RVVI navrhne rozpočet na vědu pro příští rok 37,47 miliardy korun
Vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) navrhne rozpočet na vědu pro příští rok 37,47 miliardy korun, což je o 1,22 miliardy více, než činí letošní. Pro rok 2022 navrhuje rada rozpočet ve výši 38 miliard, o rok později by to mělo být 38,64 miliardy. Vyplývá to z materiálů, které má ČTK k dispozici a jež v pondělí projedná vláda.
RVVI navrhla rozpočet na vědu pro rok 2021 ve výši 41 miliard
Rada pro výzkum vývoj a inovace (RVVI) navrhla rozpočet na vědu na příští rok ve výši 41 miliard korun. Z toho 2,8 miliardy korun má být určeno na specifický, špičkový výzkum ve zdravotnictví. ČTK to dnes řekl ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček, který je zároveň místopředsedou RVVI.
Na vědu by mělo přes 38 miliard korun, předsednictvo RVVI připravilo rozpočet
Předsednictvo vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) připravilo návrh rozpočtu na vědu pro příští rok ve výši zhruba 38,2 miliardy korun, podle původního plánu měl být 37,5 miliardy. Někteří členové rady navrhují ještě vyšší částku, jasněji by o konečné podobě mělo být v průběhu června. Na dnešní tiskové konferenci k jednání RVVI to řekl její místopředseda Pavel Baran.
Česko nebude zvyšovat počet vědeckých diplomatů. Jsou nákladní, stěžuje si Havlíček
Počet vědeckých diplomatů se už nebude zvyšovat. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) je provoz těchto funkcí drahý. Česko má vědecké diplomaty v Izraeli a USA, na třetího pro jihovýchodní Asii se uskutečnil konkurz v dubnu. Odborní diplomaté mají v hostitelských zemích zajišťovat kontakty pro český základní i aplikovaný výzkum. Havlíček jako místopředseda vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) dnes po jejím jednání ČTK řekl, že by funkci měli zastávat přímo velvyslanci nebo ekonomičtí radové.
Čeká českou vědu revoluce? Hodnocení výzkumu se změní
Výše podpory z veřejných peněz pro české výzkumné organizace zřejmě nebude nově záležet pouze na počtu vědeckých výsledků, ale i na jejich kvalitě. Vyplývá to z vládní novely zákona o podpoře výzkumu, kterou dnes Sněmovna v první kole schvalování podpořila. Normu bude před dalším kolem projednávat sněmovní školský výbor.
Rozpočet na vědu by měl meziročně růst o 0,5 mld korun
Rozpočet navrhovaný Radou pro výzkum, vývoj a inovace by měl meziročně růst o zhruba půl miliardy korun, v roce 2022 by měl činit 38 miliard korun. Vyplývá to z návrhu RVVI, který v pondělí bude projednávat vláda. Podle předsedkyně Akademie věd České republiky (AV ČR) Evy Zažímalové je růst rozpočtu pozitivní. Upozorňuje ale na potřebu posílení institucionálních výdajů, bez kterých nebude možné rozvíjet výzkumnou kapacitu pracoviště akademie.
Novela přináší komplexnější hodnocení výzkumu, projedná ji vláda
Výše podpory z veřejných peněz pro české výzkumné organizace by už neměla záviset pouze na počtu vědeckých výsledků, ale na jejich kvalitě. Vyplývá to z návrhu novely zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, který v pondělí projedná kabinet. Současná legislativa je podle vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) omezující - poskytovatelé například nemohou dostatečně rozhodovat o rozvoji jimi zřizovaných či financovaných výzkumných organizací.
V Česku nastane boom start-upů? Stát dá na jejich podporu rekordní sumu
Na podporu start-upů a menších firem půjde v souladu se strategií Česká republika: země pro budoucnost ze státního rozpočtu do roku 2027 šest miliard korun. Celkový objem financí programu, do kterého přispěje také soukromý sektor, by měl být devět miliard korun. Na dnešní tiskové konferenci Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) to řekl její místopředseda Karel Havlíček.
Výdaje státu na výzkum porostou i do budoucna, slíbil Havlíček
Investice státu do výzkumu se budou zvyšovat i v dalších letech, uvedl dnes na sněmu Akademie věd ČR (AV ČR) místopředseda vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) a budoucí ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Dodal, že tyto investice musí být prioritou každé vlády. Konkrétně AV ČR by podle něj v roce 2021 měla od státu dostat až 6,6 miliardy korun, o čemž se v současnosti jedná. Letos stát akademikům přispívá 5,92 miliardy Kč.
Na vědu půjde rekordních 38,2 miliardy. Bude povinný školní předmět Technika?
Částka vyčleněná ve státním rozpočtu na vědu a výzkum má stoupnout v roce 2022 meziročně o 0,7 miliardy korun na 38,2 miliardy. Potvrdila to dnes vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Pro roky 2020 a 2021 byl už dříve schválen rozpočet na vědu 37,5 miliardy, o 1,6 miliardy více než letos.
Česko jako vědecká velmoc? Ze schválených peněz se vyčerpalo 99 procent
Ze schválených 33,8 miliardy korun ze státního rozpočtu na vědu, výzkum a inovace pro rok 2018 se podařilo vyčerpat 33,4 miliardy, řekl na dnešní konferenci k představení Inovační strategie ČR 2019-2030 místopředseda vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) Karel Havlíček. Vyčerpány byly o tři miliardy korun více než v předcházejícím roce, doplnil. Tehdy plánované výdaje činily podle dat Českého statistického úřadu 31,2 miliardy. Pro letošní rok jsou rozpočtové výdaje na vědu 35,9 miliardy.
Vláda schválila inovační strategii do roku 2030, má devět pilířů
Vláda dnes schválila Inovační strategii ČR 2019-2030, jež obsahuje plány země ve výzkumu a vývoji z hlediska financování, hodnocení nebo digitalizace. Dokument, který nedávno schválila Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), má celkem devět pilířů.
Kauzu Huawei by se měla řešit Evropská rada, navrhuje Babiš
Problematikou technologií čínské firmy Huawei by se měla zabývat Evropská rada, řekl dnes novinářům premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). S předsedou představenstva firmy bude jednat na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu, kterého se Babiš zúčastní ve čtvrtek a v pátek.
Skokan roku v inovacích. Česko boduje v prestižním světovém žebříčku a chce být ještě lepší
Česká ekonomika slaví další mezinárodní úspěchy. Prestižní žebříček, který sestavuje americká společnost Bloomberg, ocenil posun tuzemské ekonomiky v oblasti inovací. Premiér Andrej Babiš přitom plánuje podle svých slov ještě odvážnější změny.
Kolik peněz by mělo Česko dávat na vědu? Rada přišla s ambiciózním návrhem
V momentě, kdy bude končit současná vláda, musí být podíl výdajů na výzkum v České republice na dvou procentech hrubého domácího produktu (HDP), uvedl místopředseda vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) Karel Havlíček. Podle něj musí Česko každý rok zvýšit podíl výdajů z HDP o 0,1 procentního bodu, pro rok 2025 má RVVI za cíl 2,5 procenta, pro 2030 tři.
Česko jako tygr na poli výzkumu? Chystá se nová strategie, trendem jsou spin-offy
Spolupráce se zahraničím ve vědě je podle vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace jednou z věcí, která se v posledním roce výrazně rozšířila. Inovativním prostředím se Česká republika může inspirovat v Izraeli, Finsku nebo Švýcarsku, řekl v rozhovoru s ČTK místopředseda vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) Karel Havlíček.
To si děláme srandu? Propagace Česka vázne, Západ umí lépe pracovat s eurofondy
Západní země umí lépe pracovat s evropskými fondy. Česko se také bude muset začít chovat přirozeným způsobem v evropském prostředí a nespoléhat jen na národní zdroje, například ve vědě. V rozhovoru s ČTK to uvedl místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace Karel Havlíček.
Peníze na výzkum? Přístup vlády pobouřil Akademii věd
Předsedkyně Akademie věd ČR (AV ČR) Eva Zažímalová ocenila, že vláda pro rok 2019 zvýší rozpočtové výdaje na vědu a výzkum o 1,2 miliardy na zhruba 36 miliard korun. Akademie věd poprvé obdrží ze státního rozpočtu více než šest miliard korun. Institucionální zdroje, tedy zdroje na rozvoj výzkumných organizací a činnost, však budou od roku 2020 stagnovat, což je podle Zažímalové neodůvodnitelné. Řekla to na dnešním zasedání akademického sněmu. Podle místopředsedy vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) Karla Havlíčka ale bude rada chtít pro rok 2021 výdaje proti současnému plánu navýšit.
Kam tečou miliardy na vědu? Česko v patentech stále za Evropou pokulhává
Praha - Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) prověřil podporu výzkumu, vývoje a inovací v ČR v letech 2014 až 2016. Stávající systém dle úřadu nevytváří vždy ideální podmínky, aby vznikaly výsledky uplatnitelné v praxi, a nepřispívá ke zvyšování konkurenceschopnosti ČR. Zároveň se nedaří vyřešit některé dlouholeté problémy, které výzkum a inovace provázejí.
Aktuálně se děje
včera
Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?
Do vlády vstupují lidé, kteří v minulosti selhávali při zvládání krizí a opakují vzorce řízení, jež zemi oslabovaly ve chvílích největší potřeby. Kabinet zároveň doplňují politici s vazbami na osoby inklinující k neonacismu, což ohrožuje samotné hodnotové základy státu. Účast expertů bez exekutivních zkušeností pak posiluje riziko odklonu od evropské orientace a erozi institucí právního státu.
včera
EU zmrazila ruská aktiva natrvalo, aby obešla veto Maďarska a Slovenska ohledně pomoci Ukrajině
Evropská unie se v pátek rozhodla trvale zmrazit ruská aktiva v Evropě, aby zajistila, že miliardy eur nebudou moci být zablokovány Moskvě vládami Maďarska a Slovenska. Aktiva budou zablokována, dokud Rusko neukončí svou válku na Ukrajině a neuhradí těžké škody, které za téměř čtyři roky způsobilo.
včera
Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení
Opoziční venezuelská vůdkyně Maria Corina Machadová, nositelka Nobelovy ceny za mír, podnikla odvážnou třídenní cestu v přestrojení, aby dorazila na ceremonii do Norska. S pomocí paruky a převleku se jí podařilo proklouznout přes 10 vojenských kontrolních stanovišť ve Venezuele. Po moři přeplula Karibské moře v rybářské lodi, odkud byla následně eskortována do Osla letadlem zajištěným americkou stranou.
včera
VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje
Čtvrteční zasedání slovenského parlamentu, které pokračovalo dlouho do noci, se zvrhlo v divoký sled hádek, vulgarismů a fyzických potyček. Mnozí komentátoři i opoziční poslanci se shodují, že jednání přesáhlo veškeré meze důstojnosti, jakou si málokdo pamatuje i z dob mečiarismu. Den poté, v pátek, už poslanci začali jednání výzvami k omluvě, které žádá jak koaliční Smer, tak opoziční Hnutie Slovensko.
včera
Írán zatkl držitelku Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiovou
Íránské bezpečnostní složky v pátek násilně zadržely Narges Mohammadiovou, držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2023. K zatčení došlo během pietního ceremoniálu za právníka, který zemřel na začátku tohoto měsíce, uvedli její podporovatelé.
včera
OBRAZEM: Došlo i na úsměvy. Nejbližší a přátelé se rozloučili s Patrikem Hezuckým
Druhý prosincový den roku 2025 se zapíše do dějin jako den, kdy se Česko rozloučilo s oblíbeným moderátorem Evropy 2 Patrikem Hezuckým. Smuteční obřad pro rodinu a nejbližší přátele proběhl od 14:30 v prostorách strašnického krematoria. Naši fotografové na místě nechyběli.
včera
Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti
Ukrajinské síly v pátek oznámily významný úspěch, když znovu dobyly dvě osady v severovýchodní Charkovské oblasti. Armádní sbor Khartia uvedl na sociálních sítích, že osvobozeny byly Kondrašivka, Radkivka a jejich okolí, a také několik čtvrtí v severní části Kupjansku. Tento klíčový železniční uzel přitom Rusko nárokovalo jako dobyté v minulém měsíci. Podle ukrajinské armády se v oblasti podařilo obklíčit několik stovek ruských vojáků.
včera
"Zákaz spalovacích motorů v roce 2035 je smeten ze stolu." EU příští týden kontroverzní nařízení zmírní
Absolutní zákaz prodeje nových osobních a naftových automobilů v Evropské unii, plánovaný na rok 2035, se má zmírnit. Oznámil to v pátek vlivný politik Evropského parlamentu, což signalizuje kontroverzní obrat, který rozzlobí ekologické aktivisty. Ti tvrdí, že jde o „vykuchání“ stěžejního Green dealu EU.
včera
Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil
Česko se v pátek odpoledne rozloučilo s moderátorem Patrikem Hezuckým, který na den přesně před týdnem podlehl vážné nemoci. Bylo mu 55 let. Neveřejného smutečního obřadu se zúčastnilo mnoho kolegů zesnulého a dalších osobností tuzemského šoubyznysu. V lednu se ještě uskuteční benefiční koncert v pražské O2 areně.
včera
Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027
Ukrajina by se mohla stát členem Evropské unie k 1. lednu 2027, pokud bude přijat návrh mírového urovnání, který je v současné době projednáván v rámci amerických zprostředkovaných jednání o ukončení dlouholetého konfliktu s Ruskem. O této informaci informoval v pátek list Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené s obsahem dokumentu.
Aktualizováno včera
Lidé se rozloučili s Theodorem Pištěkem. Na obřad dohlížela Hradní stráž
Poslednímu rozloučení s moderátorem Patrikem Hezuckým předcházel na stejném místě jiný smuteční obřad. Lidé na něm dali sbohem oscarovému kostýmnímu výtvarníkovi Theodoru Pištěkovi, jehož proslavila spolupráce s legendárním režisérem Milošem Formanem.
včera
Německo: Rusko stojí za kybernetickým útokem proti kontrole letového provozu, snažilo se i ovlivnit volby
Německo vzneslo závažné obvinění proti Rusku, jehož zástupce si kvůli tomu předvolalo na ministerstvo zahraničních věcí. Podle vyjádření mluvčího ministerstva stojí za kybernetickým útokem namířeným proti německé kontrole letového provozu, ke kterému došlo v srpnu 2024, ruská vojenská rozvědka.
včera
Po Ruttem přichází další důrazné varování: Válka klepe na dveře Evropy
Evropa se musí připravit na válku na svém prahu. Tímto varováním vystoupili ve čtvrtek britští vojenští představitelé, kteří detailně popsali bezprecedentní úroveň hrozeb namířených proti ozbrojeným silám Spojeného království. Ministr obrany Al Carns při zahájení nové Britské vojenské zpravodajské služby (MIS) prohlásil, že „stín války klepe na dveře Evropy“, a zdůraznil, že spojenci NATO musí být připraveni reagovat.
včera
Zásadní změny od nového roku: Konec tělesných trestů i střídavé péče
České rozvodové právo prochází od ledna 2026 zásadní proměnou, která má za cíl zrychlit řízení, snížit emocionální zátěž dětí a posílit soukromí manželů. Vzhledem k tomu, že v Česku končí rozvodem téměř polovina manželství, přináší novela občanského zákoníku řadu důležitých novinek.
včera
Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka
Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, jak vnímá budoucí složení nové vlády. Zejména se jí ale nezamlouvá oligarchizace české politiky a zdůraznila, že nyní již premiér Andrej Babiš ani zdaleka není jediným problémem. „Andrej Babiš se ze dne na den nestane obyčejným občanem s lehce nadprůměrnými příjmy. Stále je to člověk, který dokázal nakumulovat velké bohatství i moc. U něj nicméně uplatnění bohatství i moci vidíme relativně transparentně,“ říká.
včera
USA mají nový návrh týkající se Donbasu, oznámil Zelenskyj. Kyjev už jej nemusí předat Rusku
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Spojené státy navrhují, aby Ukrajina stáhla své jednotky z oblasti Donbasu. Washington by následně v částech, které Kyjev v současné době kontroluje, vytvořil „svobodnou ekonomickou zónu“. Původně USA navrhovaly, že by Kyjev měl části Donbasu, které stále drží, jednoduše předat Rusku. Podle čtvrtečního prohlášení ukrajinského prezidenta pro novináře je ale nyní navržena kompromisní varianta, kde by se ukrajinské síly stáhly, ale ruské jednotky by do tohoto území nepostupovaly.
včera
Krajní pravice sílí po celé Evropě. Problémy má Starmer, Merz i Macron
V nedávných volbách v několika evropských zemích, jako jsou Spojené království, Francie, Německo, Nizozemsko a Rumunsko, se zdálo, že voliči dávají naději středovým politikům. Před šestnácti měsíci, po volbách do Evropského parlamentu, dokonce předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen prohlásila, že „střed drží“, protože pro silnou Evropu stále existuje většina ve středu politického spektra. Dnes však podle webu Politico toto přesvědčení vypadá značně nejistě.
včera
Británie čelí masivní vlně super chřipky. Nic horšího jsme od pandemie nezažili, tvrdí NHS
Obrovský nárůst případů chřipky uvrhl britský Národní zdravotnický systém (NHS) do situace, která představuje „výzvu, která se nepodobá ničemu, co země zažila od pandemie“. Britský ministr zdravotnictví Wes Streeting zároveň vyzval lékaře, aby ukončili plánovanou stávku.
včera
Ukrajina oplácí agresorům stejnou mincí. Stupňuje útoky proti Rusku, míří na energetickou infrastrukturu
Ukrajina tento týden oznámila, že její drony dlouhého doletu zasáhly významnou ropnou plošinu v Kaspickém moři, což je signálem pro další rozšíření seznamu cílů v rámci intenzivního tažení. Cílem této kampaně je přerušit tok ruských energetických příjmů, které financují válku. Zdroj z Bezpečnostní služby Ukrajiny pro CNN potvrdil, že jde o první ukrajinský útok na infrastrukturu související s těžbou ropy v Kaspickém moři.
včera
Eurovizí zmítá největší skandál v historii. Vítěz loňského ročníku kvůli Izraeli vrací trofej
Vítěz loňského ročníku Eurovize, švýcarský zpěvák Nemo, oznámil, že vrací svou trofej. Tento krok podnikl na protest proti přetrvávající účasti Izraele v této mezinárodní hudební soutěži. Šestadvacetiletý umělec, který je nebinární osobou, uvedl, že vnímá jasný rozpor mezi izraelskou účastí a ideály "jednoty, inkluze a důstojnosti", které se soutěž snaží zastávat.
Zdroj: Libor Novák