Počet nakažených jde do milionů. Co bude, když svět nenajde vakcínu nebo lék?

Počet nakažených každým dnem roste. Covid-19 má na kontě stále více lidských životů. A vakcíny či léky zatím stále neopustily fáze testování. Co se ale stane, pokud nebudou fungovat? Jaké zbydou světu mozžnosti?

Podle CNN má lidstvo tři možnosti, jak koronavirus porazit. Dvě z nich přitom operují se scénářem, že vakcíny a léky nebudou fungovat. Překvapivě obě z nich už svět v posledních letech zažil.

První z nich se inspiroval v ebole, která propukla v roce 2014 v západní části Afriky. Krvácivá horečka měla na svědomí stále více pacientů, nakonec se ji ale podařilo dostat pod kontrolu.

Peter Hotez, profesor Národní školy tropického lékařství na Baylor College of Medicine, už dříve upozornil, že nemoc jako je ebola může zastavit "koordinovaná mezinárodní reakce".

Ostatně když se pak v roce 2018 objevilo další ohnisko, byly všem pacientům v Demokratické republice Kongo nabídnuty dvě různé léčby, které lékaři vyvinuli během první epidemie.

Mezi oběma je rozdíl, oba léky ale vypadají slibně. A to natolik, že byl veškerý vývoj dalších léků proti ebole loni zastaven. Lidstvo tak pravděpodobně má lék, sice zatím stále ve fázi testů, ale podle všeho prokazatelně účinný.

Hotez ale upozornil, že v současné době neexistuje žádná vakcína ani specifická léčba proti novému koronaviru. Mnoho léků a vakcín se ale vyvíjí a probíhají první klinické studie nových léků. Ty sice nějakou dobu potrvají, přesto tento scénář vypadá zřejmě nejpozitivněji. Lidstvo na covid-19 najde lék.

Co se ale stane, pokud ne? Poté může nastat scénář, který se odvíjí od nemoci SARS. Na rozdíl od současné epidemie, při níž zemře 3,4 procenta nakažených, měl SARS úmrtnost 9,6 procenta. Na rozdíl od covidu-19 se ale také šířil pomaleji, neboť příznaky byly podstatně dříve rozpoznatelné.

Díky tomu se povedlo včas zabránit katastrofě. Nemoc sice nakazila 8000 lidí, byla ale poměrně brzy poražena. Svou zásluhu na tom mělo jak letní počasí s vysokými teplotami a vlhkostí, tak i správné hygienické postupy a  časté mytí rukou.

Podle tohoto scénáře by tedy lidé mohli covid-19 přemoci souhrou faktorů, jako je počasí či správná hygiena. Jak se ale ukazuje, tento scénář pravděpodobně nebude příliš reálný. Vědci mu totiž věří čím dál tím méně.

Třetí a nejhorší variantou je, že si lidé na Covid-19 budou jednoduše muset zvyknout. Může se totiž stát, že se nákaza zařadí mezi další nemoci, jako je chřipka. A to je asi nejpravděpodobnější. 

Nemoc by se tak chovala stejně jako prasečí H1N1, který způsobil v roce 2009 pandemii a nyní se stal sezónním virem. Zda se i covid-19 stane sezónní nemocí ale zatím nikdo neví.

Vědci se domnívají, že porazit nemoc nebude jen tak. Není navíc jisté, jestli se v létě nemoc vůbec utlumí. Odborný asistent epidemiologie na Harvardu Mauricio Santillana upozornil, že jsme zatím neviděli důkaz, že vyšší teploty a vyšší vlhkost vzduchu povedou ke snížení přenosu koronaviru.

"To je v kontrastu s tím, co bychom očekávali u sezónní chřipky. Myslíme si, že jižní polokoule bude stejně náchylná k vypuknutí nákazy Covidem-19, jako severní polokoule," dodal Santillana.

Jeho tvrzení nahrává i fakt, že Singapur zažívá letní teploty a vlhkost vzduchu srovnatelnou s mnoha místy na jižní polokouli. Teploty kolem 30 stupňů nejsou v létě cizí ani zemím severní polokoule. Navzdory tomu se ve státě nemoc dál šíří.