Kolik peněz by mělo Česko dávat na vědu? Rada přišla s ambiciózním návrhem

V momentě, kdy bude končit současná vláda, musí být podíl výdajů na výzkum v České republice na dvou procentech hrubého domácího produktu (HDP), uvedl místopředseda vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) Karel Havlíček. Podle něj musí Česko každý rok zvýšit podíl výdajů z HDP o 0,1 procentního bodu, pro rok 2025 má RVVI za cíl 2,5 procenta, pro 2030 tři.

Podíl výdajů na vědu na HDP byl loni 1,79 procenta, celkové výdaje dosáhly rekordních 90,4 miliardy korun. "Strategie by měla směřovat k tomu, co si vytyčila i Evropská unie, aby nejvyspělejší a nejinovativnější země, a my chceme být mezi nimi, docílily tříprocentního podílu," poznamenal k výhledu na rok 2030 Havlíček. Podle něj si vláda vzala vědu jako prioritu.

Zvláštní zmocněnec Evropské komise pro otevřený přístup Robert-Jan Smits v listopadu na mezinárodní konferenci Next100 Symposium v Praze zmínil, že v případě tříprocentních výdajů by měla dvě procenta jít z privátního sektoru a jedno z veřejného. Podle Havlíčka je takový postup reálný, stát ale musí podnikatelskému segmentu vytvořit podmínky, které jej motivují ke zvýšení výdajů. Jednou z forem nepřímé podpory by měly být daňové odpočty, jejichž změnu připravila pracovní skupina pod Havlíčkovým vedením.

"Musí to být tak, že se finanční úřady ztotožní s filozofií, že odpočty jsou základním hybným motorem pro posílení naší konkurenceschopnosti a celé ekonomiky," řekl. Podle něj je potřeba na problematiku nahlížet z dlouhodobého hlediska, nikoli jen na krátkodobý daňový výběr. Reforma daňových odpočtů je součástí daňového balíčku a mohla by být uvedena v platnost v prvním pololetí příštího roku. Platit pak bude hned od prvního dne následujícího měsíce.

"Paralelně začínáme jet takovou roadshow. Budeme podnikatele se změnami seznamovat a motivovat je. Musíme jim říct, že to je zajímavý nástroj. V současné době se jedná o přibližně 2,4 miliardy korun nepřímé podpory, která jde přes odpočty, týká se řádově 1200 až 1300 organizací," poznamenal Havlíček.

Cílem RVVI je, aby úspora byla do roku 2030 ve výši deseti miliard, což by znamenalo 50 miliard podnikatelských výdajů na výzkum a vývoj. "Bavíme se o osmi až deseti tisících firmách, a to takových, které bezpečně výzkum dělají," doplnil. Daňové odpočty podle něj nevyužívají, protože mají strach, že po nějaké době finanční úřad doměří firmě daně, případně jí uloží penále.

Problémem je podle něj také přílišná administrativa. Nejen národní, ale i evropská podpora musí být pro každého čitelná. "Není dobře se dívat na to, že v (unijních programech podpory vědy a výzkumu) Horizon 2020 a Horizon Europe hrajeme roli přihlížející země. Tam je velké množství zdrojů a bude ještě víc, ale my už musíme tvořit prostředí na to, aby všichni věděli, o co se jedná, jak mají žádat, musíme vytvářet jazykové mutace, vytvořit poradenský sektor," řekl.

"Lze samozřejmě říct, že jestli někdo chce podporu, ať si to vyřídí sám. Pak bychom se ale chovali jinak než ostatní a výsledek bude jako v Horizon 2020: budeme hrát roli pod rozlišovací schopnost čerpání. Země jako Španělsko či Itálie, které rozhodně nejsou ve výzkumu a inovacích lepší, budou pořád čerpat víc," dodal Havlíček.

Související

Vědci, ilustrační foto

Základna pro boj s epidemiemi? Akademie věd ČR chce vybudovat Virologický ústav

Vybudování Virologického ústavu či centra by tuzemskou virologii i příbuzné obory posunulo na vyšší úroveň. Nyní je výzkum "rozptýlen" na různých pracovištích. Vznikla by také základna pro boj s epidemiemi virových onemocnění. Ústav by vyšel na střední jednotky miliard korun, především z evropských fondů. ČTK to řekla předsedkyně Akademie věd ČR (AV ČR) a vědkyně v oboru experimentální botaniky Eva Zažímalová.
Vláda ČR

RVVI navrhne rozpočet na vědu pro příští rok 37,47 miliardy korun

Vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) navrhne rozpočet na vědu pro příští rok 37,47 miliardy korun, což je o 1,22 miliardy více, než činí letošní. Pro rok 2022 navrhuje rada rozpočet ve výši 38 miliard, o rok později by to mělo být 38,64 miliardy. Vyplývá to z materiálů, které má ČTK k dispozici a jež v pondělí projedná vláda.

Více souvisejících

Rada pro výzkum vývoj a inovace Karel Havlíček HDP ČR výzkum Ekonomika Česká republika

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 43 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy