Venuše zřejmě není mrtvá. Vědci odhalují tajemství nedaleké planety

Výzkum se zaměřil na prstencovité struktury, známé taktéž jako koróna, za jejichž vznikem stojí vzestup roztavené horniny z jádra planety, což jasně potvrzuje magmatickou a tektonickou aktivitu Venuše, jak ostatně potvrdili i vědci.

Mnoho odborníků se dlouhodobě domnívalo, že na Venuši k žádné tektonické aktivitě, která je na Zemi běžná, nedochází a že se jedná o takzvanou geologicky spící planetu. Tak tomu aspoň bylo poslední půl miliardy let.

"Naše práce potvrzuje, že část vnitřního tepla Venuše je stále schopná se probudit k životu, a že planeta rozhodně není tak geologicky mrtvá nebo spící, jak se dříve myslelo," nechala se slyšet v rozhovoru pro britský deník Guardian Anna Gülcherová, vědkyně z Institutu geofyziky v Curychu a hlavní autorka výzkumu publikovaném v odborném magazínu Nature Geoscience.

Vědcům se podařilo určit typ geologických prvků, které by se bývaly mohly nacházet v nedávno aktivní koróně. Poté je porovnali se snímky Venuše pořízenými vesmírnou sondou Nasa Megallan v 90. letech, která se na tento typ útvarů zaměřovala. Ze 133 sledovaných se jich v posledních dvou až třech milionech let zdálo být 37 aktivních. Takový časový úsek má z hlediska geologie, ač se to může jevit jako zvláštní, charakter pouhého okamžiku.

"Podle mého názoru je mnoho z těchto struktur i dnes skutečně aktivních," informoval geofyzik Laurent Montesti z University of Maryland.

Většina korón Venuše, včetně té největší Artemis s průměrem 1100 kilometrů, se nachází na jižní polokouli. Venuše, která je nejbližším a o něco menším sousedem Země, je pokryta mraky kyseliny sírové a její povrchová teplota je natolik vysoká, že dokáže roztavit i olovo.