Na vědu půjde rekordních 38,2 miliardy. Bude povinný školní předmět Technika?

Částka vyčleněná ve státním rozpočtu na vědu a výzkum má stoupnout v roce 2022 meziročně o 0,7 miliardy korun na 38,2 miliardy. Potvrdila to dnes vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Pro roky 2020 a 2021 byl už dříve schválen rozpočet na vědu 37,5 miliardy, o 1,6 miliardy více než letos.

"Směřujeme ke klíčovému cíli, aby v roce 2025 byl podíl hrubého domácího produktu na financování vědy 2,5 procenta. Nejedná se jen o státní zdroje, čili rozpočet, ale také o evropské a podnikatelské zdroje," řekl místopředseda RVVI a předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karel Havlíček. Zdroje od podnikatelů by měly tvořit 60 až 70 procent z celkové částky na vědu.

Loni bylo na vědu, výzkum a inovace ve státním rozpočtu vyčleněno 33,8 miliardy korun. Vyčerpáno z toho bylo 33,4 miliardy, uvedl již dříve Havlíček. Pro letošní rok činí rozpočtové výdaje na vědu 35,9 miliardy.

V příštím roce půjde do vědy jen ze státního rozpočtu REKORDNÍ množství peněz. V roce 2015 to bylo 27 miliard, teď to bude dokonce o deset víc, tedy 37 miliard korun. Stále míříme na to, aby v roce 2025 byl podíl celkových výdajů státu, EU a soukromé sféry do vědy vůči HDP 2,5 %.

— Andrej Babiš (@AndrejBabis) 29. března 2019

V plánu pro letošní rok je rozvoj on-line služeb státních úřadů, aby s nimi bylo možno komunikovat přes internet, uvedl dnes vládní zmocněnec pro digitalizaci Vladimír Dzurilla. "Ve středu byl představen zákon, ve kterém chceme, aby občané měli právo na služby v digitální podobě," doplnil. Do roka od jeho přijetí by měl vzniknout seznam služeb, které stát poskytuje a bude je možné využívat digitálně. Do čtyř let by mělo vše fungovat na Portálu občana.

V rámci strategie Česká republika - země pro budoucnost se chce RVVI zaměřit na studentské start-upy. "Na vysokých i na středních školách vznikají různé nápady, které se pak promění na start-up, a ty pak na podnikání a projekt. Právě o těchto nápadech nemáme dostatečný přehled. Stát by měl být v tomto aktivnější," uvedl předseda RVVI a premiér Andrej Babiš (ANO).

Ve spolupráci s ministerstvem školství a ministerstvem průmyslu a obchodu by se měly zmapovat studentské projekty, aby je stát pomohl financovat. Dobré podmínky pro inovátory podle Babiše zajistí, aby projekty zůstaly v České republice a neprodávaly se do zahraničí.

Havlíček na tiskové konferenci RVVI také oznámil, že se dokončuje podoba školního předmětu Technika. Měl by splňovat požadavky na moderní technologie. "Příští týden mám závěrečné jednání s ministerstvem školství o tom, jakým způsobem ho dostat do režimu povinných předmětů," řekl. Z únorového setkání rady vyplynulo, že by studenti předmět měli jednu hodinu týdně, nebo dvě hodiny jednou za dva týdny.

Související

Vědci, ilustrační foto

Základna pro boj s epidemiemi? Akademie věd ČR chce vybudovat Virologický ústav

Vybudování Virologického ústavu či centra by tuzemskou virologii i příbuzné obory posunulo na vyšší úroveň. Nyní je výzkum "rozptýlen" na různých pracovištích. Vznikla by také základna pro boj s epidemiemi virových onemocnění. Ústav by vyšel na střední jednotky miliard korun, především z evropských fondů. ČTK to řekla předsedkyně Akademie věd ČR (AV ČR) a vědkyně v oboru experimentální botaniky Eva Zažímalová.
Vláda ČR

RVVI navrhne rozpočet na vědu pro příští rok 37,47 miliardy korun

Vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) navrhne rozpočet na vědu pro příští rok 37,47 miliardy korun, což je o 1,22 miliardy více, než činí letošní. Pro rok 2022 navrhuje rada rozpočet ve výši 38 miliard, o rok později by to mělo být 38,64 miliardy. Vyplývá to z materiálů, které má ČTK k dispozici a jež v pondělí projedná vláda.

Více souvisejících

Rada pro výzkum vývoj a inovace Andrej Babiš Vláda ČR Karel Havlíček Portál občana digitalizace ministerstvo školství

Aktuálně se děje

před 27 minutami

před 51 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy