Základna pro boj s epidemiemi? Akademie věd ČR chce vybudovat Virologický ústav

Návrh AV projednává Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI). Ústav by mohl fungovat pod AV ČR, neboť podle návrhu, který má ČTK k dispozici, pokrývá všechny obory potřebné pro multidisciplinární přístup k problémům spojeným s virologií.

"Při rozdělení Československa zůstal Virologický ústav na Slovensku. V České republice pak byla virologie rozptýlena po různých pracovištích jak na Akademii věd, tak na vysokých školách a resortních ústavech," uvedla Zažímalová.

"Tato pracoviště řeší svou úzkou problematiku a naprosto zde chybí pracoviště zaměřené na komplexní a multidisciplinární výzkum v této oblasti, včetně přesahů například do materiálových a sociálních věd a klinické medicíny," dodala. Zdůraznila, že jsou tu nicméně vědci, jejichž práce má vynikající úroveň a zároveň je v Česku na co navazovat - zmínila například léčiva na virové choroby pocházející z výzkumu světoznámého chemika Antonína Holého. Nové centrální pracoviště by podle ní umožnilo využít tento potenciál, zároveň by přitáhlo kvalitní zahraniční vědce a přispělo k výchově nové generace výzkumníků.

"Navíc bude připraveno řešit akutní problémy způsobené viry - jak v humánní a veterinární medicíně, tak i v rostlinolékařství. Bude provozovat genovou banku virů a různá podpůrná pracoviště se zabezpečením nejvyššího stupně ochrany pro práci s těmi nejnebezpečnějšími viry," popsala ideu Zažímalová. K nápadu se minulý týden kladně vyjádřil i molekulární biolog a genetik Petr Dvořák, první místopředseda RVVI. Pro návrh je i ředitel českobudějovického Biologického centra AV Libor Grubhoffer.

"Zkušenosti ukazují, že musíme být připravení velmi kvalitně a komplexně na nečekaně se objevující virová onemocnění zoonotického původu, mezi které patří i nový čínský koronavirus, původní koronavirová onemocnění SARS a MERS, ale potenciálně též nové pandemické varianty chřipky či viry krvácivých horeček se selháváním ledvin," napsal ČTK Grubhoffer.

Pokud dají vládní orgány návrhu zelenou a bude mít spolehlivý zdroj financování, popsala Zažímalová realizaci projektu včetně výstavby centra či vypsání mezinárodního konkurzu na ředitele jako "běh na středně dlouhou trať".

K tomu je podle ní třeba přičíst několik dalších let, než centrum začne produkovat špičkové výsledky. "Usilujeme o to, aby dominantní část byla hrazena z Národního programu obnovy, respektive z peněz z EU," upřesnila pak ke způsobu financování vědkyně. "Volání" po virologickém ústavu má podle jejích slov hlubší kořeny, pandemie z něj však udělala aktuální téma. Z možných míst, kde by mohl ústav vyrůst, pak v návrhu AV zmiňuje například pozemky v areálu v Krči či ve Vestci u Prahy.