° Celsia. Místo letního počasí bude podzim, možná i zima. V tomto počasí se nám nepodaří vypěstovat téměř nic. Zvířata na světě pomřou a zelenina zmrzne a nebude schopná vyrůst. Nemusíme se však bát další doby ledové. Nejhorší bude prvních pět let, po 25 letech by se teplota měla vrátit do normálu. Pak budeme moci znovu pěstovat. Pokud se toho dožijeme.

Přijdeme o ochranu

Asi rok po apokalypse se začne trhat ozonová vrstva, k tomu přispěje naše předchozí oslabení této ochrany. I za předpokladu užití minimálního množství světového nukleárního arzenálu lze předpokládat, že přijdeme o polovinu ozonové vrstvy. Zemi bude ničit UV záření. Rostliny budou umírat a pěstovat potravu bude téměř nemožné. Farmáři, kteří zůstanou na slunci příliš dlouho, zemřou na rakovinu kůže.

Miliardy zemřou hlady

Protože nebudeme schopni pěstovat téměř žádné potraviny, budeme trpět hlady. Zemřou miliardy lidí. Přeživší si budou muset sehnat potravu, což nebude snadné. Nejlepší to budou mít pravděpodobně lidé v okolí oceánů, protože oceány se budou ochlazovat pomalu. I tak v mořích moc organismů nepřežije. Bez slunce nebude plankton, který je důležitým zdrojem potravy pro život v oceánu. Radioaktivita navíc otráví téměř všechno, co by šlo z oceánu jíst.

Konzervy budou poslední nadějí

Největší šanci budou mít lidé, kteří budou jíst z plechovek a pít z uzavřených lahvích. Vědci experimentovali s lahvemi piva a limonády v dosahu jaderného výbuchu. Zvenčí byly lahve silně radioaktivní, obsah byl však bezpečný. Jen pití v lahvích hned u výbuchu bylo částečně radioaktivní – ovšem hodnoty nebyly nebezpečné. Podle vědců však pití nechutnalo dobře. Konzervy by měly být také bezpečné. Vědci věří, že voda z hloubkových studní by pořád měla být pitná.

Budeme radioaktivní skrz naskrz

Kromě nedostatku jídla se lidstvo bude muset poprat s rakovinou. Radioaktivní částečky se po výbuchu rozptýlí všude kolem nás a my se jim nebudeme schopni vyhnout. Jsou malé, ale stále schopné nás zabít. Pokud částečky budou padat pomalu, možná přežijeme. Kdyby spadly po dvou týdnech od výbuchu, jejich radioaktivita by klesla asi tisíckrát, což bychom mohli přežít. Rakovina kostí a kůže bude novou normou, život bude kratší a poporodní postižení budou obvyklá. Ale lidstvo přežije.

Nevyhneme se bouřím

Během prvních dvou let můžeme očekávat bouřky, jaké jsme nikdy neviděli. Toxický kouř nezakryje jen slunce, bude mít vliv i na počasí. Změní se tvorba mraků a deště budou častější. Nějakou dobu můžeme očekávat téměř konstantní bouře, které budou nejhorší u oceánů. Ty budou chladnout pomaleji, oproti pevnině budou teplé, což způsobí ohromné hurikány a tajfuny.

Apokalypsa nás nezničí

Miliardy sice umřou, ale lidstvo nevymře. Ano, okolo 500 milionů by mohlo zemřít přímo při explozích, další miliardy zemřou hladem nebo umrznou. Malé množství lidí by však mělo být schopné přežít. Nebude nás mnoho, ale po nějakých 30 letech bychom měli být schopní znovu začít žít. Obloha se vyčistí, teploty se vrátí k normálu a my budeme moci pěstovat rostliny. Možná nebudou naše pole tak hojná, jako jsou teď, ale porostou. Po několika desetiletích bude možná svět vypadat jako dnes Černobyl, kde rostou husté lesy v troskách mrtvého světa.

Život půjde dál, lidé postaví nová města a budou tvořit historii. Svět však rozhodně nebude nikdy stejný.

Související

I. světová válka Komentář

Vánoční příměří je dnes už nereálný koncept. Lidé sice potřebují klid, válčení se ale radikálně změnilo

Vánoční příměří na západní frontě v roce 1914 patří k nejznámějším výjimkám moderního válečnictví. Na několik hodin tehdy ustoupily zbraně, propaganda i disciplína a prostor získal prostý lidský instinkt. O více než sto let později však podobná epizoda působí téměř nemyslitelně. Současné konflikty, včetně války na Ukrajině, jsou vedeny nepřetržitě, centralizovaně a v těsném propojení s politikou, médii a ideologií.
Ruská armáda, ilustrační fotografie. Analýza

Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka

Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil. 

Více souvisejících

válka Jaderné zbraně

Aktuálně se děje

před 42 minutami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev

V noci na sobotu podniklo Rusko masivní vzdušný útok na Kyjev, který si vyžádal nejméně osm zraněných. Útok, při němž byly použity balistické rakety a drony, zasáhl obytné budovy i civilní infrastrukturu a vynutil si mimo jiné evakuaci domova pro seniory. V reakci na tuto eskalaci Polsko preventivně aktivovalo své letectvo a dočasně uzavřelo letiště v Rzeszówě a Lublinu.

před 2 hodinami

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie

Fotbalová liga hlásí první zimní přestupy. Posily vítají Plzeň, Olomouc i Pardubice

Podzimní část fotbalové Chance ligy sice skončila poslední víkend před Vánocemi, ale už během nich první kluby hlásí své první zimní posily. Jako první tak učinila Viktoria Plzeň, která oznámila příchod slovenského obránce Dávida Krčíka. Západočechy v tomto směru následovala Olomouc, která pro změnu do svých řad přivítala zahraniční posilu ze slovinského Celje, tedy z týmu jejího soupeře v Konferenční lize, křídelníka Danijela Šturma. Přímo na Štědrý den pak do Pardubic z Liberce přišel jejich bývalý hráč Michal Hlavatý.

včera

včera

Zdeněk Hřib

Hřib bude mít jednoho vyzyvatele. Piráti si zvolí i místopředsedy

Leden bude v české politice důležitým měsícem. Nového předsedu si zvolí občanští demokraté, vedení si vyberou i Piráti jako další opoziční strana. Nejvyšší funkci bude obhajovat Zdeněk Hřib, který bude mít nejméně jednoho vyzyvatele. Je také několik uchazečů o pozice místopředsedů. 

včera

Andrej Babiš

Babiš odhalil, že mu volal americký prezident Trump

Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pátek pochlubil, že mu během Vánoc zavolal americký prezident Donald Trump. Hovor se podle předsedy české vlády připravoval několik dní. Oba politici řešili válku na Ukrajině či současnou situaci v Evropě. 

včera

Reykjavík

Počasí jako v létě. Na Islandu zažili velmi neobvyklé Vánoce

V Česku nakonec o Vánocích zavládlo zimní počasí, alespoň co se teplot týká. Něco jiného zažili lidé k vlastnímu překvapení na Islandu. Maximální teploty na tomto ostrově šplhaly výrazně nad nulu, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

Miloš Zeman

Zeman se opřel do Fialy, jeho vlády i prezidenta. Pavla ale zároveň i ocenil

Exprezident Miloš Zeman i letos přednesl vánoční poselství, ačkoliv od roku 2023 nevykonává žádnou politickou funkci. Bývalý vrcholný politik v televizním vystoupení na CNN Prima News kritizoval bývalého premiéra Petra Fialu či některé členy jeho kabinetu. Překvapil tím, že v jedné věci ocenil svého nástupce Petra Pavla. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj s předsedkyní Poslanecké sněmovny Markétou Pekarovou Adamovou

Ukrajina jedná neustále. Zelenského čeká další setkání s Trumpem

Američané i o Vánocích pokračují v diplomatických jednáních o míru na Ukrajině. Potvrzují to slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který ve čtvrtek mluvil s americkým speciálním vyslancem Stevem Witkoffem. Zelenskyj oznámil, že by se měl brzy opět setkat s Donaldem Trumpem. 

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Dívka z Olomoucka zastřelila matku. Hrozí jí až výjimečný trest

Z případu vraždy v Bohuňovicích v Olomouckém kraji je nevídaná rodinná tragédie. Teenagerka podle závěrů vyšetřování zastřelila matku a postřelila otce, přičemž čin kvůli majetkovému prospěchu naplánovala se svým partnerem. Oběma hrozí až výjimečný trest. 

včera

25. prosince 2025 21:05

Lidé si přejí, aby původce zla zemřel, vzkázal Zelenskyj ve vánočním projevu Putinovi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém vánočním projevu vyslal světu i Kremlu velmi silný vzkaz, ve kterém se zdánlivě vyjádřil k osudu Vladimira Putina. V emotivním videu Zelenskyj prohlásil, že i když Rusko přineslo Ukrajině nesmírné utrpení, nedokázalo zlomit jednotu ani víru ukrajinského národa. V narážce na ruského vůdce uvedl, že v myslích mnoha lidí dnes rezonuje jediné přání, aby onen původce zla zahynul, ačkoliv v modlitbách k Bohu Ukrajinci žádají o něco vyššího – o mír, za který bojují a který si zaslouží.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy