Jak změní lidstvo cestování vesmírem? Vědci přišli se zajímavou teorií

Studie s názvem „Vývoj jazyka během mezihvězdného cestování“ byla publikována v časopise Evropské vesmírné agentury (ESA). Podle Andrewa McKenzieho a Jeffreye Punskeho by mutace řeči mohla znamenat, že jazyk bude naprosto nesrozumitelný, kdyby se cestovatelé později znovu setkali s obyvateli Země. Oba docenti lingvistiky předložili návrh, jak by se mohl jazyk v čase vyvíjet v případě vzájemné izolace.

Vědci použili příklady různých jazykových skupin na Zemi a jejich vývoje s ohledem na čas i vzdálenost. Zjištění poté implementovali do procesu více než 10 generací mezihvězdných cestovatelů. „Pokud byste byli deset generací na této lodi, objevily by se nové sociální problémy a lidé by museli najít společnou řeč, a to by se stalo základem pro novou slovní zásobu,“ míní McKenzie a dodává, že čím dále by loď cestovala, starší generace by umíraly a nebyl by nikdo, kdo by se s vámi domluvil.

Autoři ve studii uvádějí příklad polynéských námořníků, kteří obývali ostrovy jižního Pacifiku mezi lety 3000 až 1000 př.n.l. Podle Science Alert byli jejich kořeny vystopovány až na Tchaj-wan a jejich expanze vedla k rozvoji nových kultur.

V České republice máme dodnes rozdíly v nářečích, které byly vyvolány ekonomickým, společenským i kulturním vývojem země již od období feudalismu. Dělí se do čtyř základních skupin na středočeské, východočeské, jihozápadní a českomoravské. V jižních Čechách by slovní spojení „chyťte slepice“ znělo „chyťte slepjece“, ale v českomoravském nářečí by znělo „chycte slepice“. Středočeské nářečí se vyznačuje výměnou písmene Y za EJ (dobrý/dobrej). I když má východočeský dialekt mnoho společných znaků se středočeským, vyměňuje například písmeno V za U (krev/kreu).

Autoři studie neopomněli ani členy hypotetické posádky se sluchovým postižením a uvedli, že i znaková řeč zmutuje do jednoho srozumitelného jazyka. Ale lingvistická změna může být podle autorů irelevantní, protože i jazyk na Zemi bude jiný. „Možná budou mluvit podobně, jako my kdysi, když se používala latina,“ uvedl McKenzie.

Studie se zabývá i myšlenkou, co se stane, když další "generační loď" dopluje na již kolonizovanou planetu. Upozorňují, že bez znalosti nového jazyka by novou vlnu přistěhovalců mohla čekat diskriminace kvůli vzniklé jazykové bariéře. Proto vědci ve své studii doporučují, aby veškeré meziplanetární mise zahrnovali i vyškolené odborníky v oboru lingvistiky, protože podle vědců překladatelský software problém nevyřeší.

„Vzhledem k jistotě, že tyto problémy nastanou, důrazně doporučujeme, aby jakákoliv posádka měla kromě jazykové znalosti i vysokou úroveň metalingvistických projevů. Bude to třeba zavést jako jazykovou politiku na palubě, kterou lze zachovat do odvolání,“ uvádí studie.