Onemocnění covid-19 může i při mírném průběhu způsobovat poškození mozkové tkáně a abnormálně rychlý úbytek takzvané šedé hmoty v některých částech mozku.
Naznačují to výsledky studie, které dnes publikoval odborný časopis Nature. Výzkumný tým složený převážně z vědců z Oxfordské univerzity přinesl podle agentury AFP dosud nejsilnější důkazy o tom, že nákaza koronavirem může mít dlouhodobé dopady na mozek.
Autoři studie tento aspekt prověřovali za pomoci skenů mozkové tkáně. Zaměřili se při tom na čtyři stovky lidí ve věku 51 až 81 let, kteří měli pozitivní test na koronavirus. Většina z nich nemusela být hospitalizována a v průměru pět měsíců po pozitivním testu byl účastníkům studie mozek nasnímán znovu. Změny u lidí, kteří prodělali covid-19, pak vědci porovnávali s mozkovými snímky kontrolní skupiny.
Výsledkem bylo zjištění "zhoubného dopadu spojeného se SARS-CoV-2", což je virus způsobující nemoc covid-19. Mezi pozorovanými efekty byla silnější degradace tkáně v částech mozku spojených s čichem, jakož i rychlejší pokles celkového objemu mozku oproti kontrolní skupině. Lidé po covidu-19 si také vedli hůře v testech kognitivních funkcí. Platilo přitom, že u starších účastníků byly negativní fenomény silnější.
Jak podotýká AFP, debaty o možných dopadech koronaviru na fungování mozku nejsou nové. Tato myšlenka se objevovala už na jaře 2020, kdy začaly přicházet první zprávy o dlouhodobých problémech infikovaných, které jsou dnes známé jako dlouhý covid. Tento syndrom se od té doby stal předmětem bádání mnohých odborníků, kteří postupně vnášejí světlo i do souvisejících neurologických příznaků. Pacienti si stěžují na určité "zamlžení mysli", problémy s pamětí i čichem nebo na nespavost.
Některé dřívější studie ukazovaly, že kognitivní problémy jsou výraznější u starších pacientů, jiné vycházely z přímého pozorování mozku pacienta a nacházely anomálie. Zjištění vědců z Oxfordu jsou však výrazně přesvědčivější, neboť dosavadní studie v tomto směru měly malý počet účastníků a nedokumentovaly příčinu problémů, píše AFP. Význam nového bádání spatřuje i v tom, že poukazuje na možné následky mírného akutního covidu-19, který zažívá většina lidí nakažených koronavirem.
"Pro mě je to poměrně přesvědčivý důkaz, že v mozku té skupiny lidí s covidem se něco změnilo," komentovala výsledky v listu The New York Times odbornice na neurologická onemocnění z Yaleovy univerzity Serena Spudichová. "Je to poškození mozku," citovala televize NBC News hlavní autorku nové studie profesorku Gwenaëlle Douaudovou. Ta označila zjištění svého týmu za znepokojivé, ovšem uvedla, že poškození mozkové tkáně nemusí být nevratné.
I Spudichová, která se na výzkumu nepodílela, odrazovala od vyvozování jednoznačných závěrů ohledně dlouhodobých zdravotních důsledků. "Nechceme veřejnost vyděsit a přivést ji k myšlence: 'Aha, tohle je důkaz, že všichni budeme mít onemocnění mozku a nebudeme schopni fungovat,'" řekla neuroložka.
Související

Nobelovu cenu za lékařství získali autoři mRNA vakcíny, byla využita i proti covidu

Budou roušky opět v kurzu? Počet případů hospitalizací s covidem roste, varuje WHO
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) , Vědci
Aktuálně se děje
před 7 minutami

Nehodu na Strakonicku nepřežili zaměstnanci železnice. Na trati pracovali
Aktualizováno před 43 minutami

V Benátkách se zřítil autobus z nadjezdu, mrtvých jsou nejméně dvě desítky
před 2 hodinami

Florida popravila muže, který v roce 1996 zabil 2 ženy. Potkal je v barech
před 2 hodinami

Počasí ještě bude teplé. Po ochlazení teploty během víkendu opět stoupnou
před 2 hodinami

Střelba v nákupním centru v Bangkoku: Čtrnáctiletý mladík zastřelil dva lidi a pět dalších zranil
před 5 hodinami

Západu dochází munice, kterou by mohl dát Ukrajině, varují úředníci
před 5 hodinami

Rusko tvrdí, že poblíž Krymu sestřelilo ukrajinskou raketu Neptun
před 5 hodinami

USA udělily vůbec první pokutu za vesmírný odpad
před 5 hodinami

Co bude dál? Dočasným předsedou Sněmovny byl jmenován poslanec Patrick McHenry
Aktualizováno včera

Republikánští rebelové poprvé v americké historii odvolali svého šéfa Sněmovny reprezentantů
včera

Nechají republikání padnout Ukrajinu? Podle Kirbyho budou americké zdroje na vojenskou pomoc vyčerpány během "měsíců"
včera

Rusko se vrací o 30 let zpátky. Cenzura internetu dostává nový rozměr. Chce zablokovat i VPN
včera

Polský skandál s vydáváním víz bobtná. Vysvětlení požaduje i Evropská komise
včera

V Česku začíná období chřipek a covidu-19. Je nejvhodnější doba na očkování
včera

Nobelovu cenu za fyziku dostali tři vědci za výzkum elektronů
včera

Arménský parlament schválil přistoupení k ICC, navzdory ruskému odporu
včera

Větrné počasí v Česku. Meteorologická výstraha se týká téměř celé země
včera

V 94 letech zemřel bývalý ředitel Komerční banky a senátor ODS Richard Salzmann
včera

Pellegrini nezavrhl možnost vlády s Progresivním Slovenskem. Mohl by v ní být premiérem
včera
Česko a Polsko zavádějí na hranicích se Slovenskem namátkové kontroly
Česká republika a Polsko zavádějí kontrolní opatření na hranicích se Slovenskem kvůli rostoucímu počtu migrantů. Tato kroky mají začít platit od středy a jsou plánovány do 13. října, přičemž jejich možné prodloužení bude záviset na aktuální situaci.
Zdroj: Libor Novák