Jak porazit rakovinu: V léčbě nádorů by mohly pomoci krátké elektropulzy, tvrdí čeští vědci

Vnitřní kostru buňky, takzvaný cytoskelet, tvoří trojrozměrná síť proteinových vláken. Ta jsou nezbytná pro základní buněčné funkce - třeba buněčné dělení. Podle vědců jsou jedním z druhů těchto vláken tzv. mikrotubuly, složené z tubulinů. Jde o vysoce dynamické struktury, které v odpovědi na signály z okolí mohou růst nebo se zkracovat. Podle AV na principu ovlivnění této dynamiky fungují některé chemické způsoby léčby nádorových onemocnění. Tento přístup však nepůsobí jen na samotný nádor, ale i na ostatní buňky. Věci proto hledají možnosti léčby, které nejsou na chemických látkách založeny.

"Jednou z nich by mohl být i náš přístup, kdy jsou mikrotubuly ovlivňovány z vnějšího prostředí přesně dávkovanými krátkými elektropulzy. Ty by mohly být využity ke kontrole rakovinotvorného bujení, přičemž životnost zdravých buněk by zůstala zachována," popsal výzkum jeho spoluautor Pavel Dráber.

Dráber vede tým z Ústavu molekulární genetiky AV, který na výzkumu spolupracoval s vědci z Ústavu fotoniky a elektroniky AV ČR, Fyziologického ústavu a Univerzity ve francouzském Limoges.

Současná studie navázala na předchozí práce těchto laboratoří, kdy vědci prokázali, že elektropulzy mohou měnit strukturu izolovaných tubulinů a také že lze sledovat působení těchto pulzů v živých buňkách mikroskopem s velmi vysokým rozlišením.

"Poznání toho, jak přesně krátké elektrické pulzy na mikrotubuly působí, je vzrušující výzva pro další výzkum," komentoval nynější poznatky výzkumu Michal Cifra z Ústavu fotoniky a elektroniky. Tamní tým Bioelektrodynamika tak pokračuje ve výzkumu mechanismů působení krátkých elektrických a elektromagnetických pulzů na proteinové systémy.