Megalodon byl větší a rychlejší, než se dosud předpokládalo. Přerostl i velryby

Před pěti miliony let hlídkovali v oceánech obrovští žraloci. Jejich velké zuby inspirovaly v roce 1843 i jejich název, který se od té doby vžil: megalodon. Navzdory slávě megatunového žraloka byla jeho přesná velikost a tvar dlouho předmětem sporů, napsal list The New York Times (NYT).

Protože jsou kostry žraloků z velké části tvořeny chrupavkami, zřídkakdy dochází k jejich fosilizaci. Vědci se proto při odhadech jeho velikosti pohybují v rozmezí od deseti až do 18 metrů, na základě nalezených zubů a srovnání s žijícími příbuznými, jako jsou obrouni, kam patří i žralok bílý. Nový trojrozměrný model žraloka, zveřejněný ve středu v časopise Science Advances, však naznačuje, že megalodon mohl být větší a rychlejší, než se dosud předpokládalo.

Paleontoložka z univerzity ve Swansea Catalina Pimientová spolu s Johnem Hutchinsonem z Royal Veterinary College v Londýně vytvořili trojrozměrný počítačový model megalodona, částečně založený na skenech zachovalé páteře objevené v 60. letech 19. století a uložené v belgickém Královského institutu přírodních věd v Bruselu. Dvojice použila také megalodoní zuby a sken celého těla žraloka bílého, nejbližší žijící obdoby megalodona. Výsledný model naznačuje, že žralok měřil skoro 16 metrů a vážil asi 67 tun. To je asi tolik jako žralok velrybí.

Je možné, že někteří megalodoni byli ještě větší. Existují totiž další zkamenělé obratle, které jsou o polovinu větší než obratle, které vědci použili pro sestavení modelu. Největší jedinci tak mohli dorůstat do délky asi 20 metrů, což je více, než dorůstá v současnosti plejtvák dlouhoploutvý.

Čelisti modelu megalodona se mohly otevřít natolik, že by dokázal pozřít osm metrů dlouhou kosatku na pouhých pět skusů.

I když je počítačové modelování celkem spolehlivé, využívá se především u těch zvířat, jejichž hmotnost je známá. Někteří vědci však poukazují na to, že model vychází z předpokladů o megalodonech, které nebyly potvrzeny fosilními nálezy.

"Velikost a tvar dalších kosterních součástí, jako je lebka, čelisti a všechny ploutve, zůstávají ve fázi spekulací," řekl profesor paleobiologie na Univerzitě Vincence z Pauly v Chicagu Kenšu Šimada. Pokud je však model opravdu přesný, mělo by to vliv i na rychlost, jakou se dravec pohyboval, a na jeho apetit. Tým zjistil, že megalodoni mohli dosáhnout rychlosti přes tři kilometry za hodinu, což je mnohem větší hodnota než u 33 dalších žraloků, které vědci zkoumali.

Ze současných žraloků dosahuje nejvyšší rychlosti žralok tichooceánský, který zvládne uplavat přes tři kilometry za hodinu. Vzhledem k tomu, že pomalejší žralok bílý dokáže urazit přes 12.000 kilometrů bez přestávky, tým argumentoval, že megalodon mohl pravděpodobně urazit mnohem více.

Fosilní pozůstatky z Peru sice ukázaly, že megalodon příležitostně lovil tuleně, ale jeho obrovská tělesná velikost a potenciální energetické nároky naznačují, že by jako potravu potřeboval vysoce kalorickou kořist, jako jsou například velryby, uvedla Pimientová.

Jako transoceánský superpredátor hrál megalodon pravděpodobně podobnou roli v ekosystémech oceánů před desítkami milionů let, kdy byla hladina moře o dost vyšší než v současnosti. Tito vrcholoví predátoři jsou ale často překvapivě zranitelní vůči měnícímu se světu. V pliocénu vedl růst polárního ledu k častým změnám mořské hladiny a ke ztrátě důležitých pobřežních biotopů. Úbytek velkých kořistí pravděpodobně donutil megalodona přímo soupeřit s menšími žraloky, jako je žralok bílý.

Poslední z těchto obrovských predátorů zmizel před třemi miliony let. "Dá se předpokládat, že jeho vyhynutí mělo globální dopad na potravní řetězce," uvedla Pimientová. Model týmu proto naznačuje, že megalodon nebyl jen fyzicky větší, než se dosud předpokládalo, ale pravděpodobně hrál také větší roli v oceánských systémech, které po jeho odchodu zůstaly sice chudší, ale bezpečnější.

Související

Více souvisejících

Megalodon

Aktuálně se děje

před 24 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 5 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy