Celosvětová pandemie se netýká pouze lidí, ale i nejoblíbenější ovoce na světě se potýká se zabijákem, který se šíří dříve, než se objeví příznaky. „Banánová pandemie“ nutí zemědělce změnit formu pěstování, což může ovlivnit i jejich chuť.
V posledních 30 ti letech se šíří mezi banány choroba, která se nazývá Panamská nemoc. Houba, která se šíří napříč banánovými farmami za posledních deset let znepokojivě zrychlila a rozšířila se z Asie do Afriky, na Střední východ až do Austrálie. Jakmile choroba napadne banánovou farmu je pozdě na to, aby se mohla zastavit a to proto, že zatím neexistuje žádný lék.
BBC uvádí, že k dnešnímu dni jsou banány z více než 20 ti zemí napadeny touto chorobou, což vyvolává obavy z „banánové pandemie“. Odborníci z celého světa se snaží nalézt účinnou léčbu ve formě vakcíny nebo řešení v podobě modifikovaných banánů (GM), ale jak podotýká BBC, stejně jako u covid-19 není otázkou, jestli se nalezne účinná léčba, ale jestli Panamská nemoc navždy nezmění banánový průmysl.
Panamská nemoc byla poprvé detekována v padesátých letech minulého století a Fernando García-Bastidas, odborník na zdraví rostlin to označil za „jednu z nejhorších botanických epidemií v historii“. Choroba vznikla v Asii a poté se rozšířila na banánové farmy ve Střední Americe.
Nemoc měla zničující účinky, a to díky tomu, že v té době se pěstovala pouze jedna odrůda a díky malé genetické rozmanitosti to činilo banány náchylným k chorobám, poznamenal García-Bastias, který poprvé detekoval TR4, kmen způsobující Panamskou chorobu v roce 2013.
„Nemůžeme podceňovat dopad současné pandemie TR4 na zajištění potravin, protože banány jsou nepopiratelně jedním z nejdůležitější plodů na světě a základní potravinou pro milióny lidí,“ zdůraznil García-Bastias. Nebezpečí Panamské choroby se skrývá, stejně jako u covid-19, neviditelným přenosem. Nakažená rostlina nevykazuje žádné známky typicky zbarvených listů až rok, poté už je pozdě, protože se nemoc pravděpodobně uchytila na strojích nebo botách zemědělců.
V roce 2019 banánová farma v Kolumbii oznámila, že rostliny mají zvadlé žluté listy a kontaktovala García-Bastiase, aby prověřil, jestli se nejedná o Panamskou nemoc.
„Byl to jako špatný sen, jednu minutu jsem byl na farmě, další v laboratoři a hned další minutu vysvětluji kolumbijskému ministrovi vlády, že k tomu nejhoršímu došlo,“ říká odborník. Z důvodu, že není k dispozici účinná léčba je možné pouze uvalit na banánové farmy karanténu a bezpečností opatření. Rostliny se nesmí pohybovat mezi různými farmami a farmáři si musí dezinfikovat své boty.
Odrůda Cavendish již byla upravena australskými vědci, kteří ji geneticky modifikovaly tak, aby byla odolná vůči Panamské nemoci. Je vysoce malá pravděpodobnost, že by se takto upravený banán ukázal na regálech v supermarketech, protože lidé i regulační orgány takto upraveným potravinám nedůvěřují, navzdory vědeckým důkazům, že modifikované potraviny jsou bezpečné.
Ačkoliv García-Bastias tvrdí, že modifikovaný banán by mohl napravit vznikající pandemii, problém by mohl vyřešit pouze po dobu pěti až deseti let. Jádro problému je podle Garcíi-Bastiase v tom, že je celý banánový průmysl založen na jedné odrůdě a dodává, že větší rozmanitost by mohla poskytnou větší ochranu. „Máme stovky odrůd jablek, proč nezačít nabízet i různé druhy banánů?“
Dan Bebber, docent ekologie na univerzitě v Exeteru upozornil na to, že se banány pěstují ve velké měřítku, a to neznamená jen Panamskou nemoc, ale všechny nemoci se díky tomu rychle šíří. Kvůli tomu mohou být banány postřikovány až 80 krát během svého vegetačního období. „To by mohlo mít obrovský dopad na půdní mikrobiotu,“ říká Bebber a dodává, že je třeba se starat převážně o půdu.
Americká filmařka Jackie Turnerová natočila film s názvem Bananageddon. Ve filmu hovoří vědci o tom, jak se pokoušejí zastavit šíření Panamské nemoci a uvádí, že TR4 je hodně podobná covid-19 a stejný scénář potká i banány. Turnerová je přesvědčena, že jediné možné řešení je pěstovat různé odrůdy. „Možná budeme jíst méně banánů a zaplatíme za ně víc peněz, ale víte co, budou mnohem lepší,“ poznamenala Turnerová.
Související
Banány i káva mohou být minulostí? Svět v tichosti řeší vážnou krizi
Konec oblíbeného ovoce? Banány už byly jednou vyhubeny. A brzy se to stane znovu
Aktuálně se děje
včera
Tuleja nebude ministrem a možná už ani prorektorem. Univerzita řeší jeho budoucnost
včera
Pohonné hmoty zlevnily. Cena benzinu klesla pod 40 korun za litr
včera
Pavel pojede na mírový summit o Ukrajině do Švýcarska
včera
USA oznámí novou pomoc Ukrajině. Půjde o různé druhy vojenského materiálu
včera
Polární záři mohou vidět i lidé z Česka, upozornili meteorologové
včera
Policie pátrá kvůli Vrběticím po generálovi z ruské GRU. Chtějí ho i Britové
včera
Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník
včera
Pro Kämpfa uvolnil místo v národním týmu Kousal, kapitánem se stal veterán Červenka
včera
Ukrajina by mohla dostat první stíhačky F-16 už v červnu a červenci
včera
Zemědělci chystají další masivní protesty. Chtějí ucpat Prahu ještě tento měsíc
včera
Izraelské tanky obklíčily východní část Rafahu. Městem zní exploze a střelba
Aktualizováno včera
Čaputová před koncem mandátu nečekaně odjela vlakem do Kyjeva
včera
Ruská armáda zahájila pozemní ofenzívu na severovýchodě Ukrajiny
včera
Ženíšek půjde na Hrad. Fiala odešle návrh na jeho jmenování ministrem
včera
Do Rafahu ano, ale opatrně. Izrael nechce invazí naštvat USA, mění plány ofenzivy
včera
UNRWA po žhářských útocích zavírá pobočku v Jeruzalémě
včera
Vražda v Plzni: Soud poslal obviněného muže do vazby
včera
Z Rafahu uteklo před hrozící invazí už sto tisíc lidí
včera
Rusko poslalo balistické rakety na Charkov. Samo přiznalo požár v další rafinérii
včera
Bělorusko plánuje systematicky přesouvat stovky migrantů na hranice s Polskem
Běloruské bezpečnostní a zpravodajské služby plánují systematicky přesouvat stovky migrantů na hranice s Polskem. Organizace ByPol, sdružující bývalé představitele běloruských silových struktur, upozornila na tuto situaci na svých internetových stránkách s tím, že se jedná o skupinu 700 až 800 osob, které se mají pokusit překročit hranice Evropské unie.
Zdroj: Libor Novák