Pandemie není jedna vlna, všechny se vrátily, tvrdí vědci. Koronavirus může udeřit silněji

Epidemie infekčních chorob se chovají různými způsoby, ale pandemie španělské chřipky z roku 1918, která zabila více než 50 milionů lidí, je považována za klíčový příklad, který vědce inspiruje dodnes.

Během pandemie se například prokázala účinnost karantény a selhání při evidenci lékařských zápisů, což znesnadnilo následnou tvorbu statistik. Pro lékaře je tato historická zkušenost ale cenná i z jiného důvodu. Došlo k ní totiž ve více vlnách, přičemž druhá byla závažnější než ta první.

Ani zdaleka přitom nejde o jediný příklad. Jak upozorňuje server The Guardian, všechny pandemie, včetně těch chřipkových v letech 1957 a 1968, přicházely ve vlnách. Stejně tak i pandemie chřipky typu H1N1 v roce 2009, která začala v dubnu a po ní následovala druhá vlna na podzim.

Druhé vlny přinášející takzvané sekundární vrcholy jsou technicky odlišné oproti těm prvním, jádro problému ale zůstává. Nemoc se vrací zpět, a je třeba s ní opět bojovat. Často jsou tyto nové boje ale mnohem těžší, než ty předchozí.

Své o tom ví Singapur. Jako jedna z mála zemí dokázal zachytit počáteční vlnu pozitivních případů pomocí karantény a trasováním kontaktů. Za to byl nejen chválen, ale dokonce prezentován ve světě jako země, která s nemocí svedla ukázkový boj.

Situace se ale změnila po 17. březnu, kdy byl Singapur zasažen druhou vlnou viru SARS-CoV-2 a počet potvrzených případů nakažených covid-19 vzrostl z 266 na 6 588. Nyní země registruje zhruba 10 000 nakažených a počet se zvedá o tisíc infikovaných denně. Druhá vlna městský stát ležící v jihovýchodní Asii zasáhla naplno.

The Guardian ale upozorňuje, že nejde pouze o Singapur, o němž se hovoří nejvíce. Náznaky blížící se druhé vlny vykazuje i Německo nebo Čína, kde se koronavirus objevil poprvé. Hrozba opětovného vypuknutí epidemie v zemích, které dostaly situaci pod kontrolu, proto vyvolává otázky o tom, kdy a jak omezit restrikce, aby se zabránilo druhé vlně.

To ale není tak jednoduché. Sociální a politický konsenzus podporující současná omezení totiž doprovází veřejná frustrace, která vyústila v protesty USA i v jiných zemích světa. Naléhavá potřeba znovu otevřít ekonomiky žene lidi na internet nebo do ulic. Strach z koronaviru vystřídala potřeba po sociálním kontaktu a nedostatek financí.

Ve skutečnosti ale hrozba pandemie neklesla ani trochu. K poklesu dochází ve chvíli, kdy se přirozená odolnost populace zvedne nad určitý práh, nebo když má svět k dispozici očkování. V tomto případě ale nemáme ani jedno.

To ale může v dohledné době napáchat velké škody. Poměr odolných jedinců s imunitou na konci jedné vlny totiž určuje potenciální velikost vlny další. A v současné době nikdo nedokáže říct, kolik lidí má v těle protilátky nebo je imunních. Jisté je jen to, že vakcína zatím k dispozici není. 

"Epidemie jsou jako ohně. Když mají palivo dost, nekontrolovaně zuří a když je ho málo, doutnají pomalu," uvedl pro Washington Post Justin Lessler, docent epidemiologie na Johns Hopkins University, která se proslavila detailně zpracovanou mapou nakažených po celém světě.

"Epidemiologové nazývají tuto intenzitu „silou infekce“ a palivo, které ji pohání, je ve skutečnosti náchylnost populace k patogenu. Protože opakované vlny epidemie snižují náchylnost (ať už úplnou nebo částečnou imunitou), snižují také infekční sílu a snižují tak riziko nemoci i u těch, kteří nemají imunitu," vysvětlil.

Logicky by se tak mohlo jevit, že každá další vlna bude slabší než ta předchozí. Ve skutečnosti tomu ale tak být nemusí, jak ukázaly pandemie v předchozích desítkách let. Problém totiž tkví v tom, že nikdo neví, kolik „paliva“ má vlastně virus k dispozici.

Toho se obává i americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), které varovalo, že nová vlna koronaviru, která zasáhne USA příští zimu, může být pro Ameriku "ještě obtížnější".

"Je možné, že útok viru na náš národ příští zimu bude ve skutečnosti ještě obtížnější než ten, kterým jsme právě prošli," řekl v rozhovoru pro Washington Post ředitel CDC Robert Redfield.

Situaci navíc může zkomplikovat fakt, že ve stejném období udeří i chřipková epidemie. "Budeme mít chřipkovou epidemii a epidemii koronaviru," varuje s tím, že vypuknutí dvou onemocnění dýchacích cest by na zdravotnický systém představoval nepředstavitelný tlak.

Podobná situace ale hrozí nejen v USA. Evropa má s epidemií chřipky na přelomu roku také své zkušenosti, a ani letošní rok nebyl výjimkou. S tím rozdílem, že pandemie koronaviru byla teprve v počátcích. Příští zimu ale už mohou obě nemoci udeřit společně, a plnou silou.