Nová vědecká studie zjistila, v kolik hodin máme večeřet

Prestižní americká vysoká škola Johns Hopkins University se do podvědomí celého světa zapsala zřejmě nejpřesnější mapou počtu nakažených koronavirem, kterou udržuje v chodu už několik měsíců.

Tamní vědci se ale věnují i řadě dalších výzkumů. V jednom se například zaměřili na to, jak na lidský organismus působí večeře. V této oblasti už sice proběhla řada výzkumů, lékaři ale nyní nově pozorovali jednotlivé metabolické procesy mnohem podrobněji a hledali souvislost mezi jejich příznaky, pravidelností spánku a stravovacími návyky.

Zjistili, že jídlo před spaním podporuje hromadění tuku v těle, hypertenzi, obezitu a cukrovku. Připomněli rovněž, že intenzita následků večerního pojídání souvisí i s tím, zda jednotlivci trpí nějakými civilizačními chorobami a kolik spánku si dopřávají.

"Účinek pozdního jídla má na lidi odlišný vliv a závisí i na délce jejich spánku, takže někteří mohou následky pozdního jídla trpět více, jiní zase méně," uvedl vědec Jonathan Jun, jeden z autorů studie. 

Desítky dobrovolníků fungovaly nějakou dobu podle stejného režimu. Vědci jim předepsali spánek ve 23.00 a večeři nejprve v 18:00 a poté ve 22.00.

Za pomoci látek umístěných v jejich stravě následně pozorovali, jak strávili večeři konzumovanou v těchto odlišných časech a porovnávali jednotlivé naměřené hodnoty. Zároveň prováděli vyšetření tělesného tuku a každou hodinu jim odebírali krevní vzorek.

Nakonec vědci zjistili, že po večeři zkonzumované ve 22.00 měli respondenti v průměru o 18 % vyšší hladinu glukózy a množství tuků spalovaných přes noc se snížilo asi o 10 % ve srovnání s hodnotami, které byly naměřeny po večeři v 18.00.

Studie tak prokázala, že večeře i hodinu před spaním je velmi pozdní a lidé by měli poslední jídlo sníst minimálně několik předtím, než ulehnou do postele. Následky nočního stravování navíc mohou být ještě výraznější u lidí s obezitou nebo diabetem, ti již totiž trpí poruchou metabolismu.