Média: Kolem testů vakcíny od AstraZeneca rostou pochybnosti

Farmaceutická společnost AstraZeneca se nadále snaží rozptýlit pochyby, které vznikly kolem výsledků testů její vakcíny proti covidu-19, jež vyvíjí ve spolupráci s Oxfordskou univerzitou.

Šéf francouzské pobočky firmy Olivier Nataf dnes prohlásil, že je situace "všeobecně povzbudivá", někteří experti však vznesli obvinění, že společnost účelově vybírala data z poslední fáze testů, aby dosáhla deklarované účinnosti, napsal server magazínu Politico.

Společnost v pondělí oznámila, že měl její preparát v poslední fázi testů v průměru 70procentní účinnost. Tyto závěry pochází z dat od dvou testovaných skupin. V první z nich testy podstoupilo asi 9000 lidí, kteří obdrželi dvě plné dávky vakcíny. U nich se prokázala 62procentní účinnost. U druhé skupiny o 2741 lidech se pak účinnost vyšplhala na 90 procent poté, co nejprve obdrželi poloviční dávku a následně plnou druhou dávku.

K aplikaci poloviční dávky u druhé testované skupiny přitom došlo omylem a experti tvrdí, že to je jeden z problémů, jež na testy vakcíny vrhá stín. Vláda USA kvůli tomu začala zkušební proces lépe zkoumat a šéf vládního týmu pro podporu vývoje a distribuci koronavirových vakcín Moncef Slaoui veřejně uvažoval, zda by vysoká účinnost ve druhé skupině nemohla být přičítána na vrub faktu, že v ní nebyl nikdo starší 55 let.

Ředitel AstraZenecy přitom už ve čtvrtek prohlásil, že společnost kvůli omylu v testech zřejmě provede další globální studii účinnosti.

Specialistka na zdravotnický výzkum Hilda Bastianová k tomu na serveru Wired napsala, že pochybnosti vzbuzuje i práce společnosti s daty z poslední fáze klinických testů. Předkládané výsledky o účinnosti totiž vycházejí z poznatků od několika podskupin testovaných osob z Brazílie a Británie, přičemž není jasné, proč výzkumníci zvolili právě je. Společnosti Pfizer či Moderna přitom informovaly veřejnost o výsledcích u celého testovaného vzorku lidí. Podle Bastianové tak nyní nelze s jistotou říci, zda AstraZeneca nevybrala některé části výsledků účelově. Společnost podle ní rovněž dostatečně nevysvětlila, jak se dobrala ke konečné 70 procentní účinnosti svého preparátu.

AstraZeneca ve čtvrtečním vyjádření prohlásila, že testy "odpovídaly nejvyšším standardům" a že jejich výsledky v příštích týdnech zašle k vydání v recenzovaném odborném časopise. Neuvedla však, zda zašle k posouzení odborné veřejnosti veškerá data z finální fáze testování a nevyjádřila se ani k obviněním vzneseným Bastianovou.

Mezi odborníky a politiky přitom roste obava, že pochyby ohledně schvalovacího procesu jedné z vakcín by mohly poškodit i pověst dalších preparátů. V obyvatelstvu mnohých zemí přitom podle průzkumů již nyní roste nedůvěra vůči vakcinaci, ačkoliv experti považují naočkování dostatečného počtu lidí za zřejmě jedinou cestu, jak navrátit život na většině míst na světě k normálu.

Pochyby se proto dnes pokoušel rozptýlit také britský ministr pro bydlení Robert Jenrick, podle nějž není důvod, aby se kdokoliv obával o věrohodnost dat předložených AstraZenecou a Oxfordskou univerzitou, jelikož je důkladně posoudí státní regulační úřady. "Nemyslím si, že je důvod mít přehnané obavy," řekl televizi Sky News. "Musí teď dojít k nezávislému posouzení," dodal.

Související

Více souvisejících

AstraZeneca očkování Vědci Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 50 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační foto

V Česku se potvrdilo nové ohnisko ptačí chřipky

V Česku se po půl roce opět potvrdila přítomnost ptačí chřipky. Nemoc se prokázala u velkochovu na Vysočině, informovala Státní veterinární správa (SVS). Jde o druhé letošní ohnisko, poprvé se nákaza objevila v květnu v Čejkovicích v Jihomoravském kraji.

před 2 hodinami

Andrej Babiš a Petr Pavel

Je to na Babišovi, kdy bude premiérem, uvedl Hrad po dnešním jednání

Pražský hrad potvrdil, že prezident Petr Pavel požaduje, aby předseda hnutí ANO veřejně vysvětlil, jak vyřeší svůj střet zájmů. Pokud tak věrohodně učiní, hlava státu je připravena ho jmenovat premiérem bez dalšího dokladu. Pavel se dnes také vyjádřil k některým částem programového prohlášení. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Už nechce být jen peněženkou Evropy. Zbrojení Německa mění poměr sil, stává se dominantní mocností

Po desetiletí fungovala Evropská unie na nevyřčeném ujednání: Německo řešilo finanční otázky, zatímco Francie vojenské záležitosti. Tato situace se nyní mění, jelikož Německo usiluje o to, aby se stalo dominantní vojenskou mocností v Evropě, čímž dochází k masivnímu politickému přeskupení sil. Ve Francii panuje snaha udržet si svou relevanci, zatímco v Polsku německé zbrojení vyvolává jak staré obavy, tak pocit, že spojenectví Berlína a Varšavy by mohlo být nejúčinnější cestou k zadržení Ruska.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Nicolás Maduro, venezuelský politik, který se 8. března 2013 stal prozatímním prezidentem země.

Venezuela vyhlásila v reakci na připlutí americké letadlové lodě masivní mobilizaci

Venezuela oznámila, že spouští „masivní mobilizaci“ vojenského personálu, zbraní a techniky jako reakci na posilování amerických válečných lodí a jednotek v Karibském moři. Podle ministra obrany Vladimira Padrina Lópeze budou pozemní, letecké, námořní a záložní síly provádět cvičení až do středy. Ministr popsal toto nasazení jako odpověď na „imperialistickou hrozbu“ představovanou americkým posilováním.

před 7 hodinami

Tomio Okamura (SPD) ve sněmovní lavici vedle bratra Hayata (KDU-ČSL).

Okamura v čele Sněmovny je bezprecedentním rizikem. Otevřít oči voličům by měl i jeho bratr

Tomio Okamura, předseda krajně pravicové SPD, usedl do čela Poslanecké sněmovny a stal se tak třetím nejvyšším ústavním činitelem v zemi. Do jeho rukou skládá prezident přísahu, v případě krize může převzít část jeho pravomocí. Moc, která by měla patřit osobnosti sjednocující veřejnost, se tak dostala do rukou politika, jenž staví kariéru na strachu, dezinformacích a rozdělování společnosti. Okamurův nástup do čela Sněmovny je varováním před erozí samotné demokracie.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Donald Trump

Skandál britské BBC. Trump chce od stanice miliardu, jinak hrozí žalobou

Americký prezident Donald Trump oznámil, že hodlá podniknout právní kroky proti britské veřejnoprávní stanici BBC kvůli tomu, jak byla upravena část jeho projevu z 6. ledna 2021 v dokumentu Panorama. Podle Trumpa došlo ke „zmanipulování“ jeho slov, což podle něj „podvedlo veřejnost“. 

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Pavel Nedvěd

Fotbalový Hradec se dočkal prodeje. Získá ho skupina kolem Nedvěda a Ulicha

Dlouho diskutovaný a chystaný prodej fotbalového klubu Hradce Králové byl začátkem listopadu konečně schválen. Město se rozhodlo svůj 89procentní podíl prodat společnosti Fotbal HK 1905, jejímiž majiteli jsou současný generální manažer reprezentací Pavel Nedvěd a Ivo Ulich společně s Ondřejem Tomkem, Pavlem Rejchrtem a Radkem Šenkem. Celý proces prodeje by měl být dokončen do konce kalendářního roku.

před 10 hodinami

Sergej Lavrov na summitu Rusko Afrika 2023

Lavrov se konečně zase objevil. Rusko nadále stojí o summit v Budapešti

Konec spekulacím. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov se opět objevil na veřejnosti a prohlásil, že Moskva je nadále připravena jednat o přípravě summitu mezi ruskou a americkou hlavou státu. V uplynulých dnech se přitom vyskytly spekulace, že Lavrov po více než 20 letech ve funkci upadl v nemilost prezidenta Vladimira Putina kvůli debaklu ve věci neuskutečněného jednání s americkým protějškem Donaldem Trumpem. 

před 12 hodinami

Loděnice Northrop Grumman v Newport News ve Virginii staví největší letadlovou loď na světě USS Gerald R. Ford

Největší americká válečná loď vstoupila do vod Latinské Ameriky. Napětí s Venezuelou roste

Americké námořnictvo oznámilo, že USS Gerald R Ford, nejnovější a největší letadlová loď na světě, dorazila do oblasti odpovědnosti Jižního velitelství USA (US Southern Command), která zahrnuje Latinskou Ameriku a Karibik. Příchod lodi a úderné skupiny, kterou vede a jež zahrnuje desítky letadel a torpédoborců, znamená eskalaci vojenské přítomnosti mezi Spojenými státy a Venezuelou. Rozmístění letadlové lodi bylo ohlášeno téměř před třemi týdny.

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prokuratura na Slovensku potvrdila: Darování stíhaček Ukrajině nebylo trestným činem

Převod stíhaček MiG-29 z majetku Slovenska na Ukrajinu, který proběhl na jaře 2023, nebyl trestným činem. Rozhodla o tom bratislavská prokuratura. Vyšetřování tak končí stíhání bývalého premiéra Eduarda Hegera a jeho ministra obrany Jaroslava Naďa, na něž podalo trestní oznámení současné ministerstvo obrany.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy