Před pěti miliony let hlídkovali v oceánech obrovští žraloci. Jejich velké zuby inspirovaly v roce 1843 i jejich název, který se od té doby vžil: megalodon. Navzdory slávě megatunového žraloka byla jeho přesná velikost a tvar dlouho předmětem sporů, napsal list The New York Times (NYT).
Protože jsou kostry žraloků z velké části tvořeny chrupavkami, zřídkakdy dochází k jejich fosilizaci. Vědci se proto při odhadech jeho velikosti pohybují v rozmezí od deseti až do 18 metrů, na základě nalezených zubů a srovnání s žijícími příbuznými, jako jsou obrouni, kam patří i žralok bílý. Nový trojrozměrný model žraloka, zveřejněný ve středu v časopise Science Advances, však naznačuje, že megalodon mohl být větší a rychlejší, než se dosud předpokládalo.
Paleontoložka z univerzity ve Swansea Catalina Pimientová spolu s Johnem Hutchinsonem z Royal Veterinary College v Londýně vytvořili trojrozměrný počítačový model megalodona, částečně založený na skenech zachovalé páteře objevené v 60. letech 19. století a uložené v belgickém Královského institutu přírodních věd v Bruselu. Dvojice použila také megalodoní zuby a sken celého těla žraloka bílého, nejbližší žijící obdoby megalodona. Výsledný model naznačuje, že žralok měřil skoro 16 metrů a vážil asi 67 tun. To je asi tolik jako žralok velrybí.
Je možné, že někteří megalodoni byli ještě větší. Existují totiž další zkamenělé obratle, které jsou o polovinu větší než obratle, které vědci použili pro sestavení modelu. Největší jedinci tak mohli dorůstat do délky asi 20 metrů, což je více, než dorůstá v současnosti plejtvák dlouhoploutvý.
Čelisti modelu megalodona se mohly otevřít natolik, že by dokázal pozřít osm metrů dlouhou kosatku na pouhých pět skusů.
I když je počítačové modelování celkem spolehlivé, využívá se především u těch zvířat, jejichž hmotnost je známá. Někteří vědci však poukazují na to, že model vychází z předpokladů o megalodonech, které nebyly potvrzeny fosilními nálezy.
"Velikost a tvar dalších kosterních součástí, jako je lebka, čelisti a všechny ploutve, zůstávají ve fázi spekulací," řekl profesor paleobiologie na Univerzitě Vincence z Pauly v Chicagu Kenšu Šimada. Pokud je však model opravdu přesný, mělo by to vliv i na rychlost, jakou se dravec pohyboval, a na jeho apetit. Tým zjistil, že megalodoni mohli dosáhnout rychlosti přes tři kilometry za hodinu, což je mnohem větší hodnota než u 33 dalších žraloků, které vědci zkoumali.
Ze současných žraloků dosahuje nejvyšší rychlosti žralok tichooceánský, který zvládne uplavat přes tři kilometry za hodinu. Vzhledem k tomu, že pomalejší žralok bílý dokáže urazit přes 12.000 kilometrů bez přestávky, tým argumentoval, že megalodon mohl pravděpodobně urazit mnohem více.
Fosilní pozůstatky z Peru sice ukázaly, že megalodon příležitostně lovil tuleně, ale jeho obrovská tělesná velikost a potenciální energetické nároky naznačují, že by jako potravu potřeboval vysoce kalorickou kořist, jako jsou například velryby, uvedla Pimientová.
Jako transoceánský superpredátor hrál megalodon pravděpodobně podobnou roli v ekosystémech oceánů před desítkami milionů let, kdy byla hladina moře o dost vyšší než v současnosti. Tito vrcholoví predátoři jsou ale často překvapivě zranitelní vůči měnícímu se světu. V pliocénu vedl růst polárního ledu k častým změnám mořské hladiny a ke ztrátě důležitých pobřežních biotopů. Úbytek velkých kořistí pravděpodobně donutil megalodona přímo soupeřit s menšími žraloky, jako je žralok bílý.
Poslední z těchto obrovských predátorů zmizel před třemi miliony let. "Dá se předpokládat, že jeho vyhynutí mělo globální dopad na potravní řetězce," uvedla Pimientová. Model týmu proto naznačuje, že megalodon nebyl jen fyzicky větší, než se dosud předpokládalo, ale pravděpodobně hrál také větší roli v oceánských systémech, které po jeho odchodu zůstaly sice chudší, ale bezpečnější.
Související
Megalodoni 20 milionů let ovládali oceány. Požírali vše, co potkali, i své sourozence v děloze
Vyhynutí megalodona může mít na svědomí žralok bílý, tvrdí studie
Aktuálně se děje
před 24 minutami
Budoucí šéf Pentagonu čelí obvinění ze zneužití. Ženě měl znemožnit odejít z pokoje a znásilnit ji
před 1 hodinou
Dramatický týden války na Ukrajině: Eskalace a nové zbraně mění pravidla hry
před 2 hodinami
1000 dní války na Ukrajině: Nastává přelomové období, shodují se experti
před 3 hodinami
Putin: Raketu Orešnik nedokáže zachytit nic na světě. Zahájíme sériovou výrobu
před 4 hodinami
Politico: Svět má nového vítěze v boji s extrémním počasím. Překvapivě jím není západní země
před 5 hodinami
Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem
před 5 hodinami
Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza
před 6 hodinami
Nemocnice v Pásmu Gazy jsou před zhroucením. O víkendu hrozí kompletní kolaps zdravotnického systému
před 6 hodinami
Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu Orešnik. Hromadná produkce nehrozí, myslí si expert
před 6 hodinami
Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?
před 7 hodinami
Do napjaté situace si přisadil i Kim Čong-un: Svět míří k ničivé termonukleární válce
před 7 hodinami
Víte, jaký program dokáže ušetřit práci každému podnikateli? Online fakturace
před 7 hodinami
Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování
před 7 hodinami
Tragický konec pátrání po miminku ve Vídni. Policie podezřívá matku
před 8 hodinami
Situace je nejhorší od začátku války. Evropa znepokojená, Moskva hrozí, Číňané vyzývají ke klidu
před 8 hodinami
USA zavádí nové sankce. Destabilizují Rusko, citelně se ale dotknou Evropy
před 8 hodinami
Británie stupňuje rétoriku: Pokud dnes Putin napadne východní Evropu, jsme připraveni na válku
před 9 hodinami
Orbán chce pozvat Netanjahua do Maďarska. Slibuje, že ho nezatkne
před 10 hodinami
Diplomat prozradil, proč Putin eskaluje konflikt na Ukrajině. Kreml sdělil důvod odpálení rakety
před 10 hodinami
Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí
Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.
Zdroj: Libor Novák