RVVI navrhne rozpočet na vědu pro příští rok 37,47 miliardy korun
Vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) navrhne rozpočet na vědu pro příští rok 37,47 miliardy korun, což je o 1,22 miliardy více, než činí letošní. Pro rok 2022 navrhuje rada rozpočet ve výši 38 miliard, o rok později by to mělo být 38,64 miliardy. Vyplývá to z materiálů, které má ČTK k dispozici a jež v pondělí projedná vláda.
RVVI navrhla rozpočet na vědu pro rok 2021 ve výši 41 miliard
Rada pro výzkum vývoj a inovace (RVVI) navrhla rozpočet na vědu na příští rok ve výši 41 miliard korun. Z toho 2,8 miliardy korun má být určeno na specifický, špičkový výzkum ve zdravotnictví. ČTK to dnes řekl ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček, který je zároveň místopředsedou RVVI.
Na vědu by mělo přes 38 miliard korun, předsednictvo RVVI připravilo rozpočet
Předsednictvo vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) připravilo návrh rozpočtu na vědu pro příští rok ve výši zhruba 38,2 miliardy korun, podle původního plánu měl být 37,5 miliardy. Někteří členové rady navrhují ještě vyšší částku, jasněji by o konečné podobě mělo být v průběhu června. Na dnešní tiskové konferenci k jednání RVVI to řekl její místopředseda Pavel Baran.
Česko nebude zvyšovat počet vědeckých diplomatů. Jsou nákladní, stěžuje si Havlíček
Počet vědeckých diplomatů se už nebude zvyšovat. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) je provoz těchto funkcí drahý. Česko má vědecké diplomaty v Izraeli a USA, na třetího pro jihovýchodní Asii se uskutečnil konkurz v dubnu. Odborní diplomaté mají v hostitelských zemích zajišťovat kontakty pro český základní i aplikovaný výzkum. Havlíček jako místopředseda vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) dnes po jejím jednání ČTK řekl, že by funkci měli zastávat přímo velvyslanci nebo ekonomičtí radové.
Čeká českou vědu revoluce? Hodnocení výzkumu se změní
Výše podpory z veřejných peněz pro české výzkumné organizace zřejmě nebude nově záležet pouze na počtu vědeckých výsledků, ale i na jejich kvalitě. Vyplývá to z vládní novely zákona o podpoře výzkumu, kterou dnes Sněmovna v první kole schvalování podpořila. Normu bude před dalším kolem projednávat sněmovní školský výbor.
Rozpočet na vědu by měl meziročně růst o 0,5 mld korun
Rozpočet navrhovaný Radou pro výzkum, vývoj a inovace by měl meziročně růst o zhruba půl miliardy korun, v roce 2022 by měl činit 38 miliard korun. Vyplývá to z návrhu RVVI, který v pondělí bude projednávat vláda. Podle předsedkyně Akademie věd České republiky (AV ČR) Evy Zažímalové je růst rozpočtu pozitivní. Upozorňuje ale na potřebu posílení institucionálních výdajů, bez kterých nebude možné rozvíjet výzkumnou kapacitu pracoviště akademie.
Novela přináší komplexnější hodnocení výzkumu, projedná ji vláda
Výše podpory z veřejných peněz pro české výzkumné organizace by už neměla záviset pouze na počtu vědeckých výsledků, ale na jejich kvalitě. Vyplývá to z návrhu novely zákona o podpoře výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, který v pondělí projedná kabinet. Současná legislativa je podle vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) omezující - poskytovatelé například nemohou dostatečně rozhodovat o rozvoji jimi zřizovaných či financovaných výzkumných organizací.
V Česku nastane boom start-upů? Stát dá na jejich podporu rekordní sumu
Na podporu start-upů a menších firem půjde v souladu se strategií Česká republika: země pro budoucnost ze státního rozpočtu do roku 2027 šest miliard korun. Celkový objem financí programu, do kterého přispěje také soukromý sektor, by měl být devět miliard korun. Na dnešní tiskové konferenci Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) to řekl její místopředseda Karel Havlíček.
