Vědci se snaží rozluštit jednu z největších záhad Velikonoc

Až dosud se většina výzkumu těchto vajec soustřeďovala na jejich vizuální stránku - vzory a zdobení. Nyní se mezinárodní tým archeologů vedený experty z univerzit v Bristolu a Durhamu rozhodl zjistit více o tom, jak kultury v rozlehlé části Středozemí, severní Afriky a Blízkého východu tato vejce získávaly, a jak se tyto vysoce ceněné artefakty vyráběly.

Závěry, zveřejněné v posledním čísle časopisu Antiquity, odhalují, že systém získávání, výroby a obchodu s těmito pštrosími vejci, který byl v tehdejších kulturách záležitostí elit, byl "mnohem složitější, než jsme si představovali", uvedla vedoucí projektu Tamar Hodosová z Bristolské univerzity.

Některé exempláře, které byly objeveny na stejném archeologickém nalezišti, pocházely podle analýzy izotopů z odlišných míst oblasti. Mikroskopické skenování pak odhalilo jemnou techniku, s jejíž pomocí vznikaly geometrické nebo květinové vzory na vejcích. Některé metody zdobení ovšem stále zůstávají záhadou.

Pštrosí vejce zdobená rytinami, malbou nebo vykládaná slonovinou a dalšími drahými materiály byla během doby bronzové a železné vysoce ceněna středozemními kulturami. Britské muzeum uchovává více než dvě desítky kompletních exemplářů nebo alespoň zlomků z nich.

"Pštrosi v Evropě nežili, takže když najdeme pštrosí vejce ve Španělsku, Itálii nebo Řecku, víme, že tam odtud nepochází," uvedla Hodosová. "Ale nikoho zatím nenapadlo se zeptat, jak se tam vzala."

Dokonce i v oblastech, kde v té době pštrosi žili - například ve východním Středozemí a severní Africe - archeologové nalezli vejce, která podle izotopové analýzy pocházela ze vzdálených míst.

"Tohle byl opravdu nečekaný objev. Jen proto, že si mohli zajistit vejce lokálně, to ještě neznamená, že to opravdu dělali," dodala Hodosová. "A to nám otevřelo nové pole otázek. Měla ve starověku větší prestiž, a tudíž i hodnotu, vejce, která snesli pštrosi v jiném klimatickém pásu?"

Tým také původně předpokládal, že přinejmenším některá z těchto vajec mohla pocházet od pštrosů chovaných v zajetí, ale mikroskopické a izotopové analýzy tuto domněnku vyvrátily. Prakticky všechny exempláře byly nejspíš nasbírány u volně žijících ptáků, což může být krajně nebezpečné.

Ze zjištění týmu vyvstala řada nových otázek, a výzkum proto bude dále pokračovat, uvedla Hodosová. "Už tisíce let před Velikonocemi lidé zdobili vajíčka. A my se nyní blížíme k rozluštění záhady, kdo je vytvořil, a kdo si jich tolik cenil," dodala.