Onemocnění covid-19 může i při mírném průběhu způsobovat poškození mozkové tkáně a abnormálně rychlý úbytek takzvané šedé hmoty v některých částech mozku.
Naznačují to výsledky studie, které dnes publikoval odborný časopis Nature. Výzkumný tým složený převážně z vědců z Oxfordské univerzity přinesl podle agentury AFP dosud nejsilnější důkazy o tom, že nákaza koronavirem může mít dlouhodobé dopady na mozek.
Autoři studie tento aspekt prověřovali za pomoci skenů mozkové tkáně. Zaměřili se při tom na čtyři stovky lidí ve věku 51 až 81 let, kteří měli pozitivní test na koronavirus. Většina z nich nemusela být hospitalizována a v průměru pět měsíců po pozitivním testu byl účastníkům studie mozek nasnímán znovu. Změny u lidí, kteří prodělali covid-19, pak vědci porovnávali s mozkovými snímky kontrolní skupiny.
Výsledkem bylo zjištění "zhoubného dopadu spojeného se SARS-CoV-2", což je virus způsobující nemoc covid-19. Mezi pozorovanými efekty byla silnější degradace tkáně v částech mozku spojených s čichem, jakož i rychlejší pokles celkového objemu mozku oproti kontrolní skupině. Lidé po covidu-19 si také vedli hůře v testech kognitivních funkcí. Platilo přitom, že u starších účastníků byly negativní fenomény silnější.
Jak podotýká AFP, debaty o možných dopadech koronaviru na fungování mozku nejsou nové. Tato myšlenka se objevovala už na jaře 2020, kdy začaly přicházet první zprávy o dlouhodobých problémech infikovaných, které jsou dnes známé jako dlouhý covid. Tento syndrom se od té doby stal předmětem bádání mnohých odborníků, kteří postupně vnášejí světlo i do souvisejících neurologických příznaků. Pacienti si stěžují na určité "zamlžení mysli", problémy s pamětí i čichem nebo na nespavost.
Některé dřívější studie ukazovaly, že kognitivní problémy jsou výraznější u starších pacientů, jiné vycházely z přímého pozorování mozku pacienta a nacházely anomálie. Zjištění vědců z Oxfordu jsou však výrazně přesvědčivější, neboť dosavadní studie v tomto směru měly malý počet účastníků a nedokumentovaly příčinu problémů, píše AFP. Význam nového bádání spatřuje i v tom, že poukazuje na možné následky mírného akutního covidu-19, který zažívá většina lidí nakažených koronavirem.
"Pro mě je to poměrně přesvědčivý důkaz, že v mozku té skupiny lidí s covidem se něco změnilo," komentovala výsledky v listu The New York Times odbornice na neurologická onemocnění z Yaleovy univerzity Serena Spudichová. "Je to poškození mozku," citovala televize NBC News hlavní autorku nové studie profesorku Gwenaëlle Douaudovou. Ta označila zjištění svého týmu za znepokojivé, ovšem uvedla, že poškození mozkové tkáně nemusí být nevratné.
I Spudichová, která se na výzkumu nepodílela, odrazovala od vyvozování jednoznačných závěrů ohledně dlouhodobých zdravotních důsledků. "Nechceme veřejnost vyděsit a přivést ji k myšlence: 'Aha, tohle je důkaz, že všichni budeme mít onemocnění mozku a nebudeme schopni fungovat,'" řekla neuroložka.
24. srpna 2026 10:47
Očkování proti rakovině naráží na první problém. Od lidí, kteří mu vůbec nerozumí
Související
Kvůli hantaviru není důvod panikařit, tvrdí vědci. Proč tím veřejnost příliš neuklidňují?
Záhadná cesta nové mutace covidu: Cikáda dva roky mutovala v těle pacienta, pak se začala šířit
Aktuálně se děje
včera
Kreml může převzít budovy, které majitelé neochrání před ukrajinskými útoky, schválil Putin
včera
Už není cesty zpět. Extrémní počasí vyjde EU na desítky miliard, musí začít jednat hned
včera
Zemřela Dolly Parton. Nejslavnější country zpěvačku všech dob proslavily hity I Will Always Love You a Jolene
včera
Trumpovi se nelíbí kanadské sbližování s Čínou. Hrozí zavedením stoprocentních cel
včera
V Moskvě v tichosti přistálo americké letadlo se šéfem CIA na palubě. USA i Rusko mlčí
včera
Čína se oficiálně postavila za Írán. USA otevřeně hrozí odvetou za sankce
včera
USA hrozí spojencům Íránu sankcemi. Oči všech se upírají k Číně
včera
Už to není Palestina ani Írán. Netanjahu vytáhl krátce před volbami nového úhlavního nepřítele
včera
Vyšší úmrtnost už měl jen covid. Červnové a červencové extrémní počasí má v Evropě desetitisíce obětí
včera
I Kanada má svá esa v rukávu. Jak zareaguje na Trumpovu obchodní válku?
včera
"Novinářské kachny." Peskov odmítl zprávy o chystané mobilizaci
včera
Němečtí vyšetřovatelé objevil u letiště v Lipsku třetí dron s výbušninou
včera
Trumpova mocenská představa narazila na tvrdou realitu. Po Íránu se ho nezalekla ani Kanada
včera
Počasí do konce září: Léto se chýlí ke konci, tropy vystřídá ochlazení
24. srpna 2026 22:00
Závod o dobytí vesmíru zpomaluje. Čína odložila misi zaměřenou na hledání vody na Měsíci
24. srpna 2026 20:49
Masivní požáry už zasáhly i USA. Z Nevady utíkají před plameny desetitisíce lidí
24. srpna 2026 19:36
Oceány jsou nejteplejší v historii. Dopady už brzy pocítí celý svět
24. srpna 2026 18:19
Vláda chystá rozsáhlou reformu odměňování státních zaměstnanců
24. srpna 2026 17:06
Největší řeka v EU vysychá. Politici nemají žádný plán, co s tím
24. srpna 2026 15:45
Zelenskyj požádal USA o střely do Patriotů. Pence přišel s jiným návrhem
Bývalý americký viceprezident Mike Pence po své návštěvě Kyjeva uvedl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal Spojené státy o poskytnutí přibližně pěti procent z jejich zbývajících zásob systémů protivzdušné obrany Patriot. Ukrajinská hlava státu se obává nadcházejícího zimního období a očekává, že Ruská federace obnoví masivní útoky na energetickou infrastrukturu země.
Zdroj: Libor Novák