Výdaje státu na výzkum porostou i do budoucna, slíbil Havlíček
Investice státu do výzkumu se budou zvyšovat i v dalších letech, uvedl dnes na sněmu Akademie věd ČR (AV ČR) místopředseda vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) a budoucí ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Dodal, že tyto investice musí být prioritou každé vlády. Konkrétně AV ČR by podle něj v roce 2021 měla od státu dostat až 6,6 miliardy korun, o čemž se v současnosti jedná. Letos stát akademikům přispívá 5,92 miliardy Kč.
Na vědu půjde rekordních 38,2 miliardy. Bude povinný školní předmět Technika?
Částka vyčleněná ve státním rozpočtu na vědu a výzkum má stoupnout v roce 2022 meziročně o 0,7 miliardy korun na 38,2 miliardy. Potvrdila to dnes vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Pro roky 2020 a 2021 byl už dříve schválen rozpočet na vědu 37,5 miliardy, o 1,6 miliardy více než letos.
Česko jako vědecká velmoc? Ze schválených peněz se vyčerpalo 99 procent
Ze schválených 33,8 miliardy korun ze státního rozpočtu na vědu, výzkum a inovace pro rok 2018 se podařilo vyčerpat 33,4 miliardy, řekl na dnešní konferenci k představení Inovační strategie ČR 2019-2030 místopředseda vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) Karel Havlíček. Vyčerpány byly o tři miliardy korun více než v předcházejícím roce, doplnil. Tehdy plánované výdaje činily podle dat Českého statistického úřadu 31,2 miliardy. Pro letošní rok jsou rozpočtové výdaje na vědu 35,9 miliardy.
Vláda schválila inovační strategii do roku 2030, má devět pilířů
Vláda dnes schválila Inovační strategii ČR 2019-2030, jež obsahuje plány země ve výzkumu a vývoji z hlediska financování, hodnocení nebo digitalizace. Dokument, který nedávno schválila Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI), má celkem devět pilířů.
Kauzu Huawei by se měla řešit Evropská rada, navrhuje Babiš
Problematikou technologií čínské firmy Huawei by se měla zabývat Evropská rada, řekl dnes novinářům premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). S předsedou představenstva firmy bude jednat na Světovém ekonomickém fóru ve švýcarském Davosu, kterého se Babiš zúčastní ve čtvrtek a v pátek.
Skokan roku v inovacích. Česko boduje v prestižním světovém žebříčku a chce být ještě lepší
Česká ekonomika slaví další mezinárodní úspěchy. Prestižní žebříček, který sestavuje americká společnost Bloomberg, ocenil posun tuzemské ekonomiky v oblasti inovací. Premiér Andrej Babiš přitom plánuje podle svých slov ještě odvážnější změny.
Kolik peněz by mělo Česko dávat na vědu? Rada přišla s ambiciózním návrhem
V momentě, kdy bude končit současná vláda, musí být podíl výdajů na výzkum v České republice na dvou procentech hrubého domácího produktu (HDP), uvedl místopředseda vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) Karel Havlíček. Podle něj musí Česko každý rok zvýšit podíl výdajů z HDP o 0,1 procentního bodu, pro rok 2025 má RVVI za cíl 2,5 procenta, pro 2030 tři.
Česko jako tygr na poli výzkumu? Chystá se nová strategie, trendem jsou spin-offy
Spolupráce se zahraničím ve vědě je podle vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace jednou z věcí, která se v posledním roce výrazně rozšířila. Inovativním prostředím se Česká republika může inspirovat v Izraeli, Finsku nebo Švýcarsku, řekl v rozhovoru s ČTK místopředseda vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) Karel Havlíček.
To si děláme srandu? Propagace Česka vázne, Západ umí lépe pracovat s eurofondy
Západní země umí lépe pracovat s evropskými fondy. Česko se také bude muset začít chovat přirozeným způsobem v evropském prostředí a nespoléhat jen na národní zdroje, například ve vědě. V rozhovoru s ČTK to uvedl místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace Karel Havlíček.
