Záhada kolem severního magnetického pólu má vysvětlení. Proč se hýbe rychleji?

Magnetické pole Země vzniká v horké a tekuté vrstvě vnějšího jádra Země, a protože roztavené železo, kterým je tvořeno jádro, je vodivé, začne se v něm při pohybu utvářet elektrický proud, který obráceně způsobuje vznik magnetického pole. Proces můžeme přirovnat k tomu, jak pracuje dynamo, proto se celá teorie nazývá teorie hydromagnetického dynama. V tekuté části vznikají proudy a víry, které jdou proti směru pohybu. Výskyt těchto toků v jádře způsobuje pohyb zemských magnetických pólů.

A právě teorie vědců, proč se severní magnetický pól začal pohybovat, spočívá v tom, že se změnil tok v horké a tekuté vrstvě vnějšího jádra. „Tato změna v toku oslabila proudy pod Kanadou a zvýšila tok pod Sibiří, a proto severní pól opustil svou historickou pozici nad Kanadou a blíží se směrem k Rusku,“ uvedl Phil Livermore, odborník na zemské magnetické pole pro BBC.

James Clark Ross byl prvním, který se v roce 1831 pokusil určit polohu severního pólu, další průzkum provedl v roce 1904 norský polárník Roald Amunsen. Od roku 1904 severní pól zůstával stále na stejném místě, to se však změnilo v 90. letech 20. století, kdy začal driftovat zhruba o 15 km za rok a v roce 2019 se zaznamenal pohyb na 50 km za rok. Od roku svého objevu se magnetický pól posunul již o 2200 km.

Když Livermore poprvé před dvěma lety představil svoji teorii na setkání Americké geofyzikální unie, tvrdil, že existuje spojení s tokem v roztavené vrstvě, který teče směrem na západ. Po revizi svých zjištění však uvedl, že ve skutečnosti se jedná o tok, který směřuje na jih.

Poslední představený model naznačuje, že severní pól se bude pohybovat směrem k Rusku, ale časem by měl zpomalit. Zpomalení je zřejmé již v minulosti, kdy se v roce 2009 pohyboval rychlostí 64 km za rok a v roce 2019 se snížil pohyb na 50 km za rok. „Jestli se v budoucnu vrátí zpět nebo ne, to se můžeme jen dohadovat,“ řekl vědec pro BBC.