Vědci: Covid může i při mírném průběhu způsobovat poškození mozku

Onemocnění covid-19 může i při mírném průběhu způsobovat poškození mozkové tkáně a abnormálně rychlý úbytek takzvané šedé hmoty v některých částech mozku.

Naznačují to výsledky studie, které dnes publikoval odborný časopis Nature. Výzkumný tým složený převážně z vědců z Oxfordské univerzity přinesl podle agentury AFP dosud nejsilnější důkazy o tom, že nákaza koronavirem může mít dlouhodobé dopady na mozek.

Autoři studie tento aspekt prověřovali za pomoci skenů mozkové tkáně. Zaměřili se při tom na čtyři stovky lidí ve věku 51 až 81 let, kteří měli pozitivní test na koronavirus. Většina z nich nemusela být hospitalizována a v průměru pět měsíců po pozitivním testu byl účastníkům studie mozek nasnímán znovu. Změny u lidí, kteří prodělali covid-19, pak vědci porovnávali s mozkovými snímky kontrolní skupiny.

Výsledkem bylo zjištění "zhoubného dopadu spojeného se SARS-CoV-2", což je virus způsobující nemoc covid-19. Mezi pozorovanými efekty byla silnější degradace tkáně v částech mozku spojených s čichem, jakož i rychlejší pokles celkového objemu mozku oproti kontrolní skupině. Lidé po covidu-19 si také vedli hůře v testech kognitivních funkcí. Platilo přitom, že u starších účastníků byly negativní fenomény silnější.

Jak podotýká AFP, debaty o možných dopadech koronaviru na fungování mozku nejsou nové. Tato myšlenka se objevovala už na jaře 2020, kdy začaly přicházet první zprávy o dlouhodobých problémech infikovaných, které jsou dnes známé jako dlouhý covid. Tento syndrom se od té doby stal předmětem bádání mnohých odborníků, kteří postupně vnášejí světlo i do souvisejících neurologických příznaků. Pacienti si stěžují na určité "zamlžení mysli", problémy s pamětí i čichem nebo na nespavost.

Některé dřívější studie ukazovaly, že kognitivní problémy jsou výraznější u starších pacientů, jiné vycházely z přímého pozorování mozku pacienta a nacházely anomálie. Zjištění vědců z Oxfordu jsou však výrazně přesvědčivější, neboť dosavadní studie v tomto směru měly malý počet účastníků a nedokumentovaly příčinu problémů, píše AFP. Význam nového bádání spatřuje i v tom, že poukazuje na možné následky mírného akutního covidu-19, který zažívá většina lidí nakažených koronavirem.

"Pro mě je to poměrně přesvědčivý důkaz, že v mozku té skupiny lidí s covidem se něco změnilo," komentovala výsledky v listu The New York Times odbornice na neurologická onemocnění z Yaleovy univerzity Serena Spudichová. "Je to poškození mozku," citovala televize NBC News hlavní autorku nové studie profesorku Gwenaëlle Douaudovou. Ta označila zjištění svého týmu za znepokojivé, ovšem uvedla, že poškození mozkové tkáně nemusí být nevratné.

I Spudichová, která se na výzkumu nepodílela, odrazovala od vyvozování jednoznačných závěrů ohledně dlouhodobých zdravotních důsledků. "Nechceme veřejnost vyděsit a přivést ji k myšlence: 'Aha, tohle je důkaz, že všichni budeme mít onemocnění mozku a nebudeme schopni fungovat,'" řekla neuroložka.

Související

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Vědci

Aktuálně se děje

před 7 minutami

Záchranáři zasahují u neštěstí na Strakonicku. (3.10.2023)

Nehodu na Strakonicku nepřežili zaměstnanci železnice. Na trati pracovali

Úterní železniční nehoda na Strakonicku si vyžádala dva životy železničních zaměstnanců, kteří pracovali na trati, uvedla policie. Generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda vyjádřil upřímnou soustrast pozůstalým. Drážní inspekce zahájila vyšetřování mimořádné události.  

Aktualizováno před 43 minutami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

Laureáti Nobelovy ceny za fyziku

Nobelovu cenu za fyziku dostali tři vědci za výzkum elektronů

Nobelova cena za fyziku pro rok 2023 byla udělena třem vědcům za jejich práci v oblasti využití extrémně krátkých světelných pulzů k studiu chování elektronů v atomech a molekulách. Laureáty jsou francouzsko-americký vědec Pierre Agostini, Rakušan maďarského původu Ferenc Krausz a Francouzka působící ve Švédsku Anne L'Huillierová.

včera

Arménie, ilustrační foto

Arménský parlament schválil přistoupení k ICC, navzdory ruskému odporu

Arménský parlament podle agentury Anadolu schválil ratifikaci Římského statutu, na jehož základě vznikl Mezinárodní trestní soud (ICC), což znamená, že Arménie bude podléhat jeho jurisdikci. Plán Arménie přistoupit k ICC, která nedávno vydala zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina, byl kritizován Ruskem.

včera

včera

včera

včera

Česko a Polsko zavádějí na hranicích se Slovenskem namátkové kontroly

Česká republika a Polsko zavádějí kontrolní opatření na hranicích se Slovenskem kvůli rostoucímu počtu migrantů. Tato kroky mají začít platit od středy a jsou plánovány do 13. října, přičemž jejich možné prodloužení bude záviset na aktuální situaci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy