Vědce znepokojuje síla počasí: Přírodní katastrofy budou silnější a častější

Tropické cyklony a hurikány patří mezi nejnebezpečnější přírodní katastrofy, proti nimž prakticky neexistuje obrana. Podle vědců ale zesilují, a to rychleji než tomu bylo dosud. Ukazuje to nedávná studie uveřejněná v odborném časopise Scientific Reports s tím, že jediným způsobem, jak omezit další posilování hurikánů, je zpomalení globálního oteplování.

Tropické cyklony a hurikány, jsou známy tím, že jejich vývoj a intenzita jsou výrazně ovlivňovány vodní parou. Zvyšující se teplota oceánů na planetě vede ke zvýšenému odpařování, což vnáší více vodní páry do atmosféry.

Zároveň stoupá teplota vzduchu, což tropickým cyklónům umožňuje absorbovat a zpracovat více vodní páry, to ale ještě více zrychluje jejich posilování, vysvětluje Andra Garnerová z Rowan University v New Jersey.

Tato nová dynamika vývoje hurikánů je alarmující zejména proto, že komplikuje předpovědi vzniku hurikánů, které mohou působit katastrofální škody, varuje podle New York Times Garnerová.

Studie se opírá o analýzu dat z databáze Hurdat2, která obsahuje podrobné záznamy o všech hurikánech. Zjištění ukazují, že pravděpodobnost, že hurikán kategorie 1 zesílí na ničivou kategorii 3 během 24 hodin od svého vzniku, je nyní více než dvojnásobně vyšší než dříve.

Mezi lety 1979 a 1990 byla tato pravděpodobnost na úrovni 3,23 procenta, zatímco v období od roku 2021 do roku 2020 stoupla na 8,12 procenta.

Výsledky této studie jasně poukazují na to, že jediným způsobem, jak omezit další posilování hurikánů, je zpomalení globálního oteplování, zdůrazňuje autorka studie. Vědci vyzývají k vypracování plánů pro přímořská území a k přijímání opatření, která umožní zranitelným komunitám čelit neustále se měnícím hrozbám spojeným s tropickými cyklóny.

Oteplování zhoršuje nejen hurikány

Hurikány ale nejsou jedinou přírodní katastrofou, která se vlivem klimatických změn zhoršuje. Stále častěji se objevují také ničivé požáry, na které mají vliv právě i klimatické změny, které nejméně dvakrát zvýšily pravděpodobnost vzniku podmínek vhodných pro šíření požárů, jako byly ty letos v Kanadě. Ukazuje to studie vědecké skupiny World Weather Attribution (WWA). Takové požáry ale generují masivní množství emisí, které klimatickou situaci ještě zhoršují.

Svět přitom ani tak není na dobré cestě k dosažení dlouhodobých klimatických cílů Pařížské dohody z roku 2015. Vyplývá to ze závěrů první hodnotící zprávy OSN o pokroku států, podle které současné snahy nestačí a pokud nepřijdou okamžité a razantní změny, naši planetu čekají katastrofální dopady klimatických změn, včetně extrémního horka, sucha, povodní, stoupajících hladin moří a hromadného vymírání druhů.

Aktuální tempo snižování emisí podle zprávy OSN nestačí k dosažení hlavního cíle Klimatické pařížské dohody, kterým je omezit globální oteplování na 1,5 stupně Celsia do konce století. Tento cíl byl stanoven jako nezbytný k prevenci katastrofických dopadů změny klimatu.

Podle nového hodnocení kroky jednotlivých zemí v oblasti snižování emisí vedou k tomu, že do roku 2100 by teploty na planetě stouply o 2,5 stupně Celsia. V roce 2015 se přitom státy na pařížském summitu dohodly, že budou usilovat o udržení růstu teplot v 21. století pod dvěma stupni Celsia, s cílem co nejvíce se přiblížit úrovni 1,5 stupně.

Nová zpráva OSN varuje, že současné snahy nestačí a planeta míří k ještě katastrofálnějším dopadům změny klimatu, včetně extrémního horka, sucha, povodní, stoupajících hladin moří a hromadného vymírání druhů.

Klimatická změna má navíc měřitelný vliv na kvalitu ovzduší a tím i na lidské zdraví, proto je obě třeba vnímat společně. Vyplývá to z nedávné zprávy, kterou zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO).

"Vlna veder zhoršují kvalitu vzduchu a mají vliv na lidské zdraví, ekosystémy, zemědělství a tím i náš každodenní život. Klimatická změna a kvalita ovzduší jdou ruku v ruce a pokud se chceme dostat z tohoto začarovaného kruhu, musíme je řešit společně," uvedl v prohlášení zveřejněném ve středu generální tajemník WMO Petteri Taalas.

Účinky znečištění ovzduší způsobené vysokými teplotami jsou podle zprávy WMO stejně škodlivé, ale často jsou přehlíženy. Příkladem může být severozápad Spojených států, kde vlna veder spustila lesní požáry, nebo vlny veder v Evropě často doprovázeny pronikáním pouštního prachu ze Sahary. Oba jevy vedly v roce 2022 k rapidnímu zhoršení kvality ovzduší.

Evropská agentura pro životní prostředí (EEA) už dříve uvedla, že znečištění vzduchu v Evropě způsobuje každoročně předčasné úmrtí nejméně 1200 dětí a dospívajících, ačkoliv se situace zlepšuje. Kromě toho špatná kvalita vzduchu zvyšuje riziko chronických onemocnění v dospělosti.

Podle WHO celých 99 procent lidí dýchá znečištěný vzduch. Každoročně kvůli tomu předčasně zemře více než sedm milionů lidí. "Je nepřijatelné, abychom po překonání pandemie (covidu-19) měli sedm milionů úmrtí, kterým lze předejít, a nespočet ztracených let života ve zdraví v důsledku znečištění ovzduší," uvedla Maria Neiraová, šéfka odboru WHO pro životní prostředí, změnu klimatu a zdraví.

Vztah mezi dopady oteplování a emisemi je přitom oboustranný. Za tří měsíce loňských lesních požárů v Evropě se do ovzduší v kouři uvolnilo 6,4 megatun uhlíku a šlo o nejvýznamnější emise látek znečišťujících ovzduší od roku 2007. Evropská služba pro sledování atmosféry Copernicus uvedla, že největší podíl na emisích měly loni ohně v jihozápadní Francii a ve Španělsku, menší měrou se ovšem podílel i požár v Českém a Saském Švýcarsku. Francie a Španělsko zaznamenaly nejvyšší emise za posledních 20 let.

Průměrná teplota v Evropě se přitom loni zvýšila o přibližně 2,3 stupně Celsia ve srovnání s obdobím před průmyslovou revolucí mezi lety 1850 až 1900. Tento nárůst způsobil, že průměrná roční teplota na kontinentu patřila mezi druhou a čtvrtou nejvyšší naměřenou teplotu. V roce 2022 se v Evropě vyskytla místy rekordní vedra, která byla jednou z hlavních příčin výrazného nárůstu úmrtí spojených s počasím.

Podle zprávy Mezinárodní meteorologické organizace (WMO) o stavu klimatu v Evropě za rok 2022 došlo mezi lety 1997 a 2022 ke ztrátě 880 kilometrů krychlových ledu na evropských ledovcích. Tyto údaje poukazují na dramatický úbytek ledu v důsledku globálního oteplování. Nicméně zpráva také přináší naději do budoucna, jelikož signalizuje rostoucí význam obnovitelných zdrojů energie v boji proti změně klimatu.

Související

Letní počasí

Předpověď počasí pro prodloužený víkend: Žhavá sobota, pak se ochladí

Děti mají volno už od poslední červnové soboty, ale dospělí vyhlížejí páteční den volna navíc. Zvlášť když počasí nemá být vůbec špatné. Už v pátek bude tepleji než v předchozím průběhu týdne, teploty dosáhnou maxima v sobotu. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Více souvisejících

Počasí Hurikán

Aktuálně se děje

před 40 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Velká Británie

Americká média očekávají komplikace ve vztazích Británie a USA. Starmer a Trump si nemohou rozumět

Přední americká média se pustila do kritiky situace ve Velké Británii. Vztahy mezi Brity a Američany jsou pro transatlantické partnerství nesmírně důležité a současné okolnosti mohou vést k tomu, že se výrazně ochladí. Na premiérský post brzy pravděpodobně nastoupí někdejší vrchní státní zástupce Keir Starmer a pokud dojde ke zvolení Donalda Trumpa do Bílého domu, bude Brit muset udržovat diplomatické vztahy s osobou uznanou vinnou z několika zločinů. 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Aktualizováno před 6 hodinami

před 6 hodinami

Keir Starmer

Nového britského premiéra král jmenuje už v pátek, zřejmě půjde o Starmera

Lidé ve Spojeném království si volí do Dolní sněmovny 650 poslanců. Dolní komora britského parlamentu, anglicky známá po jménem House of Commons, zahrnuje politiky ze všech čtyř částí země. Jde o 543 zástupců z Anglie, 57 ze Skotska, 32 z Walesu a 18 ze Severního Irska. Aby tedy strana měla většinu, musí získat 326 křesel. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Monika Brausenbauch Meislová

Britové jsou opravdu unavení, říká Brusenbauch Meislová pro EZ. Nejspíše si zvolí Labouristy

V Británii dnes odstartovaly parlamentní volby v nichž se patrně rozhodnou mezi dvěma tradičními stranami – Konzervativní a Labouristickou. „De facto všechny průzkumy předpovídají Labouristické straně drtivé vítězství. Její náskok konzistentně činí zhruba 20 %, což je opravdu masivní náskok,“ říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz expertka na britský politický systém Monika Brusenbauch Meislová z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. 

před 10 hodinami

před 12 hodinami

Letní počasí

Předpověď počasí pro prodloužený víkend: Žhavá sobota, pak se ochladí

Děti mají volno už od poslední červnové soboty, ale dospělí vyhlížejí páteční den volna navíc. Zvlášť když počasí nemá být vůbec špatné. Už v pátek bude tepleji než v předchozím průběhu týdne, teploty dosáhnou maxima v sobotu. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

Týdenní výhled filmů: Převyprávěný Monte Christo, zahajovák z Varů a návrat žlutých raubířů

Pravidelný výhled začínajícího filmového týdne představí pět premiérové tituly v kinech a zároveň upozorní na některé z nových přírůstků do katalogů rozmanitých VOD platforem. Navrací se nejen mimoňští raubíři, ale i kanonické dílo Alexandra Dumase nebo legendární Policajt z Beverly Hills, jenž filmové plátno vyměnil za svět streamingu.

Zdroj: Martin Pleštil

Další zprávy