Dnešní zpráva Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC), který působí při OSN, podle polární vědkyně Marie Šabacké přinesla hlavně zpřesnění některých dat ohledně klimatického vývoje a oteplování planety. Šabacká uvedla, že ze závěrů vyplývá, že při tzv. středním scénáři budou nadále ustupovat ledovce v polárních krajích i nižších oblastech nebo se budou objevovat extrémy typu povodní a sucha a nedostatku pitné vody v horských oblastech.
Je také pravděpodobné, že do roku 2050 bude v letních měsících Arktida bez ledu. Šabacká na dnešní konferenci upozornila, že nízké množství mořského ledu mělo vliv i na chladné počasí v Evropě letos na jaře.
"Zpráva zpřesňuje data, která vyšla před šesti lety. Zpřesňuje data, která se týkají oteplování planety, zpřesňuje vlastně scénáře modelování a také zpřesňuje informace, co se týče ústupu ledovců, ústupu mořského ledu a vzestupu mořské hladiny v závislosti na ústupu ledovců," řekla ČTK Šabacká.
Ohledně vývoje při tzv. středních scénářích, s nimiž zpráva počítá, Šabacká uvedla že se v polárních oblastech bude nadále oteplovat rychleji než ve zbytku planety. "Víme, že ledovce budou ustupovat, a to nejen v polárních krajích, ale i přímo v nižších zeměpisných šířkách. Také víme, že bude docházet častěji k extrémním událostem typu povodní, typu naopak sucha a nedostatku pitné vody třeba v horských oblastech. Nebo lavinám, ať už lavinám půdy nebo lavinám sněhovým," shrnula vědkyně.
Podle ní bude také nadále ubývat množství sněhu. "Sníh odráží asi 90 procent záření. To je taková pozitivní zpětná vazba, že čím méně je sněhu, tím více se otepluje, protože méně světla se odráží. A to je právě problém i u ledovců, že se často ztmavují v důsledku oteplování a tím pádem to přispívá k ještě rychlejšímu tání," popsala Šabacká.
To, co se i při středních scénářích může dít, ale dosud se těžko predikuje, jsou pak podle ní kolapsy velkých šelfových ledovců a ledovcových štítů. "Ale je poměrně vysoce pravděpodobné, že to je něco, co můžeme vidět dříve, než se předpokládalo. A zároveň také pravděpodobně do roku 2050 uvidíme v létě, tedy v srpnu, září, Arktidu bez ledu," doplnila ekoložka.
Šabacká upozornila na dopad, který má klima v polárních oblastech na počasí v jiných částech světa. Uvedla, že podle nových studií je neobvyklé množství sněhu a srážek, které v dubnu a v květnu zasáhly Evropu, důsledkem toho, že bylo málo mořského ledu."Důvod je, že mořský led je vlastně taková zátka, která pokryje oceán. Z něho se pak nemůže vypařovat vlhkost. Tím, že plocha byla menší, se vypařovalo více vlhkosti, a tak se vytvořila fronta, která se přesunula nad Evropu a spadlo velké množství sněhu a ledu," popsala vědkyně. Podle Šabacké jsou i první studie, které ukazují, že i výskyt sucha a teplotu ve středu Evropy částečně ovlivňují atmosferické proudy, které se vytvářejí v Arktidě. "A které se vlastně posouvají potom do Evropy," řekla.
Zpráva Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) dnes uvedla, že lidská činnost jednoznačně způsobila růst teploty na Zemi, stojí za nedávnými zásadními výkyvy klimatu, vlnou veder či záplavami a vedla k menší stabilitě celé planety. Podle vědců se planeta v každém případě ohřeje o 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální úrovni, otázkou pouze zůstává jak rychle. Při respektování nejambicióznějšího plánu překonáme tuto teplotní hranici ve 30. letech tohoto století a její překročení podle vědců spustí nezvratné změny po celém světě. Dnes zveřejněná zpráva je první ze tří plánovaných zpráv.
Související
Norové spektakulárně zachránili Rusa z blízkosti Severního pólu
Ledovce v třetině oblastí na seznamu světového dědictví do roku 2050 zmizí
Aktuálně se děje
včera
Leyenová ohlásila dalších 160 milionů eur pro Ukrajinu. Jde o většinově ruské peníze
včera
Volkswagen je v krizi, bude propouštět a zavírat závody. Německá vláda spěchá na pomoc
včera
Volby nic nezmění? Naopak, je to jediná možnost změny, vzkázal lidem Pavel
včera
„Královna Evropy“ Leyenová upevňuje kontrolu a eliminuje nesouhlasné hlasy. Nejvíce utrpěla Francie
včera
Čína řeší bizarní případ: Pandy štěkaly na návštěvníky, byli to přebarvení psi
včera
Maďaři a Nizozemci se chtějí odklonit od unijní migrační politiky. Má to ale háček
včera
Rusko řeklo, kdy obnoví kontrolu nad pohraniční Kurskou oblastí
včera
Rusové věděli o ukrajinském vpádu předem. Utekli, aniž by se evakuovali nebo zničili dokumenty
včera
Policisté objasnili případ zmizelé ženy. Její mrtvé tělo u sebe doma skrýval přítel
včera
Izrael zaútočil na Bejrút, Hizballáh předtím vypálil přes sto raket. Napětí překonává únosnou mez
včera
Krajský úřad omezil vstup na Jesenicko. Tisíce neregistrovaných dobrovolníků mohou zablokovat cesty
včera
Podařilo se identifikovat těla 70 tisíc mrtvých ruských vojáků. Podle odhadů jich ale zahynulo mnohem víc
včera
Leyenová odcestovala do Kyjeva za Zelenským. Ohlásila půjčku ve výši 35 miliard
včera
Krajské a senátní volby odstartovaly. O přízeň voličů se uchází tisíce kandidátů
včera
Lavrov: Moskva bude bránit své zájmy v Arktidě. Diplomaticky i vojensky
včera
Prezident Pavel jednal s jihokorejským protějškem o Dukovanech a posílení spolupráce
včera
Německá diplomacie opravila ruské tvrzení o invazi Rudé armády do Polska
včera
Povodně v ČR končí, to nejtěžší teprve přijde. Armáda, hasiči i dobrovolníci likvidují škody
včera
Rusové na Ukrajině bombardují už i domovy důchodců
včera
MANUÁL: Dnes startují krajské a senátní volby. Jak volit a kde nekroužkovat?
Dnes odpoledne začnou v Česku volby krajských zastupitelů. V některých částech republiky budou spojeny také s prvním kolem senátních voleb. Zatímco krajské volby se týkají voličů mimo hlavní město, o složení horní parlamentní komory budou rozhodovat i voliči ze čtyř senátních obvodů v Praze.
Zdroj: Karolína Svobodová