RVVI navrhla rozpočet na vědu pro rok 2021 ve výši 41 miliard

Rada pro výzkum vývoj a inovace (RVVI) navrhla rozpočet na vědu na příští rok ve výši 41 miliard korun. Z toho 2,8 miliardy korun má být určeno na specifický, špičkový výzkum ve zdravotnictví. ČTK to dnes řekl ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček, který je zároveň místopředsedou RVVI.

Původně se uvažovalo o návrhu v rozmezí 37,5 miliardy až zhruba 40 miliard korun. Rozpočet na vědu pro letošní rok činil 37,5 miliardy korun.

"Na rok 2021 chceme navrhnout řádově 41 miliard rozpočet na vědu. Ale co je důležité, z toho 2,8 miliardy chceme dát na specifický nový výzkum, a to pouze na zdravotnictví," řekl Havlíček, který se zúčastnil dnešního mimořádného zasedání RVVI. Zdůraznil, že tyto peníze nemají jít přímo na výzkum spojený s pandemií covid-19.

"Obecně chceme posílit výzkum, protože se v době pandemie prokázalo, že zdravotní infrastruktura a péče funguje velmi dobře. Věc druhá je ale ta, že je prostě vidět, že ve zdravotnictví je podceněna věda a výzkum. Chceme to prostě na špičkový výzkum, nejlepší projekty," řekl ČTK.

Podle Havlíčka by v budoucnu měl být podpořen tento typ výzkumu každoročně zhruba třemi miliardami korun. Uvedl, že by byl pod přímou kontrolou premiéra a RVVI. Rada pro něj chce špičkové vědce z Česka i zahraničí.

Havlíček podotkl, že na zdravotnický výzkum je v současnosti vyčleněno 1,7 miliardy korun. "My k nim dáváme 2,8 miliardy, ale těch 1,7 miliardy jsou na takové běžné věci. Tam jsou institucionální a účelová podpora, a to už jsou víceméně rozdělené programy, které jdou zejména přes Agenturu pro zdravotnický výzkum," dodal ministr.

Další místopředseda RVVI, molekulární biolog a genetik Petr Dvořák, později ČTK řekl, že asi polovina z navýšení by měla jít na celostátní projekty řešící covid-19 "multidisciplinárně" a podpořit spolupráci chemiků, virologů, lékařů a dalších profesí. "S tím, že by to mělo za úkol ne vyřešit to česky a pro Česko, ale zapojit se do světového mainstreamu, držet krok s tím, co se děje ve světě a být u toho. Přispět něčím do toho hlavního proudu," popsal vědec.

Podle něj RVVI schválila usnesení, že zatímco jeden celostátní program by byl hodně specifikovaný právě na "virologické věci s covidem", další hlavně na prevenci závažných onemocnění. "Zejména oblasti, které s tím jsou hodně spojeny, co se třeba tou covidovou krizí zanedbalo. Screeningové problémy, včasná diagnostika nádorových onemocnění...," upřesnil vědec.

V rámci zbylých 38,2 miliardy korun RVVI schválila také zvýšení rozpočtu na výzkum ministerstvu práce a sociálních věcí. Resort by měl dostat přidáno přes 11 milionů korun, rada záměr avizovala už v červnu. Podle Dvořáka mají peníze podpořit tamní "dobře rozjeté" programy zaměřené na socioekonomické záležitosti.

Související

Vědci, ilustrační foto

Základna pro boj s epidemiemi? Akademie věd ČR chce vybudovat Virologický ústav

Vybudování Virologického ústavu či centra by tuzemskou virologii i příbuzné obory posunulo na vyšší úroveň. Nyní je výzkum "rozptýlen" na různých pracovištích. Vznikla by také základna pro boj s epidemiemi virových onemocnění. Ústav by vyšel na střední jednotky miliard korun, především z evropských fondů. ČTK to řekla předsedkyně Akademie věd ČR (AV ČR) a vědkyně v oboru experimentální botaniky Eva Zažímalová.
Vláda ČR

RVVI navrhne rozpočet na vědu pro příští rok 37,47 miliardy korun

Vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI) navrhne rozpočet na vědu pro příští rok 37,47 miliardy korun, což je o 1,22 miliardy více, než činí letošní. Pro rok 2022 navrhuje rada rozpočet ve výši 38 miliard, o rok později by to mělo být 38,64 miliardy. Vyplývá to z materiálů, které má ČTK k dispozici a jež v pondělí projedná vláda.

Více souvisejících

Rada pro výzkum vývoj a inovace Vláda ČR rozpočet Karel Havlíček

Aktuálně se děje

před 22 minutami

před 46 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy