Kam tečou miliardy na vědu? Česko v patentech stále za Evropou pokulhává

Praha - Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) prověřil podporu výzkumu, vývoje a inovací v ČR v letech 2014 až 2016. Stávající systém dle úřadu nevytváří vždy ideální podmínky, aby vznikaly výsledky uplatnitelné v praxi, a nepřispívá ke zvyšování konkurenceschopnosti ČR. Zároveň se nedaří vyřešit některé dlouholeté problémy, které výzkum a inovace provázejí.

V roce 2015 bylo množství peněz investovaných do výzkumu a vývoje už o čtvrtinu nad evropským průměrem. Inovační výkonnost ČR přitom ale ve stejných letech klesala – v porovnání s evropským průměrem z 88 % na přibližně 84 %.

Navzdory rostoucímu množství peněz stále provází výzkum a vývoj dlouhodobé problémy, které se nedaří řešit. Jde například o nízký počet nově registrovaných patentů, což je problém známý už minimálně 15 let. V počtu patentů ČR nedosahuje ani třetiny průměrné hodnoty zemí EU.

Dalším problémem je také velmi slabá spolupráce mezi soukromým a veřejným sektorem, která je jedním ze základních předpokladů pro využití výsledků výzkumu v praxi. Na výzkum a vývoj dal podnikatelský sektor v roce 2016 sice přibližně 48 miliard korun, na spolupráci s veřejnými vysokými školami a vládním sektorem šly z této částky ale jen necelé tři miliardy korun.

Při rozhodování o přidělení podpory pro danou instituci hrálo hlavní roli hodnocení vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace, které se opíralo hlavně o množství výsledků dané instituce – obvykle počet publikovaných článků. Kvalita institucí, jejich výsledků ani další faktory nebyly zdaleka tak podstatné.

"Takto nastavený systém motivoval výzkumné instituce k tomu, aby vytvářely nadměrné množství vědeckých článků, na rozdíl například od výsledků, které by mohly být uplatnitelné v praxi," tvrdí NKÚ. Výjimku představovala Akademie věd ČR, která při rozdělování podpory příjemcům hodnotila hlavně jejich kvalitu. 

Vedle podpory institucím se rozděluje i tzv. účelová podpora, kterou získávají příjemci na konkrétní projekty. Tato podpora se rozděluje pomocí tematicky zaměřených programů, které jsou důležité, aby byly peníze využity efektivně a směřovaly do oblastí, které je potřeba nejvíce posílit. Kontrola ale ukázala, že zaměření těchto programů bylo obecné, chyběly u nich měřitelné cíle, ze kterých by bylo možné vyhodnotit, jak rozdělené peníze pomáhají ke změnám ve stanovených oblastech. Vyhodnocování těchto programů pak bylo čistě formální. Na účelovou podporu se v roce 2016 rozdělilo zhruba 14,3 miliardy korun.

Související

Ministerstvo obrany

Obrana neopravila nedostatky z dřívějších kontrol NKÚ. Může za to covid a nedostatek financí, reaguje resort

Kontroloři NKÚ se vrátili ke čtyřem předcházejícím kontrolám v resortu Ministerstva obrany (MO) a zkoumali, jak ministerstvo tehdy zjištěné nedostatky napravilo. Kontroloři zjistili, že z 11 vybraných opatření nebyla čtyři splněna vůbec a další dvě jen částečně. Ministerstvo např. dosud nezavedlo systém objednání a distribuce výstroje, který by zjednodušil a urychlil její výdej pro všechny příslušníky armády; nenakoupilo ani dostatečnou zásobu některých druhů výstroje. Dále neplnilo stanovenou provozuschopnost tanků a nezajistilo přiměřenou zásobu náhradních dílů pro jejich opravy. Obnova a modernizace vojenských areálů neprobíhá podle plánů a hrozí, že MO nestihne vybudovat zázemí pro nakupovanou vojenskou techniku.

Více souvisejících

nkú Vědci Konkurenceschopnost výzkum Rada pro výzkum vývoj a inovace

Aktuálně se děje

před 29 minutami

před 53 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy