Kolik peněz by mělo Česko dávat na vědu? Rada přišla s ambiciózním návrhem

Podíl výdajů na vědu na HDP byl loni 1,79 procenta, celkové výdaje dosáhly rekordních 90,4 miliardy korun. "Strategie by měla směřovat k tomu, co si vytyčila i Evropská unie, aby nejvyspělejší a nejinovativnější země, a my chceme být mezi nimi, docílily tříprocentního podílu," poznamenal k výhledu na rok 2030 Havlíček. Podle něj si vláda vzala vědu jako prioritu.

Zvláštní zmocněnec Evropské komise pro otevřený přístup Robert-Jan Smits v listopadu na mezinárodní konferenci Next100 Symposium v Praze zmínil, že v případě tříprocentních výdajů by měla dvě procenta jít z privátního sektoru a jedno z veřejného. Podle Havlíčka je takový postup reálný, stát ale musí podnikatelskému segmentu vytvořit podmínky, které jej motivují ke zvýšení výdajů. Jednou z forem nepřímé podpory by měly být daňové odpočty, jejichž změnu připravila pracovní skupina pod Havlíčkovým vedením.

"Musí to být tak, že se finanční úřady ztotožní s filozofií, že odpočty jsou základním hybným motorem pro posílení naší konkurenceschopnosti a celé ekonomiky," řekl. Podle něj je potřeba na problematiku nahlížet z dlouhodobého hlediska, nikoli jen na krátkodobý daňový výběr. Reforma daňových odpočtů je součástí daňového balíčku a mohla by být uvedena v platnost v prvním pololetí příštího roku. Platit pak bude hned od prvního dne následujícího měsíce.

"Paralelně začínáme jet takovou roadshow. Budeme podnikatele se změnami seznamovat a motivovat je. Musíme jim říct, že to je zajímavý nástroj. V současné době se jedná o přibližně 2,4 miliardy korun nepřímé podpory, která jde přes odpočty, týká se řádově 1200 až 1300 organizací," poznamenal Havlíček.

Cílem RVVI je, aby úspora byla do roku 2030 ve výši deseti miliard, což by znamenalo 50 miliard podnikatelských výdajů na výzkum a vývoj. "Bavíme se o osmi až deseti tisících firmách, a to takových, které bezpečně výzkum dělají," doplnil. Daňové odpočty podle něj nevyužívají, protože mají strach, že po nějaké době finanční úřad doměří firmě daně, případně jí uloží penále.

Problémem je podle něj také přílišná administrativa. Nejen národní, ale i evropská podpora musí být pro každého čitelná. "Není dobře se dívat na to, že v (unijních programech podpory vědy a výzkumu) Horizon 2020 a Horizon Europe hrajeme roli přihlížející země. Tam je velké množství zdrojů a bude ještě víc, ale my už musíme tvořit prostředí na to, aby všichni věděli, o co se jedná, jak mají žádat, musíme vytvářet jazykové mutace, vytvořit poradenský sektor," řekl.

"Lze samozřejmě říct, že jestli někdo chce podporu, ať si to vyřídí sám. Pak bychom se ale chovali jinak než ostatní a výsledek bude jako v Horizon 2020: budeme hrát roli pod rozlišovací schopnost čerpání. Země jako Španělsko či Itálie, které rozhodně nejsou ve výzkumu a inovacích lepší, budou pořád čerpat víc," dodal Havlíček.