Banánová pandemie. Ovoce napadá asijská nemoc, může ovlivnit chuť nebo omezit produkci

V posledních 30 ti letech se šíří mezi banány choroba, která se nazývá Panamská nemoc. Houba, která se šíří napříč banánovými farmami za posledních deset let znepokojivě zrychlila a rozšířila se z Asie do Afriky, na Střední východ až do Austrálie. Jakmile choroba napadne banánovou farmu je pozdě na to, aby se mohla zastavit a to proto, že zatím neexistuje žádný lék.

BBC uvádí, že k dnešnímu dni jsou banány z více než 20 ti zemí napadeny touto chorobou, což vyvolává obavy z „banánové pandemie“. Odborníci z celého světa se snaží nalézt účinnou léčbu ve formě vakcíny nebo řešení v podobě modifikovaných banánů (GM), ale jak podotýká BBC, stejně jako u covid-19 není otázkou, jestli se nalezne účinná léčba, ale jestli Panamská nemoc navždy nezmění banánový průmysl.

Panamská nemoc byla poprvé detekována v padesátých letech minulého století a Fernando García-Bastidas, odborník na zdraví rostlin to označil za „jednu z nejhorších botanických epidemií v historii“. Choroba vznikla v Asii a poté se rozšířila na banánové farmy ve Střední Americe.  

Nemoc měla zničující účinky, a to díky tomu, že v té době se pěstovala pouze jedna odrůda a díky malé genetické rozmanitosti to činilo banány náchylným k chorobám, poznamenal García-Bastias, který poprvé detekoval TR4, kmen způsobující Panamskou chorobu v roce 2013.

„Nemůžeme podceňovat dopad současné pandemie TR4 na zajištění potravin, protože banány jsou nepopiratelně jedním z nejdůležitější plodů na světě a základní potravinou pro milióny lidí,“ zdůraznil García-Bastias. Nebezpečí Panamské choroby se skrývá, stejně jako u covid-19, neviditelným přenosem. Nakažená rostlina nevykazuje žádné známky typicky zbarvených listů až rok, poté už je pozdě, protože se nemoc pravděpodobně uchytila na strojích nebo botách zemědělců.

V roce 2019 banánová farma v Kolumbii oznámila, že rostliny mají zvadlé žluté listy a kontaktovala García-Bastiase, aby prověřil, jestli se nejedná o Panamskou nemoc.

„Byl to jako špatný sen, jednu minutu jsem byl na farmě, další v laboratoři a hned další minutu vysvětluji kolumbijskému ministrovi vlády, že k tomu nejhoršímu došlo,“ říká odborník. Z důvodu, že není k dispozici účinná léčba je možné pouze uvalit na banánové farmy karanténu a bezpečností opatření. Rostliny se nesmí pohybovat mezi různými farmami a farmáři si musí dezinfikovat své boty.

Odrůda Cavendish již byla upravena australskými vědci, kteří ji geneticky modifikovaly tak, aby byla odolná vůči Panamské nemoci. Je vysoce malá pravděpodobnost, že by se takto upravený banán ukázal na regálech v supermarketech, protože lidé i regulační orgány takto upraveným potravinám nedůvěřují, navzdory vědeckým důkazům, že modifikované potraviny jsou bezpečné.

Ačkoliv García-Bastias tvrdí, že modifikovaný banán by mohl napravit vznikající pandemii, problém by mohl vyřešit pouze po dobu pěti až deseti let. Jádro problému je podle Garcíi-Bastiase v tom, že je celý banánový průmysl založen na jedné odrůdě a dodává, že větší rozmanitost by mohla poskytnou větší ochranu. „Máme stovky odrůd jablek, proč nezačít nabízet i různé druhy banánů?“

Dan Bebber, docent ekologie na univerzitě v Exeteru upozornil na to, že se banány pěstují ve velké měřítku, a to neznamená jen Panamskou nemoc, ale všechny nemoci se díky tomu rychle šíří. Kvůli tomu mohou být banány postřikovány až 80 krát během svého vegetačního období. „To by mohlo mít obrovský dopad na půdní mikrobiotu,“ říká Bebber a dodává, že je třeba se starat převážně o půdu.

Americká filmařka Jackie Turnerová natočila film s názvem Bananageddon. Ve filmu hovoří vědci o tom, jak se pokoušejí zastavit šíření Panamské nemoci a uvádí, že TR4 je hodně podobná covid-19 a stejný scénář potká i banány. Turnerová je přesvědčena, že jediné možné řešení je pěstovat různé odrůdy. „Možná budeme jíst méně banánů a zaplatíme za ně víc peněz, ale víte co, budou mnohem lepší,“ poznamenala Turnerová.