Peníze na výzkum? Přístup vlády pobouřil Akademii věd
Předsedkyně Akademie věd ČR (AV ČR) Eva Zažímalová ocenila, že vláda pro rok 2019 zvýší rozpočtové výdaje na vědu a výzkum o 1,2 miliardy na zhruba 36 miliard korun. Akademie věd poprvé obdrží ze státního rozpočtu více než šest miliard korun. Institucionální zdroje, tedy zdroje na rozvoj výzkumných organizací a činnost, však budou od roku 2020 stagnovat, což je podle Zažímalové neodůvodnitelné. Řekla to na dnešním zasedání akademického sněmu. Podle místopředsedy vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) Karla Havlíčka ale bude rada chtít pro rok 2021 výdaje proti současnému plánu navýšit.
Kam tečou miliardy na vědu? Česko v patentech stále za Evropou pokulhává
Praha - Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) prověřil podporu výzkumu, vývoje a inovací v ČR v letech 2014 až 2016. Stávající systém dle úřadu nevytváří vždy ideální podmínky, aby vznikaly výsledky uplatnitelné v praxi, a nepřispívá ke zvyšování konkurenceschopnosti ČR. Zároveň se nedaří vyřešit některé dlouholeté problémy, které výzkum a inovace provázejí.
Aktuálně se děje
včera
Válka se dnes vede s iPady, AI bude brzy operovat rychleji než jakýkoli člověk, prohlásil Zelenskyj v Londýně
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého významného projevu v Londýně apeloval na evropskou jednotu. Evropu označil za „globální sílu“, kterou svět nezbytně potřebuje a které se žádná jiná mocnost nedokáže postavit, pokud zůstane jednotná. Podle jeho slov je povinností současné generace lídrů jednat tak, aby budoucí pokolení mohla říci, že jejich předchůdci nezaváhali v rozhodujících chvílích a zajistili lidem bezpečný život.
včera
Výbušné téma v USA: Američanům se představa vojáků na půdě Íránu ani trochu nelíbí
Představa amerických vojáků přímo na íránské půdě, kterou administrativa Donalda Trumpa ještě před devíti měsíci rezolutně odmítala, se po dvou týdnech intenzivního válečného konfliktu stává reálnou, byť politicky extrémně výbušnou variantou. Zatímco viceprezident JD Vance v červnu 2025 tvrdil, že USA nemají zájem o „boty na zemi“, dnešní rétorika Bílého domu se změnila. Prezident Trump tuto možnost odmítá vyloučit a strategické okolnosti naznačují, že by k nasazení pozemních sil mohlo dojít dříve, než se očekávalo.
včera
Pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny k Íránu, prohlásil Starmer na setkání se Zelenským
Britský premiér Keir Starmer v úterý v Downing Street přivítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jasným vzkazem: pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny, a to ani v době probíhající války v Íránu. Starmer zdůraznil, že ruský prezident Vladimir Putin nesmí být tím, kdo bude těžit z blízkovýchodního konfliktu, ať už prostřednictvím rostoucích cen ropy, nebo uvolňování sankcí.
včera
Macron končí, Starmer mě zklamal, jsme nejmocnější a o pomoc od NATO nestojíme, zuří Trump
Americký prezident Donald Trump vyostřil svou rétoriku vůči spojencům a v sérii útočných prohlášení na své síti Truth Social označil Severoatlantickou alianci za „jednosměrnou ulici“. Reagoval tak na odmítavý postoj většiny členských států NATO, které se nechtějí zapojit do americké vojenské operace proti Íránu. Trump se nechal slyšet, že ho toto jednání nepřekvapuje, a zdůraznil, že Spojené státy ochraňují ostatní země za stovky miliard dolarů, aniž by se jim dostalo pomoci v čase potřeby.
včera
Ceny ropy na světových trzích dnes opět letí vzhůru. Situaci v regionu vyhrotily nové incidenty
Ceny ropy na světových trzích v úterý opět zamířily vzhůru v reakci na stupňující se íránské útoky proti energetické infrastruktuře na Blízkém východě. Globální referenční cena ropy Brent vzrostla o 3 % na přibližně 103 dolarů za barel, zatímco americká lehká ropa WTI posílila o 3,7 % na zhruba 97 dolarů. Napětí se promítá i přímo do peněženek amerických řidičů, kde průměrná cena benzinu u čerpacích stanic dosáhla 3,79 dolaru za galon, což je nejvyšší hodnota od října 2023.
včera
Babiš s prezidentem řešil rozpočet. Pavel jej podepíše v pátek
V úterý odpoledne proběhlo na Pražském hradě pravidelné jednání mezi premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Petrem Pavlem. Hlavním výstupem schůzky je potvrzení, že hlava státu v pátek podepíše zákon o státním rozpočtu na letošní rok. Tento krok následuje po schválení návrhu Poslaneckou sněmovnou, která počítá se schodkem ve výši 310 miliard korun. O rozpočtu prezident hovořil již v pondělí s ministryní financí Alenou Schillerovou, která tehdy avizovala, že prezident neplánuje přijetí normy nijak zdržovat ani ji vetovat.
včera
Na Blízký východ míří vrtulníková loď USS Tripoli, na palubě má tisíce mariňáků
Americká výsadková loď USS Tripoli, která má na palubě tisíce mariňáků a námořníků, byla v úterý 17. března spatřena poblíž Singapuru. Podle údajů z námořních sledovacích systémů loď směřuje k Malackému průlivu a dále na Blízký východ. Pohyb plavidla v oblasti s hustým provozem doprovází zapnutý odpovídač AIS, což je běžný postup pro zajištění bezpečnosti v rušných vodách, přestože se válečné lodě jindy pohybují v utajení.
včera
Židlochovice se staly terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Hackeři požadují výkupné
Městský úřad v Židlochovicích se stal o víkendu terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Napadení radnice odhalila v neděli ráno víceméně náhodou, když při prověřování nefunkční aplikace pro občany IT pracovníci zjistili, že v systému právě probíhá proces šifrování dat. Útok byl okamžitě nahlášen Policii ČR a odborníkům z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, kteří nyní celý incident analyzují.
včera
S Izraelci původně spolupracovat nechtěl, Evropu poslal hlídat Arktidu. Trumpovy požadavky se mění každý týden
Donald Trump o víkendu vyzval Spojené království, Čínu, Francii nebo Japonsko, aby se zapojily do námořního doprovodu ropných tankerů protékajících Hormuzským průlivem. Tato žádost přišla ve chvíli, kdy se naplno ukázalo, že Bílý dům postrádá jasnou strategii vůči Íránu. Washington totiž zřejmě nepředpokládal, že se Teherán pokusí Západu způsobit citelné ztráty právě útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu.
včera
My válku nezačali, on nemá plán. Proč se státy NATO nechtějí připojit k Trumpovu tažení proti Íránu?
Snaha Donalda Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení krize v Hormuzském průlivu naráží na silný odpor a nedůvěru. Trumpovo prohlášení, že nezajištění této klíčové vodní cesty by mohlo mít „velmi špatný dopad na budoucnost NATO“, vyvolalo mezi evropskými lídry značné pozdvižení. Generál Sir Nick Carter, bývalý náčelník britského obranného štábu, pro BBC uvedl, že NATO vzniklo jako obranná aliance, nikoliv jako nástroj, který by měl ostatní členy zavazovat k účasti v útočné válce jednoho ze spojenců.
včera
Faktický vládce Íránu a mozek represí. Kdo byl Alí Larídžání?
Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý potvrdil, že noční letecký úder v Teheránu úspěšně eliminoval Alího Larídžáního, jednu z nejvlivnějších postav současného íránského režimu. Larídžání, který zastával funkci tajemníka Nejvyšší rady národní bezpečnosti, byl v posledních měsících považován za faktického vůdce země a hlavního architekta íránské válečné strategie.
včera
Izraelská armáda zabila pravou ruku Chameneího, šéfa bezpečnostní rady, a velitele jednotek Basídž
Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že během nočních leteckých úderů v Íránu byl zlikvidován jeden z nejvýše postavených představitelů tamního režimu, Alí Larídžání. Ten zastával klíčovou funkci tajemníka íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Podle vyjádření ministra se Larídžání po útoku symbolicky připojil k ostatním eliminovaným členům „osy zla“ a k samotnému duchovnímu vůdci Chameneímu.
včera
EU důrazně varovala Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu
Lídři Francie, Německa, Itálie, Velké Británie a Kanady v pondělí večer ve společném prohlášení důrazně varovali Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu. Vyzvali představitele obou zemí, aby namísto další vojenské eskalace hledali politické řešení. Podle státníků by rozsáhlá operace měla katastrofální humanitární dopady a mohla by vyústit v dlouhotrvající konflikt, kterému je nutné za každou cenu zabránit.
včera
Trump si našel další cíl. Pokouší se převzít Kubu
Prezident Donald Trump v pondělí v Oválné pracovně prohlásil, že by pro něj bylo ctí „převzít Kubu“. Tato slova zazněla v den, kdy se energetická síť tohoto komunistického ostrova poprvé celonápadně zhroutila poté, co Spojené státy efektivně zablokovaly toky ropy do země. Trump uvedl, že o této možnosti slyší celý život a věří, že s ostrovem může udělat cokoli, ať už půjde o jeho osvobození, nebo ovládnutí v jakékoli formě.
včera
Trump u spojenců tvrdě narazil. Rozpoutal válku, se kterou nechce nikdo nic mít.
První týdny íránské krize potvrdily vojenskou převahu Spojených států a Izraele. Írán na tuto situaci reaguje asymetricky, zatímco v přímém vojenském střetu, tedy ve vertikální eskalaci, tahá za kratší konec. Americké a izraelské síly si udržují dominantní postavení, jelikož íránské pokusy o údery na jejich zařízení mají stále klesající účinek
včera
Výhled počasí na měsíc. Meteorologové tuší, jak bude o Velikonocích
Blíží se duben a s ním i velikonoční svátky. Meteorologové v pravidelném měsíčním výhledu nastínili, jaké počasí přinesou následující dny a týdny. Teploty podle nich porostou, během příštího měsíce překročí hranici 15 stupňů.
16. března 2026 22:03
Policie vyšetřuje týrání zvířat na Teplicku. U ženy se našla i mrtvá koťata
Otřesným případem týrání zvířat se zabývají kriminalisté ze severních Čech. U chovatelky našli policisté přes 20 podvyživených koček s nejrůznějšími zdravotními problémy a především přes 100 těl mrtvých koťat. Žena byla obviněna z několika trestných činů.
16. března 2026 21:27
Gudas si znepřátelil v NHL fanoušky. Tvrdým hitem ukončil sezónu Matthewsovi
O českém hokejovém obránci Radku Gudasovi se dlouhodobě ví, že pro tvrdé střety nikdy nechodí daleko. Na nedávných zimních olympijských hrách jeho tvrdost poznal kapitán Kanady Sidney Crosby. Nyní v rámci kanadsko-americké NHL poznal tuto tvrdost americký kapitán Toronta Austona Matthewse. Nutno však říct, že tentokrát Gudas svou tvrdost přehnal, jelikož se jednalo o tvrdý faul kolenem, po němž český reprezentant zaslouženě vyfasoval trest do konce zápasu, stejně tak jako další trest ze strany oddělení pro hráčskou bezpečnost. Gudas se nyní také stal terčem útoků ze strany fanoušků, kteří volají i po jeho konci v nejslavnější hokejové soutěži.
16. března 2026 20:52
Nový most v Praze bude otevřen za měsíc, oznámil náměstek primátora
Pražané se už za měsíc dostanou z jednoho břehu Vltavy na druhý po novém mostě. Náměstek primátora pro dopravu Jaromír Beránek (Piráti) v pondělí odhalil, kdy se slavnostně otevře Dvorecký most. Sloužit bude zejména městské hromadné dopravě.
16. března 2026 20:08
Bubeníčková si ve dvacetikilometrovém závodě doběhla pro svoji čtvrtou medaili z paralympiády
Je jednoznačnou českou hvězdou letošní paralympiády v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Právě ona se postarala o nejvíce cenných kovů pro českou výpravu. A v závěrečný soutěžní den této paralympiády tomu nemohlo být jinak. Po stříbrech z biatlonového individuálního závodu a běžeckého desetikilometrového závodu a bronzu z biatlonové stíhačky přidala v neděli teprve sedmnáctiletá zcela nevidomá paralympionička kombinující biatlon a běžecké lyžování Simona Bubeníčková další stříbro, tentokrát z běžeckého dvacetikilometrového závodu. Nestačila jen na ruskou reprezentantku Anastasiji Bagijanovou.
Zdroj: David Holub