Rozpočet na vědu by měl meziročně růst o 0,5 mld korun

Rozpočet navrhovaný Radou pro výzkum, vývoj a inovace by měl meziročně růst o zhruba půl miliardy korun, v roce 2022 by měl činit 38 miliard korun. Vyplývá to z návrhu RVVI, který v pondělí bude projednávat vláda. Podle předsedkyně Akademie věd České republiky (AV ČR) Evy Zažímalové je růst rozpočtu pozitivní. Upozorňuje ale na potřebu posílení institucionálních výdajů, bez kterých nebude možné rozvíjet výzkumnou kapacitu pracoviště akademie.

Návrh počítá s rozpočtem na rok 2020 ve výši téměř 37 miliard korun a skoro 37,5 miliard korun na rok 2021. "Navýšení o zhruba půl miliardy korun v příštím roce je pro nás pozitivní zprávou," řekla ČTK Zažímalová. Upozornila ale na potřebu zvýšení institucionálních výdajů.

"V souvislosti s výhledem rozpočtu na další roky je ale třeba připomenout, že přes dlouhodobě vysokou kvalitu vědecké práce na pracovištích AV ČR byla teprve v roce 2017 dosažena nominální úroveň institucionálního financování z roku 2009. V letech 2010 až 2016 toto financování výrazně pokleslo a na mírnou růstovou trajektorii se dostáváme teprve od roku 2014," doplnila Zažímalová. Bez institucionálních výdajů pro AV ČR nebude podle ní možné plně využít kapacity akademie. Institucionální výdaje pro AV ČR by v letech 2020 až 2022 měly podle návrhu činit kolem 6,5 miliardy korun.

Návrh rozpočtu také zohledňuje cíle Inovační strategie České republiky 2019 až 2030, mezi něž patří podíl financování vědy na hrubém domácím produktu 2,5 procenta v roce 2030. Součástí jsou i veřejné a podnikatelské zdroje. V březnu místopředseda RVVI a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček novinářům sdělil, že zdroje od podnikatelů by měly tvořit 60 až 70 procent z celkové částky na vědu.

V roce 2018 byl podle RVVI konečný rozpočet ve výši 33,87 miliardy korun a čerpáno bylo 33,39 miliardy. Pro rok 2019 bylo schváleno navýšení rozpočtu o 2,09 miliard korun, tedy 35,96 miliardy.

Související

Více souvisejících

státní rozpočet Vláda ČR akademie věd Rada pro výzkum vývoj a inovace vzdělání

Aktuálně se děje

před 19 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 1 hodinou

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy