Hrozí kvůli Iráku třetí světová válka? Takhle by změnila svět

V souvislosti s novou krizí na Blízkém východě svět živě spekuluje, jestli hrozí třetí světová válka. Odborníci naštěstí uklidňují a tvrdí, že válečný konflikt nehrozí. Pokud by k němu ale došlo, mohly by být nasazeny i jaderné zbraně. Jak by taková válka změnila svět?

V dnešní době je hrozba jaderné války menší, než bývala před pádem Sovětského svazu. Jaderné zbraně jsou však na světě pořád a k odpálení stačí několik tlačítek. Lze předpokládat, že jakmile bude vypuštěna jedna, ostatní na sebe nenechají dlouho čekat. Vědci zkoušeli simulace a odhadují, co se pravděpodobně stane. Přežijeme?

Z nebe bude padat temnota

Jedním z prvních následků bude černý déšť, který se spustí jen chvilku po výbuchu bomb. A nepůjde o drobné kapky vody. A rozhodně nebudou hasit ohně a čistit zemi. Budou to husté kapky černé olejovité tekutiny, které vás pravděpodobně zabijí.

Takový déšť se spustil v Hirošimě 20 minut po dopadu bomby a pršelo v oblasti asi 20 kilometrů od místa výbuchu. Všechno bylo pokryto touto kapalinou. Ti, kteří se jí dotkli, byli ozářeni až stokrát víc než v místě výbuchu. Protože oběti trpěly žízní, někteří se pokoušeli vodu pít. A následky si v sobě nesou stále, stejně jako místa, na která déšť dopadl.

Vědci si myslí, že něco podobného se stane znovu, pokud dojde k dalším výbuchům.

Přijdeme o elektřinu

Jaderná exploze je schopná vyslat puls elektromagnetické radiace, která je schopná zničit elektrický systém, či dokonce síť celých zemí. Přišlo se na to náhodou během testů, kdy puls zničil pouliční lampy, televize a telefony 1 600 kilometrů od výbuchu. Dnes výrobci bomby navrhují s tímto účelem.

Pokud taková bomba vybuchne, může zničit veškerou elektrickou síť. Jestli se to tady stane, přijdeme o světlo, veškeré chlazení potravin a počítačová data. Přijdeme také o čističky vod, takže ztratíme zdroj čisté vody. Podle odhadů by se toto dalo opravit po půl roce tvrdé práce – pokud na to lidé budou mít čas.

Zmizí slunce

Kromě jaderných výbuchů dojde k množství požárů – hořet bude všechno, co může hořet. Budovy, lesy, plasty, asfalt a další. Ropné stanice a benzínové pumpy vybuchnou. Z těchto požárů vznikne hustý a toxický kouř, který se dostane do atmosféry a později do stratosféry. Tento hustý oblak se rozptýlí natolik, že pokryje celou planetu a zakryje oblohu. Bude trvat roky, než znovu uvidíme oblohu a především slunce. Vědci odhadují, že slunce neuvidíme 30 let po katastrofě.

Nic neporoste

Protože slunce nebude svítit na Zemi, planeta se ochladí. Podle toho, kolik bomb vybuchne, by teplota mohla klesnout až o 20° Celsia. Místo letního počasí bude podzim, možná i zima. V tomto počasí se nám nepodaří vypěstovat téměř nic. Zvířata na světě pomřou a zelenina zmrzne a nebude schopná vyrůst. Nemusíme se však bát další doby ledové. Nejhorší bude prvních pět let, po 25 letech by se teplota měla vrátit do normálu. Pak budeme moci znovu pěstovat. Pokud se toho dožijeme.

Přijdeme o ochranu

Asi rok po apokalypse se začne trhat ozonová vrstva, k tomu přispěje naše předchozí oslabení této ochrany. I za předpokladu užití minimálního množství světového nukleárního arzenálu lze předpokládat, že přijdeme o polovinu ozonové vrstvy. Zemi bude ničit UV záření. Rostliny budou umírat a pěstovat potravu bude téměř nemožné. Farmáři, kteří zůstanou na slunci příliš dlouho, zemřou na rakovinu kůže.

Miliardy zemřou hlady

Protože nebudeme schopni pěstovat téměř žádné potraviny, budeme trpět hlady. Zemřou miliardy lidí. Přeživší si budou muset sehnat potravu, což nebude snadné. Nejlepší to budou mít pravděpodobně lidé v okolí oceánů, protože oceány se budou ochlazovat pomalu. I tak v mořích moc organismů nepřežije. Bez slunce nebude plankton, který je důležitým zdrojem potravy pro život v oceánu. Radioaktivita navíc otráví téměř všechno, co by šlo z oceánu jíst.

Konzervy budou poslední nadějí

Největší šanci budou mít lidé, kteří budou jíst z plechovek a pít z uzavřených lahvích. Vědci experimentovali s lahvemi piva a limonády v dosahu jaderného výbuchu. Zvenčí byly lahve silně radioaktivní, obsah byl však bezpečný. Jen pití v lahvích hned u výbuchu bylo částečně radioaktivní – ovšem hodnoty nebyly nebezpečné. Podle vědců však pití nechutnalo dobře. Konzervy by měly být také bezpečné. Vědci věří, že voda z hloubkových studní by pořád měla být pitná.

Budeme radioaktivní skrz naskrz

Kromě nedostatku jídla se lidstvo bude muset poprat s rakovinou. Radioaktivní částečky se po výbuchu rozptýlí všude kolem nás a my se jim nebudeme schopni vyhnout. Jsou malé, ale stále schopné nás zabít. Pokud částečky budou padat pomalu, možná přežijeme. Kdyby spadly po dvou týdnech od výbuchu, jejich radioaktivita by klesla asi tisíckrát, což bychom mohli přežít. Rakovina kostí a kůže bude novou normou, život bude kratší a poporodní postižení budou obvyklá. Ale lidstvo přežije.

Nevyhneme se bouřím

Během prvních dvou let můžeme očekávat bouřky, jaké jsme nikdy neviděli. Toxický kouř nezakryje jen slunce, bude mít vliv i na počasí. Změní se tvorba mraků a deště budou častější. Nějakou dobu můžeme očekávat téměř konstantní bouře, které budou nejhorší u oceánů. Ty budou chladnout pomaleji, oproti pevnině budou teplé, což způsobí ohromné hurikány a tajfuny.

Apokalypsa nás nezničí

Miliardy sice umřou, ale lidstvo nevymře. Ano, okolo 500 milionů by mohlo zemřít přímo při explozích, další miliardy zemřou hladem nebo umrznou. Malé množství lidí by však mělo být schopné přežít. Nebude nás mnoho, ale po nějakých 30 letech bychom měli být schopní znovu začít žít. Obloha se vyčistí, teploty se vrátí k normálu a my budeme moci pěstovat rostliny. Možná nebudou naše pole tak hojná, jako jsou teď, ale porostou. Po několika desetiletích bude možná svět vypadat jako dnes Černobyl, kde rostou husté lesy v troskách mrtvého světa.

Život půjde dál, lidé postaví nová města a budou tvořit historii. Svět však rozhodně nebude nikdy stejný.

Související

V Česku se konají pietní akty připomínající sedmidenní válku o Těšínsko. Rozhovor

105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik

Před 105 lety, 23. ledna 1919, zahájily československé ozbrojené síly operaci v Těšínsku, která měla vyřešit tamní teritoriální spor s Polskem. Přestože boje o území nepředstavovaly v dobovém kontextu střední a východní Evropy výjimečnou událost, vypuknutí takzvané sedmidenní války a její průběh byly pro polskou stranu nemilým překvapením, konstatuje historik Vladimír Černý z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil například to, proč bylo Těšínsko vnímáno jako důležitý region, jak Praha a Varšava obhajovaly své nároky na něj nebo z jakého důvody západní velmoci vnímaly konflikt souběžně jako marginální záležitostí, ale i negativní, potenciálně nebezpečný precedent. 

Více souvisejících

válka Jaderné zbraně

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Netanjahu nehodlá akceptovat požadavky Hamásu, který chce konec války

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v neděli odmítl požadavek palestinského teroristického hnutí Hamás na ukončení války v Pásmu Gazy výměnou za propuštění rukojmí. Podle něj by to znamenalo, že Hamás zůstane u moci a bude nadále ohrožovat Izrael. Politický lídr Hamásu Ismáíl Haníja jej obvinil ze sabotování snah o zprostředkování dohody.

před 2 hodinami

Rusko, Kreml

Evropa se musí připravit na ruské sabotáže, varují tajné služby

Evropské tajné služby varují před ruskými sabotážemi napříč kontinentem, napsal prestižní deník Financial Times v neděli. Podle listu by mělo jít o žhářské útoky či akce namířené proti klíčové infrastruktuře. Moskva přitom nehodlá brát ohledy na případné oběti v řadách civilistů.

Aktualizováno před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Ukrajinci poklekávají jedině k modlitbě, vzkázal Zelenskyj do Ruska

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli na pravoslavné Velikonoce prohlásil, že Ukrajinci poklekávají jedině k modlitbě. V projevu vyzval spoluobčany, aby se modlili za sebe navzájem a za vojáky na frontě. Kyjev už déle než dva roky vzdoruje ruské agresi, jde o třetí velikonoční svátky během probíhající války. 

před 3 hodinami

Záchranáři v akci, ilustrační fotografie.

Na Nymbursku vjelo auto na chodník a srazilo několik chodců

V Kostelní Lhotě na Nymbursku došlo v neděli odpoledne k vážné nehodě. Řidič vjel se svým osobním autem na chodník, kde srazil čtyři osoby. Informace o charakteru zranění zatím nejsou známé, na místo však letěly dva záchranářské vrtulníky. 

před 4 hodinami

Bernard Hill jako Théoden v Pánovi prstenů.

Zemřel herec Bernard Hill, král Théoden z Pána prstenů

Velkou Británii dnes zasáhla smutná zpráva. Ve věku 79 let zemřel v neděli ráno herec Bernard Hill, který si zahrál ve dvou z těch vůbec nejúspěšnějších filmů světové kinematografie. O jeho úmrtí informovala stanice BBC.  

před 4 hodinami

Věra Jourová

EU se chystá sankcionovat Voice of Europe, prozradila Jourová

Evropská unie zahrne do připravovaného balíku sankcí i mediální platformu Voice of Europe, řekla eurokomisařka Věra Jourová v nedělním vydání diskuzního pořadu Otázky Václava Moravce. Česko ji na svůj národní sankční seznam zařadilo již na konci března. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Josef Středula

Odbory budou ještě během května protestovat proti vládním krokům

Odbory svolaly na úterý 21. května protest v Praze, oznámila Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) na webu. Zástupci zaměstnanců se chtějí vymezit proti chystaným změnám v zákoníku práce či důchodech, například proti propuštění bez udání důvodu či prodlužování věku odchodu do penze.

Aktualizováno před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Jan Lipavský

Lipavský potvrdil, že Česko odvolalo velvyslance z Ruska

Vláda odvolala velvyslance Vítězslava Pivoňku z Ruska, uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) v nedělním vydání diskuzního pořadu Za pět minut dvanáct na televizi Nova. Šéf diplomacie zdůraznil, že Česko tak nebude nikdo reprezentovat na úterní inauguraci ruského prezidenta Vladimira Putina. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Zničená Ukrajina.

Ukrajině hrozí porážka kvůli váhající Evropě, tvrdí analýza z Německa

Rusko pod vedením Vladimira Putina sice ekonomicky i technicky oproti NATO ztrácí, přesto válku na Ukrajině vyhraje, domnívá se německý novinář Christoph von Marschall. Napsal to v analýze pro týdeník Focus a deník Tagesspiegel. Podle jeho názoru se může opakovat scénář z Afghánistánu, který západní spojenci v roce 2021 opustili a ponechali napospas Tálibánu. 

před 13 hodinami

před 14 hodinami

Madonna do starého železa nepatří. Brazilskou show sledoval více než milion lidí

Madonna zůstává i v 65 letech tahákem pro hudební nadšence po celém světě. Na sobotní bezplatnou show na slavné pláži Copacabana přišlo podle odhadu úřadů v Riu de Janeiro přes půldruhého milionu lidí, uvedla agentura Reuters. Koncert v Brazílii proběhl na závěr turné Celebration, které začalo loni na podzim. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy