Jak by dopadly volby? Vyhazov Klause z ODS má zajímavé vyústění, ukázal průzkum

Nadále nejsilnější hnutí ANO na jedné straně mohla povzbudit své voliče návštěvou stranického předsedy a premiéra Andreje Babiše v Bílém domě, ovšem kauzy Jaroslava Faltýnka a radnice Brno-střed se zase naopak podílely na březnovém mírném oslabení vedoucí vládní strany v porovnání s předchozím měsícem. I přesto se však hnutí ANO aktuálně těší přízni 31,5% voličů.

Poměrně zajímavě prozatím vyústilo v pohybu voličů vyloučení Václava Klause ml. z ODS. Odchodem jedné z nejvýraznějších osobností ODS se od občanských demokratů odklonila nejvěrnější část příznivců Václava Klause ml., kteří se stali ve většině nevoliči, ale část přešla např. i k Pirátům. Nicméně odchod Václava Klause ml. se zase stala přijatelnější pro voliče TOP 09 a STAN, které se tak nadále propadají. Občanští demokraté se tak aktuálně těší přízni 12,1% voličů, což je ovšem o 3,1% méně ve srovnání s únorovým šetřením společnosti SANEP.

Již zmiňovaní Piráti prozatím na situaci kolem ODS voličsky nejvíce profitují a s aktuálním ziskem 17,3% voličských preferencí se přibližují dvacetiprocentní hranici. Piráti mají ve svém voličském elektorátu řadu dřívějších voličů ODS, a to zejména ve věkové kategorii 40+. Aktuálně pak Piráti posílili o další nespokojené voliče ODS, kteří Piráty vnímají jako určitou možná i prozatímní kompromisní volbu mezi pro ně nepřijatelnými stranami jako TOP 09 a STAN, ale i z různých důvodů nepřijatelnou ODS.

Jak růst Pirátů, tak i další pohyb na středopravicovém politickém spektru se však může ještě výrazně změnit po případném oficiálním vzniku nového politického subjektu v čele s Václavem Klausem mladším. V případě voličského úspěchu takového politického subjektu může nastat velmi silný odliv voličů jak u Pirátů, tak hlavně u ODS, které by pak v podstatě nezbývalo nic jiného než se spojit se svými programově spřízněnými politickými stranami jako je TOP 09 a STAN, o čemž se z velmi pragramatických důvodů v politických kuloárech hovoří již delší dobu.

Na protiunijní politice vedle hnutí ANO aktuálně získává na voličské oblibě i SPD, která s aktuálním ziskem 9,7% voličských hlasů posílila oproti únoru o 2,5% hlasů. Pro SPD může tento nárůst předznamenávat i relativně dobrý volební výsledek v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu. Nicméně i SPD řeší vnitropolitické problémy, které ve svém důsledků mohou této straně voličsky ublížit, a to ve prospěch hnutí ANO a KSČM.

KSČM, která podporuje menšinovou vládu premiéra Andreje Babiše se aktuálně těší přízni 6,4% voličů a je zde patrné mírné polepšení oproti minulému měsíci.

Sociální demokraté s aktuální podporou 6,3% hlasů nadále i přes mírný nárůst voličské přízně stagnují, neboť se jim nedaří oslovovat svojí dřívější četnou voličskou základnu. Nadále tak platí, že pro voliče preferující sociální politiku je mnohem voličsky přijatelnější hnutí ANO, které plně převzalo sociální témata a rétoriku svého koaličního partnera.

Nad pětiprocentní hranicí dlouhodobě balancuje KDU-ČSL, které by v březnu dalo svůj hlas 5,1% voličů.

Pod pětiprocentní hranicí, a tedy před branami Poslanecké sněmovny by v březnu zůstalo hnutí STAN (4%) a TOP 09 (3,5%).