Čeká českou vědu revoluce? Hodnocení výzkumu se změní

"Efektivní hodnocení musí být komplexní, nemůže být zaměřeno jen na výsledky," uvedla vicepremiérka a ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podpora by se podle ní měla stát skutečně motivačním nástrojem pro skutečně kvalitní a excelentní výzkum. Někdejší vicepremiér pro vědu Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL) normu podpořil. Podle něj je správné, aby se nehodnotil jen počet vydaných publikací.

Normu připravila vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace, podle níž jsou dosavadní pravidla nedostatečná. Poskytovatelé podpory například nemohou dostatečně rozhodovat o rozvoji jimi zřizovaných či financovaných výzkumných organizací.

Nynější hodnocení je podle rady založeno jen na hodnocení výsledků, nikoli na hodnocení celkového fungování organizace. Výše podpory je pevně stanovená jako podíl dosažených výsledků na výsledcích všech výzkumných organizací. Podle předkladatelů tak jeden vědecky hodnotný výsledek měl často nižší finanční efekt než několik méně kvalitních.

Zákon by měl podle rady stanovit základní požadavky - uložit povinnost provádět hodnocení či určit osobu, jež bude zodpovědná za přípravu metodiky hodnocení. Hodnocení by pak mělo být ponecháno na samotné metodice. Novela má být legislativním podkladem k novému systému hodnocení vědy, jež je v Česku zaváděn postupně od roku 2017.

Novela má doplnit Informační systém výzkumu, vývoje a inovací o komplexnější sledování výsledků velkých výzkumných infrastruktur. Dosud se v něm shromažďují jen údaje o výsledcích dosažených přímo infrastrukturami, ne však uživatelů, kterým výzkumné infrastruktury slouží na principu otevřeného přístupu.