Hrozí kvůli Iráku třetí světová válka? Takhle by změnila svět

V souvislosti s novou krizí na Blízkém východě svět živě spekuluje, jestli hrozí třetí světová válka. Odborníci naštěstí uklidňují a tvrdí, že válečný konflikt nehrozí. Pokud by k němu ale došlo, mohly by být nasazeny i jaderné zbraně. Jak by taková válka změnila svět?

V dnešní době je hrozba jaderné války menší, než bývala před pádem Sovětského svazu. Jaderné zbraně jsou však na světě pořád a k odpálení stačí několik tlačítek. Lze předpokládat, že jakmile bude vypuštěna jedna, ostatní na sebe nenechají dlouho čekat. Vědci zkoušeli simulace a odhadují, co se pravděpodobně stane. Přežijeme?

Z nebe bude padat temnota

Jedním z prvních následků bude černý déšť, který se spustí jen chvilku po výbuchu bomb. A nepůjde o drobné kapky vody. A rozhodně nebudou hasit ohně a čistit zemi. Budou to husté kapky černé olejovité tekutiny, které vás pravděpodobně zabijí.

Takový déšť se spustil v Hirošimě 20 minut po dopadu bomby a pršelo v oblasti asi 20 kilometrů od místa výbuchu. Všechno bylo pokryto touto kapalinou. Ti, kteří se jí dotkli, byli ozářeni až stokrát víc než v místě výbuchu. Protože oběti trpěly žízní, někteří se pokoušeli vodu pít. A následky si v sobě nesou stále, stejně jako místa, na která déšť dopadl.

Vědci si myslí, že něco podobného se stane znovu, pokud dojde k dalším výbuchům.

Přijdeme o elektřinu

Jaderná exploze je schopná vyslat puls elektromagnetické radiace, která je schopná zničit elektrický systém, či dokonce síť celých zemí. Přišlo se na to náhodou během testů, kdy puls zničil pouliční lampy, televize a telefony 1 600 kilometrů od výbuchu. Dnes výrobci bomby navrhují s tímto účelem.

Pokud taková bomba vybuchne, může zničit veškerou elektrickou síť. Jestli se to tady stane, přijdeme o světlo, veškeré chlazení potravin a počítačová data. Přijdeme také o čističky vod, takže ztratíme zdroj čisté vody. Podle odhadů by se toto dalo opravit po půl roce tvrdé práce – pokud na to lidé budou mít čas.

Zmizí slunce

Kromě jaderných výbuchů dojde k množství požárů – hořet bude všechno, co může hořet. Budovy, lesy, plasty, asfalt a další. Ropné stanice a benzínové pumpy vybuchnou. Z těchto požárů vznikne hustý a toxický kouř, který se dostane do atmosféry a později do stratosféry. Tento hustý oblak se rozptýlí natolik, že pokryje celou planetu a zakryje oblohu. Bude trvat roky, než znovu uvidíme oblohu a především slunce. Vědci odhadují, že slunce neuvidíme 30 let po katastrofě.

Nic neporoste

Protože slunce nebude svítit na Zemi, planeta se ochladí. Podle toho, kolik bomb vybuchne, by teplota mohla klesnout až o 20° Celsia. Místo letního počasí bude podzim, možná i zima. V tomto počasí se nám nepodaří vypěstovat téměř nic. Zvířata na světě pomřou a zelenina zmrzne a nebude schopná vyrůst. Nemusíme se však bát další doby ledové. Nejhorší bude prvních pět let, po 25 letech by se teplota měla vrátit do normálu. Pak budeme moci znovu pěstovat. Pokud se toho dožijeme.

Přijdeme o ochranu

Asi rok po apokalypse se začne trhat ozonová vrstva, k tomu přispěje naše předchozí oslabení této ochrany. I za předpokladu užití minimálního množství světového nukleárního arzenálu lze předpokládat, že přijdeme o polovinu ozonové vrstvy. Zemi bude ničit UV záření. Rostliny budou umírat a pěstovat potravu bude téměř nemožné. Farmáři, kteří zůstanou na slunci příliš dlouho, zemřou na rakovinu kůže.

Miliardy zemřou hlady

Protože nebudeme schopni pěstovat téměř žádné potraviny, budeme trpět hlady. Zemřou miliardy lidí. Přeživší si budou muset sehnat potravu, což nebude snadné. Nejlepší to budou mít pravděpodobně lidé v okolí oceánů, protože oceány se budou ochlazovat pomalu. I tak v mořích moc organismů nepřežije. Bez slunce nebude plankton, který je důležitým zdrojem potravy pro život v oceánu. Radioaktivita navíc otráví téměř všechno, co by šlo z oceánu jíst.

Konzervy budou poslední nadějí

Největší šanci budou mít lidé, kteří budou jíst z plechovek a pít z uzavřených lahvích. Vědci experimentovali s lahvemi piva a limonády v dosahu jaderného výbuchu. Zvenčí byly lahve silně radioaktivní, obsah byl však bezpečný. Jen pití v lahvích hned u výbuchu bylo částečně radioaktivní – ovšem hodnoty nebyly nebezpečné. Podle vědců však pití nechutnalo dobře. Konzervy by měly být také bezpečné. Vědci věří, že voda z hloubkových studní by pořád měla být pitná.

Budeme radioaktivní skrz naskrz

Kromě nedostatku jídla se lidstvo bude muset poprat s rakovinou. Radioaktivní částečky se po výbuchu rozptýlí všude kolem nás a my se jim nebudeme schopni vyhnout. Jsou malé, ale stále schopné nás zabít. Pokud částečky budou padat pomalu, možná přežijeme. Kdyby spadly po dvou týdnech od výbuchu, jejich radioaktivita by klesla asi tisíckrát, což bychom mohli přežít. Rakovina kostí a kůže bude novou normou, život bude kratší a poporodní postižení budou obvyklá. Ale lidstvo přežije.

Nevyhneme se bouřím

Během prvních dvou let můžeme očekávat bouřky, jaké jsme nikdy neviděli. Toxický kouř nezakryje jen slunce, bude mít vliv i na počasí. Změní se tvorba mraků a deště budou častější. Nějakou dobu můžeme očekávat téměř konstantní bouře, které budou nejhorší u oceánů. Ty budou chladnout pomaleji, oproti pevnině budou teplé, což způsobí ohromné hurikány a tajfuny.

Apokalypsa nás nezničí

Miliardy sice umřou, ale lidstvo nevymře. Ano, okolo 500 milionů by mohlo zemřít přímo při explozích, další miliardy zemřou hladem nebo umrznou. Malé množství lidí by však mělo být schopné přežít. Nebude nás mnoho, ale po nějakých 30 letech bychom měli být schopní znovu začít žít. Obloha se vyčistí, teploty se vrátí k normálu a my budeme moci pěstovat rostliny. Možná nebudou naše pole tak hojná, jako jsou teď, ale porostou. Po několika desetiletích bude možná svět vypadat jako dnes Černobyl, kde rostou husté lesy v troskách mrtvého světa.

Život půjde dál, lidé postaví nová města a budou tvořit historii. Svět však rozhodně nebude nikdy stejný.

Související

Palestina, pásmo Gazy

Desetitisíce mrtvých, beztrestné mučení a znásilňování. Analytici odhalili, jak se mění svět

Rozsáhlá studie 23 ozbrojených konfliktů za posledních 18 měsíců dospěla k závěru, že mezinárodní právo snažící se zmírnit dopady válek se ocitlo na bodu zlomu. Zpráva s názvem War Watch uvádí, že bylo zabito více než 100 000 civilistů, přičemž mučení a znásilňování jsou páchány téměř beztrestně. Dokument vypracovala Ženevská akademie mezinárodního humanitárního práva a lidských práv.
Válka na Ukrajině od dvojice fotografů. Analýza

Buď žijeme třetí světovou válku, nebo nejnebezpečnější krizi od roku 1945. Pravdu ukáže až čas

Světové války se v okamžiku vypuknutí takto nejmenují, název dostávají až zpětně, když je zřejmé, že změnily řád světa. Dnešek nápadně připomíná právě takovou přechodovou fázi – pandemie, invaze na Ukrajinu, eskalace kolem Íránu, hybridní a ekonomická válka i eroze západních garancí. Buď už žijeme ve třetí světové válce, jen ji neumíme pojmenovat, nebo v nejnebezpečnější krizi od konce druhé světové války.

Více souvisejících

válka Jaderné zbraně

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Americká armáda, ilustrační fotografie.

Američané po Merzově kritice stáhnou tisíce vojáků z Německa

Americké ministerstvo obrany hodlá stáhnout asi pět tisíc vojáků z Německa. Oznámilo to poté, co se americký prezident Donald Trump a německý kancléř Friedrich Merz slovně střetli kvůli válce s Íránem. Rozhodnutí přišlo den po Trumpově kritice Merze, upozornila britská stanice BBC. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Češi v úvodním utkání nakonec porazily Švýcary 5:4

Trable pro reprezentaci. Špačkovi skončila sezóna, Hronka čeká magnetická rezonance

Úvodní duel domácího turnaje Euro Hockey Tour proti Finsku sice české hokejové reprezentaci vyšel, ihned po něm ale začala sčítat ztráty. Navzdory výhře 3:2 má realizační tým v čele s koučem Radimem Rulíkem více vrásek na čele, než tomu bylo doposud. Zápas totiž nedohráli hned dva reprezentanti – obránce Filip Hronek a útočník Michael Špaček. Zatímco v případě Špačka to vypadá, že pro něj po tvrdém zákroku na koleno sezóna již skončila, nad Hronkem zatím visí otazník. Čeká se, jak dopadne podrobnější vyšetření včetně magnetické rezonance.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Babiš bude v Arménii jednat se Zelenským či Starmerem

Premiéra Andreje Babiš (ANO) čeká o víkendu první jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským od chvíle, kdy se vrátil do čela české vlády. Předseda vlády bude mezi čtyřma očima mluvit i s dalšími evropskými politiky. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 11 hodinami

včera

Juraj Loj v úspěšném filmu Sbormistr.

Sbormistra zatím televize neuvede. Soudní rozhodnutí obstálo

Problémy úspěšného filmu Sbormistr pokračují. Další soud totiž potvrdil stopku pro jeho televizní vysílání. Soud konstatoval, že pro tvůrce, kteří se věnují trestným činům inspirovaným skutečnými událostmi, platí zvýšené nároky ve vztahu k obětem trestné činnosti.

včera

HC Sparta Praha

Trenérem hokejové Sparty bude Augusta. Pomáhat mu mají Šmíd s Netíkem

Koncem dubna se potvrdilo to, o čem se v tuzemském hokejovém prostředí spekulovalo už delší dobu. Novým trenérem hokejové Sparty se stává Patrik Augusta, bývalý úspěšný trenér hokejových reprezentantů do 20 let. Spolu s ním budou nový sparťanský realizační tým tvořit asistenti Ladislav Šmíd a Tomáš Netík. Brankáře pak nově bude mít na starosti Michal Neuvirth. Šestapadesátiletý Augusta má sparťany vést alespoň dva roky, neboť právě na tak dlouho dobu s pražským klubem podepsal smlouvu.

včera

včera

včera

Tomáš Portlík

ODS chce vyhrát volby v Praze spolu s TOP 09. Primátorem má být Portlík

Členové pražské ODS a TOP 09 dnes v parku Přátelství na Praze 9 odstartovali kampaň pro letošní komunální volby. Stvrdili tím, že do boje o magistrát půjdou strany společně. Tento krok představuje pokračování skvělé spolupráce v rámci končícího volebního období – koalice proto ponese název SPOLU pro Prahu. 

včera

včera

Z USA se zase létá do Venezuely. Proběhl první přímý let po sedmi letech

Ve Venezuele ve čtvrtek přistálo první letadlo amerických aerolinek po sedmi letech. Snaha o obnovení leteckého provozu mezi oběma zeměmi navazuje na lednovou operaci, při které američtí vojáci z jihoamerické země odvezli jejího prezidenta Nicolase Madura. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy