Na Antarktidě koronavirus není. Proč se tam tedy vědci izolují?

Lékař Pradeep Tomar, který se nachází na výzkumné stanici Bharati vysvětluje, že pokud by virus SARS-CoV-2 udeřil na výzkumné antarktické základny, mělo by to katastrofální dopad, protože je zde zdravotní péče omezená a riziko přenosu je velmi vysoké. „Prevence je mnohem lepší než léčba,“ řekl Tomar pro web BBC.

Než musel jít 23členný tým do izolace, nebyly pravidelné návštěvy z jiných výzkumných stanic žádnou výjimkou. Týmy byly zvyklé spolu trávit veškeré významné dny nebo se návštěva týkala pomoci ve formě vypůjčení různého vybavení a jak upozornil Tomar, tato harmonie mezi národy není v reálném životě nijak viditelná.

Výzkumníci většinou tráví rok ve výzkumné stanici, ale předtím musí projít komplexním tréninkem, aby se naučili fyzicky, a hlavně mentálně přežít arktické zimy. Nikdo však nepočítal s tím, že se jim pobyt možná o nějaký čas prodlouží, ještě k tomu s hrozbou smrtelného onemocnění covid-19 daleko od pomoci.

Tomar, který odjel na výzkumnou stanici studovat dopad polární expedice na psychiku vědců, uvádí, že po svém příjezdu v listopadu v roce 2019 výzkumníci nevykazovali psychologické změny, ale to se proměnilo v únoru, kdy se začala šířit výzkumnou stanicí úzkost převážně kvůli neustálému strachu o své blízké a nedostatku informací. Už tak jsou díky extrémní zimě a nedostatku světla vystaveni depresi, ale v současné době jsou odkázáni jen na informace, které jim poskytují přátelé nebo rodina.

„Přátelé mi říkají, že jsou ve stejné situaci jako my, izolovaní a uzavření,“ řekl Tomar. Doporučení, které psycholog dává svému týmu, aby se vyrovnal s neustálým strachem v nehostinné zemi, je jednoduché. „Procvičovat spánkovou hygienu,“ radí Tomar a vyjádřil obavy, jak bude svět vypadat po roce, až se ze své mise vrátí opět domů. „Už teď si neumím představit, že celý svět nosí masky,“ řekl psycholog, který si uvědomuje, že svět se může za rok jeho působení na výzkumné stanici změnit k nepoznání.