Česko jako tygr na poli výzkumu? Chystá se nová strategie, trendem jsou spin-offy

RVVI připravuje inovační strategii pro posílení pozice ČR ve výzkumu a vývoji. Dokument s výhledem do roku 2030 chce rada představit v lednu. Podle Havlíčka se do něj promítá inspirace zahraničními příklady, i proto také RVVI průběžně posiluje svoji Mezinárodní radu. V listopadu se například její členkou stala Orna Berryová, jež mimo jiné jako první žena zastávala v izraelské vládě pozici vedoucí vědkyně a ředitelky průmyslového výzkumu a vývoje mezi lety 1996 a 2000.

"Není to ale jen Orna Berryová. Například s indickým prezidentem jsme předjednali špičkovou osobnost v oblasti vědy a v tuto chvíli rozjednáváme velmi významnou osobnost ze světa vědy a akademického a aplikovaného výzkumu ze Švýcarska," doplnil Havlíček. Každého člena si chce RVVI vybrat pro určitou vědní oblast.

"Konkrétně Berryová je jednou z nejvýznamnějších světových osobností v oblasti výstavby infrastruktury start-upů a spin-offů. Ona nám začne oponovat a připravovat společně s RVVI, CzechInvestem a ministerstvem průmyslu, jakým způsobem motivovat k zakládání startupů, jak je financovat, jak motivovat školy pro spin-offy," doplnil.

Spin-off firmy jsou společnosti, které se oddělily od mateřské organizace, například univerzity, a staly se nezávislým podnikem s cílem komercionalizace duševního vlastnictví. Se Švýcarskem rada začíná připravovat model, jak v ČR zavést spojení profesního vzdělávání ve středním a vysokém školství.

V září také RVVI informovala, že se jedná o zapojení evropských zemí do laserového centra ELI Beamlines v Dolních Břežanech. "Německo je jedním z prvních kandidátů, který by tam měl vstoupit. Diskuse byla otevřena při našem společném jednání (premiér Babiš a místopředseda Havlíček) s paní (kancléřkou Angelou) Merkelovou. Pracuje se na tom velmi intenzivně," uvedl Havlíček. "Pokud Německo vstoupí do ELI Beamlines jako partner, měly by se přidat i ostatní země. V tuto chvíli je přizvaná Itálie," doplnil.

ELI Beamlines má zajištěno financování z národních zdrojů do roku 2021. V budoucnu by ale mohla být ustavena právnická osoba ERIC (Konsorcium evropské výzkumné infrastruktury). "Chceme-li, aby ELI-ERIC začal intenzivně fungovat na platformě mnoha zemí, které budou výzkumné kapacity sdílet, musí se to dokončit v letech 2019 až 2020. Příští rok bude zcela zásadní," řekl Havlíček.

Centrum ELI Beamlines funguje jako výzkumná infrastruktura, patří pod Fyzikální ústav Akademie věd. Zároveň je součástí evropské sítě světového významu, jejíž další centra jsou v Rumunsku a Maďarsku. Na těchto zemích by měla stát první verze ERIC. "Ale není nikde psáno, že musí být tři, mohou to být pouze dvě z nich," dodal Havlíček. Podle místopředsedy RVVI Pavla Barana není vyloučena varianta, že by v případě dohody do ERIC vstoupily dvě hostitelské země a současně se okamžitě jednalo o rozšíření o další země.