Věda

Související články:

Trpíte depresí? Psychickou poruchu odhalí váš smartphone

Studenti našli zub starý půl milionu let

Paříž – Jedinečná nález odhalili studenti archeologie v jeskynním nalezišti u francouzské obce Tautavel na jihu země. Objevili lidský zub, který je starý asi 56 tisíc let. Jde o nejstarší pozůstatek lidského těla, jaký kdy byl nalezen na francouzském území.

Blbinka, či dobrý nápad? Při močení na veřejnosti zeď "vrátí úder"

San Franciso - S močením na veřejnosti bojují snad všechna města na světě a metody mají různé. Úřady v kaifornském San Francisku začaly nově testovat speciální nátěr, který urinální spršku odrazí zpět.

Starověké osídlení u jezera ve Walesu je starší než pyramidy

Cardiff - Starověké osídlení u jezera, které archeologové objevili na místě nově vznikající bytové zástavby ve Walesu, je starší než egyptské pyramidy.

Tajemství mozku: Proč mluvíme rukama?

Praha/Řím - Italský deník Corriere della Sera informoval o nedávném vědeckém výzkumu, který se týkal vztahu mezi gestem a slovem.

Je v Česku nejhlubší zatopená jeskyně na světě? Výzkum začíná

Olomouc - Hydrogeoložka Helena Vysoká vede výzkum Hranické propasti na Přerovsku, který by mohla být nejhlubší zatopenou jeskyní na světě. Na své bádání získala čtvrtmilionový grant z projektu Expedice nadačního fondu Neuron.

Revoluce v léčbě HIV? Dívka již 12 let zázračně vzdoruje viru

Paříž – Svět obletěl dosud nevídaný případ mladé dívky, který přinesl naději lidem trpícím AIDS. Francouzka, jež je virem HIV nakažená narození, již infekci dvanáct let úspěšně vzdoruje, a to bez jakékoliv léčby.

Záhadný vrak lodi objeven po stovkách let

Washington - Stovky let ztracená loď nyní díky skenům mořského dna vydává svá tajemství. Analýza keramiky a dřeva z lodi by mohla pomoci určit čí plavidlo bylo a kam směřovalo.

Odkud byla dívka z Egtved? Tajemství dánské mumie odhaleno

Kodaň - Mumie dívky z Egtved je jednou z nejznámějších dobře dochovaných mumifikovaných těl v Dánsku. Mladá dívka pohřbená v krátké sukni s třásněmi a diskem kolem pasu ale pravděpodobně vůbec z Dánska nebyla.

Udeří malá doba ledová? Fyzik se do toho pustil zostra

Londýn/Wellington – Britský bulvární list The Daily Mail minulý týden přišel s „šokující zprávou“, že za 15 let nastane malá doba ledová, která bude srovnatelná s tou ze 17. století, kdy například v Londýně zamrzla Temže. Informaci okamžitě přejala další média, včetně českých, a už to jelo. „Slunce usne“ a „Zima přichází“ zněly apokalyptické titulky a odpůrci globálního oteplování začali slavit. Jenže skutečnost je zcela jiná, říká pro newsweek.com profesor James Renwick z Victoria University of Wellington na Novém Zélandu.

Záhada lochnesské příšery definitivně vyřešena. Jde o plesiosaura?

Fort Augustus (Skotsko) – O příšeře, která údajně obývá skotské jezero Loch Ness, byly už napsány stovky článků a existují desítky fotografií, které „zaručeně“ dokazují její existenci. Mohlo by se prý jednat o přežívající druh nějakého druhohorního plaza, patrně plesiosaura. Méně odvážná teorie mluví o tuleni a někteří geologové tvrdí, že podezřelé vlny na hladině jsou způsobeny seizmickou činností. Záhadou se už od roku 1991 zabývá také „lovec Nessie“ Steve Feltham, který nyní přichází s novou verzí.

Vědci objevili "okřídleného draka" zabijáka

Ťin-čou - Na severozápadě Číny objevili mimořádně zachovalou zkamenělinu okřídleného dinosaura. Zřejmě se jedná o prapředka známého velociraptora. Nález potvrzuje teorii, že část dinosaurů, včetně mnoha masožravců, měla tělo pokryté peřím. Informuje server BBC.

Zatočí čeští vědci s nádory mozku? Narazili na podivné molekuly

Praha - Každý rok onemocnění v Česku zhoubným nádorem mozku přibližně 700 lidí. Naději na uzdravení jim dává nový objev českých vědců. Ti zjistili, že vznik a rozvoj agresivního glioblastomu ovlivňují tzv. melouchařící (moonlighting) molekuly.

Nejstarší spermie na světě jsou staré 50 milionů let

Stockholm – Vědci ze stockholmského Přírodněhistorického muzea přišli se zajímavým objevem. Na Antarktidě na zkamenělém kokonu opaskovce objevili nejstarší dochované spermie. V časopise Biology Letters o nálezu informoval Benjamin Bomfleur.

Revoluce ve fyzice: CERN hlásí objev, potvrzena existence další částice

Ženeva - Evropská organizace pro jaderný výzkum (CERN) potvrdila existenci další subatomární částice. Jedná se o pentakvark, o němž již v 60. letech 20. století hovořili američtí fyzikové Murray Gell-Mann a Georg Zweig.

OBRAZEM: Město duchů, Nara Dreamland

Praha - Ve třetím díle se vracíme k putování po místech, která si z různých hledisek vysloužila pojmenování Města duchů, i když tentokrát o klasické obytné místo nepůjde. V našem povídání se přesvědčíme, že i sny mohou chátrat a rozpadat se.

Záhada v Dánsku, tisíce zlatých spirál zamotaly archeologům hlavy

Kodaň - Argeology zaskočil nález více než 2000 miniaturních zlatých spirál. Neví k čemu sloužily.

Záhada tajemných kráterů na Sibiři odhalena. Jaký je jejich původ

Moskva - Původ záhadných kráterů na ruské Sibiři je konečně odhalen. V oblasti Yamal byly krátery objeveny v uplynulých letech. Jsou hluboké několik desítek metrů i lidé, žijící v okolí z nich mají strach. Nyní však vědci konečně vysvětlili jejich původ.

Záhadný mrak nad Evropou, miliony mrtvých. Klimatická anomálie po letech vyřešena

Londýn – Pád římské říše dodnes fascinuje historiky i laickou veřejnost a i přes značný pokrok ve vědě není otázka zániku antické civilizace stále vyřešena. Problémem je už samotné datum konce antiky (284, 313, 476, 565 nebo až 1453?). Odborníci se shodnou snad jen v tom, že příčin bylo několik a že nenastaly ze dne na den. Krom lidského faktoru nesmíme zapomínat ani na přírodní katastrofy. 24. března 536 se najednou setmělo. Do Evropy se přivalil mrak prachu a zůstal po dobu 18 měsíců...

Sonda New Horizons letí od roku 2006 k Plutu. V úterý proletí nejblíže

Praha - V úterý 14. července ve 13:49:57 středoevropského letního času proletí sonda New Horizons nejblíže k trpasličí planetě Pluto, a to ve vzdálenosti 12 500 km od jejího povrchu. Po více jak devítileté cestě se tak sondě americké NASA podaří další historický milník ve výzkumu Sluneční soustavy. Sonda bude při svém těsném průletu fotografovat povrch trpasličí planety v takových detailech, že pokud by ve stejné vzdálenosti a se stejnou aparaturou fotografovala naší Zemi, byly by na snímcích patrné i jednotlivé budovy. Na snímky z nejbližšího průletu se můžeme těšit patrně již v noci ze 14. na 15. července, kdy data zaslaná sondou dorazí k Zemi a budou zpracována. Informuje Pavel Suchan z Astronomického ústavu AV ČR.