Vliv na extrémní počasí má i alkohol. Vědci zjistili, který je pro planetu nejbezpečnější

Když přemýšlíme o udržitelnosti, často se zaměřujeme na jídlo, dopravu nebo energii. Alkohol však v této debatě zůstává většinou opomíjený. Jaký je skutečný dopad výroby, balení a spotřeby alkoholu na životní prostředí? A existuje způsob, jak si dopřát svůj oblíbený drink s menším dopadem na planetu?

Podle švédských studií generuje průměrný konzument alkoholu přibližně 52 kilogramů emisí CO₂ ročně. To odpovídá asi čtyřem steakům nebo sedmdesáti sklenicím mléka. Největší vliv mají ti, kteří pijí nejvíce – u 10 % největších konzumentů se emise alkoholu zvyšují až čtyřnásobně. Přesto však zůstává uhlíková stopa alkoholu mnohem nižší než u některých jiných potravin, jako je maso. Například konzumace masa ve Švédsku generuje průměrně jednu tunu CO₂ ročně na osobu, což je dvacetinásobek emisí spojených s alkoholem.

Rozdíly v uhlíkové stopě jednotlivých druhů alkoholu jsou výrazné. Švédská studie z roku 2018 zjistila, že pivo má na litr asi třetinu uhlíkové stopy vína nebo lihovin. Pokud se však podíváme na jednotlivé porce, rozdíly se zmenšují. Sklenice piva o objemu 350 ml (s obsahem alkoholu 3,5 %) generuje 0,28 kg CO₂, zatímco sklenka vína o objemu 150 ml má stopu 0,32 kg CO₂. Lihoviny, díky menšímu objemu porce (40 ml), vyprodukují pouze 0,09 kg CO₂.

Jiné studie ukazují, že cider má zhruba dvojnásobnou stopu oproti pivu, zatímco šumivé víno a šampaňské jsou na úrovni běžného vína. Naopak brandy a koňak mají emise výrazně vyšší než vodka či likéry, uvedl server BBC.

Jedním z hlavních faktorů ovlivňujících emise alkoholu je balení. Skleněné lahve jsou nejnáročnější – jejich výroba vyžaduje mnoho energie, a kvůli své hmotnosti zvyšují emise při přepravě. Těžší lahve, označované jako „bodybuilder“ lahve, navíc získaly popularitu kvůli dojmu vyšší kvality vína, což problém ještě prohlubuje. Alternativy, jako jsou kartony, plechovky nebo bag-in-box balení, mají výrazně nižší emise, zejména díky jejich lehkosti.

Dalším významným faktorem je samotné pěstování hroznů pro víno. Používání nafty při zemědělských pracích a syntetická hnojiva zvyšují uhlíkovou stopu, ale zdravé půdy vinic mohou zároveň pohlcovat CO₂. Některé vinice využívají regenerativní zemědělství, které podporuje biodiverzitu, minimalizuje orbu a eliminuje syntetické hnojiva, což může výrazně snížit dopad na životní prostředí.

Nejjednodušší cestou, jak snížit uhlíkovou stopu, je samozřejmě konzumovat méně alkoholu. Tato volba má navíc i zdravotní přínosy. Pro ty, kteří si chtějí svůj oblíbený drink dopřát s ohledem na planetu, existuje několik doporučení.

Zvažte například nákup ekologicky vyráběného vína. Organická produkce omezuje používání pesticidů a podporuje zdravější půdu. Vyhledávejte také lehčí skleněné lahve nebo alternativní balení, jako jsou bag-in-box nebo vratné láhve. Někteří producenti alkoholu také experimentují s využitím odpadních surovin – například starého chleba – při výrobě lihovin, což snižuje množství odpadu a emise.

Navzdory tomu, že alkohol není hlavním viníkem emisí skleníkových plynů, má jeho výroba a konzumace nezanedbatelný vliv na životní prostředí. Kimberly Nicholas ze švédské Lund University připomíná, že místo víkendového letu do New Yorku, který odpovídá emisím 1 250 lahví vína, si můžete dopřát mnoho příjemných večerů s kvalitním vínem doma.

Hlavním poselstvím je konzumovat méně a lépe. Podpora producentů, kteří využívají udržitelné zemědělské postupy a ekologičtější obaly, může být důležitým krokem. Jak říká Nicholas, udržitelnost by neměla být jen zodpovědností jednotlivců, ale také velkých společností, které musí převzít odpovědnost za svůj dopad na životní prostředí. 

Související

Ilustrační foto Komentář

Svět kvůli Trumpovi bojkotuje americké produkty. Jde to i v Česku? Poradíme, jak na to

Obchodní ofenziva, kterou spustila administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa, se neodehrává jen ve vysoké politice nebo mezi procenty na burze. Může na ni reagovat každý z nás – evropští, a především čeští spotřebitelé. Právě jejich rozhodnutí u pokladny, na e-shopu či při volbě značky ukážou nejlépe, jak silně je Evropa schopna čelit ekonomickému tlaku zpoza Atlantiku. V tomto konfliktu není malých gest.
Ilustrační foto

Obchodní válka s USA se zhoršuje. Výrobci alkoholu spustili nevídaný lobbismus

Evropští politici, zejména z Francie, Itálie a Irska, se ocitli pod rostoucím tlakem vlivné alkoholové lobby, která se snaží zabránit tvrdým americkým clům na víno a lihoviny. Poté, co prezident Donald Trump oznámil 200% clo na evropské alkoholické nápoje, se evropští producenti vín, šampaňského a whiskey pustili do intenzivního lobbingu, aby své produkty zachránili před obchodní odvetou Bruselu, píše Politico.

Více souvisejících

Alkohol Klimatické změny

Aktuálně se děje

před 40 minutami

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 4 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 11 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 15 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy