RVVI navrhne rozpočet na vědu pro příští rok 37,47 miliardy korun

Vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) navrhne rozpočet na vědu pro příští rok 37,47 miliardy korun, což je o 1,22 miliardy více, než činí letošní. Pro rok 2022 navrhuje rada rozpočet ve výši 38 miliard, o rok později by to mělo být 38,64 miliardy. Vyplývá to z materiálů, které má ČTK k dispozici a jež v pondělí projedná vláda.

Místopředseda RVVI Pavel Baran nedávno řekl, že očekává další peníze z evropských fondů v rámci miliard korun.

Institucionální složka rozpočtu by měla příští rok činit 20,29 miliardy, nejvyšší položkou je rozvoj výzkumných organizací. Účelové výdaje na různé dotační programy a granty mají dosáhnout 17,18 miliardy.

Evropské peníze by podle dřívějšího vyjádření Barana měly do vědy jít z nového fondu. Vláda by měla 12. října projednat dokument k restartu hospodářství, jehož součástí bude národní plán obnovy k čerpání zhruba 180 miliard korun. Peníze by podle Barana mohly jít zčásti do projektů na zdravotnický výzkum, a to ne pouze na biomedicínský, ale v širších sociálních, ekonomických a sociologických souvislostech. Druhá část peněz by mohla směřovat zejména do průmyslového a technického výzkumu.

Národní plán obnovy bude podkladem pro to, aby Česká republika mohla čerpat z nového fondu Evropské unie na pomoc ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí. Peníze budou muset být ze 70 procent vyčerpány do roku 2022, do roku 2023 pak zcela. Proplacené musejí být do roku 2026.

Související

Vědci, ilustrační foto

Základna pro boj s epidemiemi? Akademie věd ČR chce vybudovat Virologický ústav

Vybudování Virologického ústavu či centra by tuzemskou virologii i příbuzné obory posunulo na vyšší úroveň. Nyní je výzkum "rozptýlen" na různých pracovištích. Vznikla by také základna pro boj s epidemiemi virových onemocnění. Ústav by vyšel na střední jednotky miliard korun, především z evropských fondů. ČTK to řekla předsedkyně Akademie věd ČR (AV ČR) a vědkyně v oboru experimentální botaniky Eva Zažímalová.
Ilustrační foto

RVVI navrhla rozpočet na vědu pro rok 2021 ve výši 41 miliard

Rada pro výzkum vývoj a inovace (RVVI) navrhla rozpočet na vědu na příští rok ve výši 41 miliard korun. Z toho 2,8 miliardy korun má být určeno na specifický, špičkový výzkum ve zdravotnictví. ČTK to dnes řekl ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček, který je zároveň místopředsedou RVVI.

Více souvisejících

Rada pro výzkum vývoj a inovace Vláda ČR rozpočet

Aktuálně se děje

před 8 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 50 minutami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy