Andrej Babiš

Andrej Babiš je český politik a podnikatel slovenského původu, jeden z nejbohatšch Čechů, předseda hnutí ANO, expředseda vlády České republiky, poslanec Parlamentu České republiky a působil jako první místopředseda vlády a ministr financí v kabinetu Bohuslava Sobotky.

Otec Ing. Štefan Babiš většinu života pracoval jako vedoucí pracovník zahraničního obchodu. Na začátku 50. let vstoupil do Komunistické strany Slovenska (KSS), odkud byl v roce 1962 vyloučen. Matka Adriana Babišová rozená Scheibnerová pracovala jako tajemnice ve vědeckých institucích a po návratu ze Švýcarska byla tajemnicí Ústavu marxismu-leninismu na Univerzitě Komenského v Bratislavě. Andrej Babiš má o sedm let mladšího bratra, podnikatele Alexandra Babiše.

Vzhledem k zahraničnímu působení svého otce žil Andrej Babiš od roku 1958 v Paříži. Po návratu do Československa chodil do základní školy v Bratislavě a po přesunu do Švýcarska začal chodit na gymnázium Collège Rousseau. Věnoval se tenisu a hrál volejbal. Po návratu do Československa bydlel Babiš u babičky v Bratislavě a chodil na Gymnázium Ladislava Novomeského, kde se setkal se svou budoucí manželkou Beatou Adamovičovou.

Po maturitě byl Babiš přijat na Obchodní fakultu Vysoké školy ekonomické a během studia se věnoval práci v mezinárodní organizaci studentů AIESEC. Vysokou školu ukončil s červeným diplomem. Po promoci nastoupil do podniku zahraničního obchodu (PZO) Chemapol Bratislava, který se přejmenoval na Petrimex, kde byl členem obchodní skupiny a později prošel funkcemi samostatného referenta, vedoucího referátu a zástupce ředitele.

V roce 1985 byl vyslán do marockého Rabatu, aby se stal československým obchodním delegátem. Vybudoval si rozvinutou síť obchodních známostí, po revoluci se ale vrátil zpět do Bratislavy. Znovu působil v Petrimexu, tentokrát v manažerských funkcích, a podílel se na založení české pobočky firmy, později přejmenované na Agrofert. V roce 1995 musel z Petrimexu odejít, pozice v Agrofertu si ale udržel, postupně firmu ovládl a vybudoval z ní potravinářský, zemědělský a chemický holding. Později koupil i významná média.

Po vstupu do vlády v roce 2013 z vedení firmy odešel, v únoru 2017 kvůli zákonu o střetu zájmů vložil akcie svých firem Agrofert a SynBiol do svěřenských fondů. Do politiky se ale rozhodl vstoupit už na podzim 2011, kdy začal kritizovat korupční prostředí v ČR a posléze představil sdružení ANO 2011 - Akce nespokojených občanů. Původně deklaroval, že nechce být lídrem hnutí, nakonec ale změnil názor a ANO se po úspěchu ve volbách 2013 stalo v lednu 2014 vládní stranou a Babiš ministrem financí a vicepremiérem pro ekonomiku. Vládu opustil v květnu 2017 poté, co se premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) rozhodl pro jeho odvolání kvůli nejasnostem kolem podnikání a majetkových poměrů. Šlo o nákup korunových dluhopisů Agrofertu, jejichž výhoda spočívá v tom, že držitel v podstatě neplatí ze získaných úroků daň z příjmu. 

V říjnu 2017 Babišem vedené hnutí ANO vyhrálo volby do Sněmovny a stal se předsedou menšinové koaliční vlády s ČSSD, kterou podpořili komunisté. Babišova vláda skončila 17. prosince 2021. V roce 2022 oznámil rozhodnutí kandidovat na prezidenta.

Babiš patří k nejkontroverznějším politikům v současnosti, mezi voliči má velkou skupinu podporovatelů, ale i silnou skupinu odpůrců. Proti jeho vládě i jemu osobně se v roce 2019 konaly nejmasovější demonstrace od listopadu 1989. Podstatnou část své politické kariéry se Babiš potýká s vyšetřováním v souvislosti s farmou Čapí hnízdo i s podezřením ze střetu zájmů. V roce 2017 byl obviněn pro podezření z dotačního podvodu a pro poškození finančních zájmů EU.

Pozornost a kritiku vzbudily také nahrávky zveřejněné v roce 2017 na twitterovém účtu Šuman, na kterých se Babiš urážlivě vyjadřuje o členech vlády a mluví o článcích v médiích, která mu dříve patřila. Babišovo jméno se také objevilo v kauze Pandora Papers, která upozornila na podezřelé transakce, které řada politiků i dalších osobností z různých zemí realizovala prostřednictvím anonymních offshorových firem.

Podle zveřejněných dokumentů pocházejících z archívu slovenského Ústavu paměti národa byl Andrej Babiš od 12. listopadu 1980 evidován jako důvěrník Státní bezpečnosti (StB) a 11. listopadu 1982 v bratislavské vinárně U obuvníka měl za přítomnosti kpt. Rastislava Mátraye a por. Júliuse Šumana podepsat vázací akt, čímž se stal agentem StB s krycím jménem „Bureš“. Babiš vědomou spolupráci s StB vždy popíral a v roce 2012 podal na ÚPN žalobu. V prosinci 2018 Babiš neuspěl s žalobou na Slovensko u Evropského soudu pro lidská práva a v roce 2022 bratislavský krajský soud v obnoveném líčení zamítl Babišovu žalobu, že je neoprávněně veden v archivních svazcích někdejší StB jako agent.

V roce 2023 Babiš kandidovat ve volbách na prezidenta. V prvním kole skončil druhý se ziskem 34,99 procenta hlasů. Ve druhém kole prohrál proti Petru Pavlovi s 58,32 procenta hlasů.

Související články:

Ťokův veletoč. Ministerstvo dopravy nově odmítá zrušit přimíchávání biopaliv

Babiš si dupl: ČTÚ musí víc tlačit na nápravu trhu s mobilními službami

Český telekomunikační úřad (ČTÚ) musí víc využívat své kompetence k nápravě situace na trhu s mobilními službami. Na twitteru to dnes uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). S vládním zmocněncem pro digitalizaci Vladimírem Dzurillou se shodl na potřebě větší regulace v této oblasti, která by měla podle premiéra zvýšit konkurenci a snížit ceny i pro spotřebitele. Babiš to uvedl po schůzce s předsedou Asociace českých virtuálních operátorů Pavlem Humpolíkem.

Digitalizace Česka? Poslanci v čele s Piráty představili přelomový zákon

S podpisy 137 poslanců napříč kluby i podporou vlády budou zákonodárci projednávat zákon o právu na digitální službu. Podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše by měl nový předpis přinést přesný harmonogram digitalizace státní správy. Představitelé všech stran zastoupených v dolní komoře, kteří dnes předpis představili na tiskové konferenci, ho označili za přelomový. Zákon má kromě práva občanů na digitální službu zavést i povinnost státních orgánů takové služby poskytnout.

Obnova Sýrie? Uprchlíci se musí co nejrychleji vrátit, shodly se ČR a Libanon

V Sýrii je třeba rychle najít politické řešení konfliktu, aby se do země mohli vrátit uprchlíci. Dnes se na tom v Praze shodli český ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) s libanonským protějškem Džibránem Básilem. V šestimilionovém Libanonu žije zhruba 1,5 milionu běženců ze Sýrie. Básil také uvedl, že Česko by mohlo využít Libanon jako výchozí bod pro firmy, které by se podílely na poválečné obnově Sýrie.

Babiš ve střetu zájmů? Eurokomise analyzuje materiály, verdikt zazní brzy

Evropská komise analyzuje materiál získaný v rámci rozsáhlého auditu, který od ledna prováděla v České republice. ČTK to dnes sdělila mluvčí Evropské komise. Tři generální ředitelství EK prověřovala na českých úřadech předcházení střetu zájmů při přerozdělování evropských dotací. Důvodem bylo podezření unijních úřadů, že premiér Andrej Babiš může být ve střetu zájmů kvůli dotacím pro holding Agrofert, který v roce 2017 s ohledem na zákon o střetu zájmů převedl do svěřenských fondů.

Babiš zkritizoval analýzu cen mobilních operátorů

Premiér Andrej Babiš (ANO) na twitteru zkritizoval dokument o reálných cenách mobilních dat, který mu dodala Asociace provozovatelů mobilních sítí (APMS). Obsah šestistránkové prezentace označil za neuvěřitelný, chybí v ní podle něj základní údaje, o které žádal. Asociace v dokumentu odkazuje například na studii z letošního ledna, podle které jsou ceny dat v ČR pod průměrem Evropské unie. Vyjádření asociace ČTK zjišťuje.

Čapí hnízdo: Policie ukončila vyšetřování. Bude Babiš postaven před soud?

Policie ukončila vyšetřování případu dotací pro Farmu Čapí hnízdo, v němž čelí stíhání i premiér Andrej Babiš (ANO) a někteří členové jeho rodiny. Obvinění a jejich obhájci si nyní mohou prostudovat spis a navrhnout jeho doplnění. ČTK to dnes sdělil mluvčí pražského městského státního zastupitelství Aleš Cimbala. Ukončení vyšetřování se netýká premiérova syna Andreje.

Odkdy se zruší karenční doba? V koalici to skřípe, Maláčová ve sporu s Faltýnkem

Odsunutí termínu pro zrušení karenční doby v souvislosti se spuštěním elektronických neschopenek by ČSSD považovala za porušení koaliční smlouvy. Novinářům to dnes řekl první místopředseda ČSSD Roman Onderka. Hnutí ANO odklad, který navrhuje ODS, nepodpoří, pokud dostane od ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) záruky, že se e-neschopenky spustí od 1. ledna 2020 a nebudou se dále odkládat, řekl první místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek.

Babišův politický účet? Známý novinář zveřejnil nelichotivý výčet afér a slibů

Investigativní novinář Jaroslav Kmenta patří k těm, kteří se o působení Andreje Babiše v politice staví velmi kriticky. Napsal o něm dokonce knihu Boss Babiš, která se stala bestsellerem. Teď na sociálních sítích připomíná některé hříchy z Babišovy minulosti.

Babiš dostal dopis od odborů, huti ArcelorMittal Ostrava prý hrozí zánik

Odboráři, kteří se obávají o osud hutního podniku ArcelorMittal Ostrava (AMO), poslali další dopis premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Žádají ho o pomoc. Pokud se novým majitelem podniku stane britská společnost Liberty House, hrozí podle nich ostravské huti likvidace. ČTK to dnes řekl předseda Základní organizace OS KOVO ArcelorMittal Petr Slanina. Zástupci Liberty už dříve uvedli, že pro AMO chystají prorůstový strategický plán.

Babiš a Hamáček se chtějí sejít s Rafajem, žádají vysvětlení k mýtu

Premiér Andrej Babiš (ANO) chce s vicepremiérem Janem Hamáčkem (ČSSD) pozvat šéfa antimonopolního úřadu Petra Rafaje na schůzku kvůli tendru na mýtný systém. Lídři koaličních stran budou chtít od předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže chtít slyšet vysvětlení někdejšího postupu při zadání zakázky firmě Kapsch. Babiš to dnes řekl novinářům po své večerní schůzce s prezidentem Milošem Zemanem v Lánech. Premiér řekl, že hlavními tématy na setkání s hlavou státu byly zahraniční politika a příprava rozpočtu na příští rok.

Vláda zatím nechválila zvýšení důchodů, objevil se zádrhel

Vláda zatím neschválila zvýšení důchodů na příští rok. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) platí, že důchody porostou průměrně o 900 korun, je ale třeba ještě najít dohodu mezi ministerstvy financí a práce na mechanismu zvyšování penzí. Definitivní schválení materiálu očekává příští týden, řekl dnes na tiskové konferenci po jednání vlády.

Je politická diskuze nátlak na úředníky? ANO a STAN se přou kvůli Babišově kauze

Klub středočeských zastupitelů za ANO trvá na tom, že se někteří politici snažili ovlivňovat rozhodnutí krajských úředníků v kauze podezření ze střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Předseda klubu Martin Herman na dnešní tiskové konferenci odmítl tvrzení zástupců STAN, že šlo o politickou diskusi.

Zvýšení rodičovské? Maláčová předloží vládě tři návrhy

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) přinese příští týden na jednání vlády návrhy na zvýšení rodičovského příspěvku. Pracuje se třemi verzemi, jak by se mohl příspěvek zvýšit, řekla novinářům před dnešním jednáním kabinetu, jednotlivé varianty ale detailně nerozebírala. Vládní ANO a ČSSD se minulý týden dohodly, že se rodičovská od ledna zvýší z 220.000 na 300.000 korun pro děti narozené v novém roce. Návrh se ale setkal s kritikou a Maláčová i premiér Andrej Babiš (ANO) nyní mluví o hledání možností, aby se zvýšení příspěvku dotklo více rodin.

Tripartita se nedohodla na změnách zákoníku práce, projedná je koalice

Tripartita se zatím nedohodla na podobě novely zákoníku práce. Návrh změn pracovního kodexu projedná ještě koalice, poté se s ním vrátí na jednání se sociálními partnery. Novinářům to dnes po jednání tripartity řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Novela zákoníku měla zavést mimo jiné pravidelnou valorizaci minimální mzdy či úpravu sdíleného pracovního místa. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) už dřív řekla, že vládě předloží jen takové změny zákoníku, na nichž se odboráři a zaměstnavatelé shodnou.

Jak to bude s rodičovskou? Vládní koalice rozhodne do konce května

Koalice bude znovu jednat o podobě navýšení rodičovského příspěvku. Rozhodne o ní pak do konce května. Zástupcům nespokojených rodičů to dnes na schůzce slíbil premiér Andrej Babiš (ANO). Za nejvhodnější považuje to, aby se dávka z 220.000 na 300.000 korun zvedla od ledna všem rodičům s novorozeným potomkem i těm, kteří ji budou zrovna dostávat. O výsledcích schůzky informoval zástupce rodičů Martin Štros.

Topolánek zuří kvůli rodičákům: Vymývání mozků a dávkomat Maláčová. Sorry, ale to je k pos*ání

Mirek Topolánek se už sice ve vysoké politice nějaký ten pátek nepohybuje, své zkušenosti s rolí premiéra ale uplatňuje při glosování aktuální politické situace. V posledních dnech se zaměřil na hádky koaliční vlády kvůli zvýšení rodičovského příspěvku.

Babiš: E-neschopenky se plně spustí půl roku po zrušení karence

Elektronické neschopenky začnou plně fungovat půl roku po zrušení karenční doby. Spustí se od ledna 2020. Novinářům to dnes po jednání tripartity řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Dodal, že podle dohody mělo být zrušení karence a zavedení e-neschopenek současné a ve vládní koalici je kvůli nesladění termínu "určitý problém". Zaměstnavatelé požadují odklad zrušení karenční lhůty do plného spuštění e-neschopenek, odbory jsou proti. Odsouvání je nepřijatelné pro ČSSD. O dalších postupu bude v úterý jednat poslanecký klub ANO.

"Hovno pro Babiše." Před sídlem vlády se strhla mela kvůli rodičovské

Použité dětské pleny přineslo dnes ráno premiérovi Andreji Babišovi (ANO) do úřadu vlády několik nespokojených matek malých dětí. Chtěly tak protestovat proti plánu kabinetu zvýšit rodičovský příspěvek o 80.000 korun od příštího roku jen nově narozeným dětem. Vláda původně slíbila, že by celkem 300.000 místo nynějších 220.000 korun měly dostat všechny rodiny s dětmi do čtyř let.

Čau lidi, Maláčová permanentně něco slibuje. Já vám řeknu, jak to je, rozjel se Babiš kvůli rodičáku

Hádky o rodičovský příspěvek nekončí. Zatímco ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) tvrdí, že hnutí ANO celou situaci překroutilo, premiér Andrej Babiš zdůrazňuje, že současný sporný návrh přednesla sama ČSSD. K tématu se proto obšírněji vrátil ve své pravidelné zprávě za uplynulý týden.