Základna pro boj s epidemiemi? Akademie věd ČR chce vybudovat Virologický ústav

Vybudování Virologického ústavu či centra by tuzemskou virologii i příbuzné obory posunulo na vyšší úroveň. Nyní je výzkum "rozptýlen" na různých pracovištích. Vznikla by také základna pro boj s epidemiemi virových onemocnění. Ústav by vyšel na střední jednotky miliard korun, především z evropských fondů. ČTK to řekla předsedkyně Akademie věd ČR (AV ČR) a vědkyně v oboru experimentální botaniky Eva Zažímalová.

Návrh AV projednává Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Ústav by mohl fungovat pod AV ČR, neboť podle návrhu, který má ČTK k dispozici, pokrývá všechny obory potřebné pro multidisciplinární přístup k problémům spojeným s virologií.

"Při rozdělení Československa zůstal Virologický ústav na Slovensku. V České republice pak byla virologie rozptýlena po různých pracovištích jak na Akademii věd, tak na vysokých školách a resortních ústavech," uvedla Zažímalová.

"Tato pracoviště řeší svou úzkou problematiku a naprosto zde chybí pracoviště zaměřené na komplexní a multidisciplinární výzkum v této oblasti, včetně přesahů například do materiálových a sociálních věd a klinické medicíny," dodala. Zdůraznila, že jsou tu nicméně vědci, jejichž práce má vynikající úroveň a zároveň je v Česku na co navazovat - zmínila například léčiva na virové choroby pocházející z výzkumu světoznámého chemika Antonína Holého. Nové centrální pracoviště by podle ní umožnilo využít tento potenciál, zároveň by přitáhlo kvalitní zahraniční vědce a přispělo k výchově nové generace výzkumníků.

"Navíc bude připraveno řešit akutní problémy způsobené viry - jak v humánní a veterinární medicíně, tak i v rostlinolékařství. Bude provozovat genovou banku virů a různá podpůrná pracoviště se zabezpečením nejvyššího stupně ochrany pro práci s těmi nejnebezpečnějšími viry," popsala ideu Zažímalová. K nápadu se minulý týden kladně vyjádřil i molekulární biolog a genetik Petr Dvořák, první místopředseda RVVI. Pro návrh je i ředitel českobudějovického Biologického centra AV Libor Grubhoffer.

"Zkušenosti ukazují, že musíme být připravení velmi kvalitně a komplexně na nečekaně se objevující virová onemocnění zoonotického původu, mezi které patří i nový čínský koronavirus, původní koronavirová onemocnění SARS a MERS, ale potenciálně též nové pandemické varianty chřipky či viry krvácivých horeček se selháváním ledvin," napsal ČTK Grubhoffer.

Pokud dají vládní orgány návrhu zelenou a bude mít spolehlivý zdroj financování, popsala Zažímalová realizaci projektu včetně výstavby centra či vypsání mezinárodního konkurzu na ředitele jako "běh na středně dlouhou trať".

K tomu je podle ní třeba přičíst několik dalších let, než centrum začne produkovat špičkové výsledky. "Usilujeme o to, aby dominantní část byla hrazena z Národního programu obnovy, respektive z peněz z EU," upřesnila pak ke způsobu financování vědkyně. "Volání" po virologickém ústavu má podle jejích slov hlubší kořeny, pandemie z něj však udělala aktuální téma. Z možných míst, kde by mohl ústav vyrůst, pak v návrhu AV zmiňuje například pozemky v areálu v Krči či ve Vestci u Prahy.

Související

Pavel Žáček, český novinář, historik, státní úředník a politik, v letech 1989–1991 šéfredaktor časopisu Studentské listy, 1998 první náměstek ředitele Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, 2001–2003 člen Rady České televize, 2007–2010 zmocněnec vlády ČR, zakladatel a první ředitel ÚSTR a Archivu bezpečnostních složek, od října 2017 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, zvolen jako nestraník za ODS. Komentář

Budování vládní politiky paměti je nebezpečná cesta

Pod Úřadem vlády ČR má v brzké době vzniknout Rada vlády pro paměťovou agendu. Dvacetičlenný poradní orgán složený z politiků, veřejně činných osob i odborníků má mimo jiné definovat „koncepční přístup“ k historické paměti v České republice a promlouvat do rozdělování financí na projekty, které mají bránit „hybridnímu a revizionistickému zneužívání historie“. Za touto nekonkrétní, avšak záměrně vyhrocenou frází se skrývá snaha posílit závislost výkladu moderních českých dějin na pohledu aktuálně vládnoucí politické garnitury. V praxi se vytváří nebezpečný nástroj, který se nakonec může obrátit i proti záměrům jeho současných iniciátorů.

Více souvisejících

akademie věd Eva Zažímalová (AV ČR) Rada pro výzkum vývoj a inovace Vědci

Aktuálně se děje

před 18 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 1 hodinou

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy